Podrobné vyhledávání v článcích

Rada AOPK ČR byla ustanovena jako poradní orgán s cílem otevřít profesionální ochranu přírody zainteresované veřejnosti z řad uznávaných osobností zejména z oblasti vědy, zákonodárců, veřejné správy a neziskového sektoru . Rada je platformou pro výměnu názorů, znalostí a zkušeností a výsledkem jejích jednání jsou doporučení řediteli AOPK ČR . Aktuální složení Rady najdete na webu AOPK ČR – https://nature .cz/rada-aopk-cr

Memorandum, které napomůže většímu zapojení dětí do praktické ochrany přírody, podepsali v září zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Junáka-českého skauta a Skautského institutu.

Pozornost, kterou na sebe oprávněně strhlo několikrát odložené uveřejnění návrhu nařízení na obnovu přírody v Evropské unii, poněkud zastínila projednávání nové právní normy významně posilující druhovou ochranu ve Spojených státech. Podívejme se proto na nový zákon v širších souvislostech.

Mezinárodní den geodiverzity byl schválen 22. listopadu 2021 Generální konferencí UNESCO v Paříži. Jeho vznik podpořilo 193 členských států na základě návrhu Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) a dalších vědeckých organizací. Šestý říjen byl tedy trvale vyhlášen Mezinárodním dnem geodiverzity počínaje rokem 2022. Organizace spojených národů předkládá podněty k vyhlášení mezinárodních dnů s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o dané problematice. UNESCO se chystá jako vyhlašovatel do budoucna využít Mezinárodní den geodiverzity především k propagaci cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Když se v roce 1947 před lamači dolomitu v malém lůmku nedaleko Bozkova otevřel otvor jeskyně, odborníci nevěřili, že je to cesta do jeskynního systému. Dolomit přece odolává krasovým procesům. Dolomitové jeskyně byly známy jen nevelké a spíše pseudokrasového charakteru. O krápníkových útvarech ani nemluvě. To však nevzali v potaz místní nadšenci, kteří se od té doby čas od času prokopávali mezi kameny a bloky a hledali pokračování záhadné díry.

Co vás ve funkci ministryně nejvíce pozitivně či naopak negativně překvapilo?

Pozitivním zjištěním je pro mne profesionalita a racionalita práce velké většiny ochranářů přírody, stejně tak jako vedení ministerstva. A co mne překvapilo negativně? Myslím, že dlouhodobě tady máme z více příčin podceněnou a nedostatečnou práci s veřejností. A to nejen ve vlastní ochraně přírody, ale i v oblasti životního prostředí obecně. Potkávala jsem se s tím doslova na každém kroku.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) již od roku 2009 systematicky sleduje návštěvnost vybraných lokalit v chráněných územích, o která pečuje. Výsledky mají široké využití nejenom v ochranářské praxi, ale jsou zajímavé i pro naše partnery. S narůstající délkou časových řad sledování se výsledky monitoringu stávají kvalitnějšími a lze z nich vyvozovat spolehlivější závěry.

Teze nastavení současného systému zvláštní druhové ochrany přírody pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Uvedeny v život byly zákonem o ochraně přírody a krajiny v r. 1992 a od té doby se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie téměř nezměnily. Za třicet let se poznání významně posunulo, značně se proměnil stav naší přírody a krajiny. Dlouhodobě působící negativní vlivy jsou dnes ještě znásobené dopady změny klimatu. Je zjevné, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a účinně chránit prostředí, biotopy jednotlivých druhů, jako základní podmínku jejich existence. Řada potřebných změn je realizovatelná úpravou metodik a přístupů v zajišťování výkonu státní správy a nastavením ekonomických nástrojů bez nutnosti změn legislativy, avšak účinnější ochranu a vytvoření podmínek pro zajištění péče o nejohroženější druhy lze zajistit pouze prostřednictvím nové právní úpravy v oblasti zvláštní druhové ochrany.

Přestože první národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) přijala vláda České republiky v návaznosti na vstup do Evropské unie již v roce 2005, nebyla dosud Evropskou komisí uzavřena otázka jeho reprezentativnosti pro evropsky významné druhy a stanoviště, potažmo dostatečnosti evropské soustavy chráněných území Natura 2000 v ČR. V průběhu existence soustavy se ČR pokoušela identifikované nedostatky vypořádat zejména třemi velkými doplněními, naposledy v roce 2016. Přesto nás nyní čeká další rozsáhlejší aktualizace národního seznamu EVL. Podoba připravované novely a důvody jejího vzniku jsou obsahem následujících řádků.