Podrobné vyhledávání v článcích

Biologové a ochránci přírody se denně setkávají s otázkami spojenými s ochranou dřevin a péčí o ně, s významem a funkcemi dřevin v urbanizovaném prostředí i ve volné krajině, s dřevinami jako nedílnou součástí ekosystémů i s dřevinami jako biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů. Vedle toho stromy a keře a jejich skupiny či porosty utvářejí typický malebný vzhled české krajiny.

V říjnu zemřel na rakovinu lymfatických uzlin pátý nejbohatší občan Spojených států amerických (majetek okolo 20 mld. USD), podnikatel a spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu.

Čáp černý se těší již od 90. let 20. století značné pozornosti výzkumníků a dobrovolných ochránců přírody a pozorovatelů ptáků. První konference se konala v roce 1993 v Lotyšsku, kde se zúčastnili zástupci napříč Evropou a také z mnoha míst bývalého Sovětského svazu. Zde byla založena tradice setkávání a dohodnuta mezinárodní koordinace značení pomocí odečítacích plastových kroužků.

Národní síť záchranných stanic je unikátní projekt, zajišťující díky vzájemné spolupráci řady subjektů účinnou pomoc zraněným či jinak handicapovaným volně žijícím zvířatům kdekoliv v České republice. Své první krůčky učinila právě před 20 lety. Což připomněla slavnostní konference, uskutečněná 1. listopadu v prostorách Senátu. Za oficiální vznik Národní sítě je považována odborná konference Druhová ochrana živočichů České republiky, která se uskutečnila v Kuníně u Nového Jičína 28.-30. října 1998.

Snahy o posílení populace volně žijících vzácných a často zvláště chráněných druhů ptáků formou jejich repatriace jsou často diskutované a nemusí vždy vést z řady důvodů k žádoucímu výsledku. K mizejícím vzácným druhům naší avifauny, kterým je věnována v poslední době pozornost, patří jistě i sýček obecný (Athene noctua). Sýček obecný patřil v České republice ještě cca před 50 roky k nejčetnějším druhům našich sov, v otevřených oblastech v nižších polohách s dostatkem potravy byl sovou nejpočetnější.

Jak Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), tak mezivládní organizace Životní prostředí OSN (UNE) a uznávaná Nizozemská agentura pro hodnocení životního prostředí (PBL), věnující se také globálním problémům lidstva nedávno označily nešetrné zemědělství za hlavní příčinu úbytku biologické rozmanitosti na Zemi. Výroba potravin se totiž stala na naší planetě hlavní hnací silou ztráty přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a některé její postupy druhům, biotopům ani přírodním procesům zrovna neprospívají. Ani Evropa není v tomto směru žádnou výjimkou. Nabízí se proto naprosto legitimní otázka, zda finančně subvencované zemědělství podporující přírodu, krajinu a obecněji i životní prostředí skutečně plní svou deklarovanou funkci, nebo představuje alibi pro celkově necitlivou zemědělskou produkci.