Jan Šíma

Využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) je jednou z dlouhodobých energetických a environmentálních politik Evropské unie, které mají směřovat k uhlíkové neutralitě a zmírnění změn klimatu. Na konci roku 2022 bylo v souvislosti s řešením energetické krize vyvolané útokem Ruské federace na Ukrajinu a potřebou zvýšení energetické nezávislosti Evropské unie přijato nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (dále též jen „nařízení“)¹. Bylo přijato jako mimořádné a dočasné na dobu 18 měsíců (platné je od 30. 12. 2022) a jeho podstatou je usnadnit a zrychlit výstavbu a zavádění technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Na nařízení by pak měla navázat již standardní právní úprava v podobě aktuálně projednávané revize směrnice o obnovitelných zdrojích (tzv. RED III).  

Evropská komise zveřejnila 22. června 2022 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. Přináší tím legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 přijaté před dvěma lety, která obsahuje plán na obnovu přírody a je jedním z pilířů „Zelené dohody pro Evropu“ (The European Green Deal). Evropská komise tím plní svůj úkol vyplývající ze strategie předložit právně závazný návrh cílů v oblasti obnovy přírody (obnovy narušených ekosystémů). Dramatický nárůst extrémních projevů počasí, rizik a hrozeb v oblasti životní úrovně, bezpečnosti a sociálního smíru významně umocňuje naléhavost realizace opatření zacílených na obnovu ekosystémů jako předpokladu zajištění dlouhodobé potravinové a energetické soběstačnosti a kvality života.

Teze nastavení současného systému zvláštní druhové ochrany přírody pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Uvedeny v život byly zákonem o ochraně přírody a krajiny v r. 1992 a od té doby se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie téměř nezměnily. Za třicet let se poznání významně posunulo, značně se proměnil stav naší přírody a krajiny. Dlouhodobě působící negativní vlivy jsou dnes ještě znásobené dopady změny klimatu. Je zjevné, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a účinně chránit prostředí, biotopy jednotlivých druhů, jako základní podmínku jejich existence. Řada potřebných změn je realizovatelná úpravou metodik a přístupů v zajišťování výkonu státní správy a nastavením ekonomických nástrojů bez nutnosti změn legislativy, avšak účinnější ochranu a vytvoření podmínek pro zajištění péče o nejohroženější druhy lze zajistit pouze prostřednictvím nové právní úpravy v oblasti zvláštní druhové ochrany.

Přihlížíme proměnám krajiny probíhajícím nebývalou rychlostí. Nemáme nyní na mysli mnohokrát skloňované dopady změny klimatu, ale zejména důsledky změn v užívání krajiny člověkem. Ještě před sto lety, kdy se živila zemědělstvím a lesnictvím třetina obyvatel České republiky a průměrná velikost zemědělského podniku nedosahovala ani 5 hektarů (Kučera 1994), bylo využívání krajiny v řadě ohledů intenzivnější, ale zároveň mnohem mozaikovitější. V současnosti se na obhospodařování krajiny podílí desetkrát méně lidí, industrializované zemědělské hospodaření probíhá na rozsáhlých zcelených plochách a bylo upuštěno od obhospodařování ekonomicky marginálních ploch a od tradičních forem hospodaření náročnějších na lidskou práci.

Od 70. let 20. století se na naše území navrací bobr evropský (Šafář, 2002; Vorel et al., 2012). Jeho početnost narůstá a aktuálně je odhadována na 4 000 jedinců. Základní životní projevy bobrů se tak stále častěji dostávají do střetu s hospodářskými zájmy člověka v krajině a narůstá i množství jimi působených škod.

Píše se rok 1706 a bobr evropský (Castor fiber) postupně mizí z evropského kontinentu. Pruský král Bedřich I. vydává dva dekrety na jeho ochranu. V prvním je uvedeno: "My, Bedřich, z Boží milosti král pruský, uvádíme všem ve známost. Protože stroj bobrový, jak známo, patří mezi nejvzácnější léky a hojivé prostředky proti mnohým nemocem, a my proto vlastnoručně v tomto nejmilostivějším listě 16. dubna t. r. v Kolíně na Sprévě jsme přikázali, aby se bobrů šetřilo a pokud možno jejich rozmnožování podporovalo…".