Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Zachraňovat přírodu něco stojí

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: František Pelc

Nedávno vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature článek naznačující, že se ne vždy dá tvrdit, že chráněná území a jejich velikost mají pozitivní vliv na populace vodních stěhovavých ptáků. Podle studie důležitější než jejich velikost je, jak se o ně pečuje. Výzkumníci studovali více než 1500 rozmanitých chráněných území doslova po celém světě v delším časovém odstupu.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Dokončená revitalizace Sedmihorských mokřadů byla veřejně představena

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Zdeněk Patzelt

Po tříletém úsilí byl 7. 6. 2022 představen dokončený projekt revitalizace Sedmihorských mokřadů. Stejnojmennému pozemkovému spolku ve spolupráci s Nadací Ivana Dejmala a Společností pro Jizerské hory se podařilo u Sedmihorek v CHKO Český ráj vybudovat 14 tůní, přerušit až 7 km melioračních trubek a zahradit 770 metrů odvodňovacích kanálů. 

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Konference Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

autoři: Ivana Jongepierová a přípravný výbor

Konference Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity

Ve dnech 2.–3. dubna 2022 proběhla v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích dva a půl roku odkládaná konference České botanické společnosti s názvem Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity. Akce byla uspořádána ve spolupráci se Slovenskou botanickou společností, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Masarykovou univerzitou.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Pokračující epigrafický výzkum v Kateřinské jeskyni odhalil další neolitické uhlíkové kresby

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Petr Zajíček

Od roku 2016 probíhá Kateřinské jeskyní výzkum uhlíkových kresebných stop. U některých z nich se prokázalo radiouhlíkovou analýzou pravěké stáří, které koresponduje z dříve zjištěnými archeologickými nálezy v portálu Kateřinské jeskyně z období pozdního neolitu (stáří cca 6000 let). Výzkumný tým složený z pracovníků Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu jaderné fyziky AVČR Praha pokračoval v další etapě tohoto výzkumu i v roce 2021. Mozaika poznání byla opět doplněna o další unikátní poznatky.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

110 let Ponikelské jeskyně

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Vratislav Ouhrabka

110 let Ponikelské jeskyně

Historie objevování podzemí v podkrkonošské obci Poniklá ale začala daleko dříve. Na to, že se zde nacházejí volné dutiny, přišli jako první staří horníci, kteří na tzv. ponikelských horách těžili železnou rudu. Ruda byla zpracovávána v železárně vybudované Janem Nepomukem Arnoštem z Harrachu v roce 1754 v Horní Sytové – Arnoštově. Zprávy o dutinách v ponikelském podzemí se zachovaly díky práci arnoštovského šichtmistra Jana Hohnheisera (nejvyšší úředník hamru odpovídající vrchnosti za jeho provoz, hospodárnost a kvalitu výroby). Ten po 25 letech působení ve vedení hamru sepsal v roce 1820 historii všech dolů, které do huti dodávaly rudy. Mezi nimi byl i ponikelský Martinův důl (otevřený v roce 1803). Zde Hohnheiser uvádí: „… na dole byly často objevovány dutiny velikosti světnic, v nichž je tah větrů natolik silný, že často zhasíná lampy“. Dále vyvozuje možnost jejich propojení s povrchem: „Existuje domněnka, že tento vchod musí být někde v údolí, protože za deštivého počasí na jedné louce tryská voda rovně do výšky jako vodotrysk.“ Existenci krasu připomíná i samotný název obce Poniklá, který mohl vzniknout podle termínu „ponikat“. Jevu na místním potoce, jehož vody se místy zcela ztrácejí a opět se objevují ve vývěrech níže v údolí.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

25 let sčítání zimujících letounů v Kaňonu Labe

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

autoři: Pavel Benda, Petr Chvátal

25 let sčítání zimujících letounů v Kaňonu Labe

Sčítání netopýrů na zimovištích představuje, díky masovému zapojení sčitatelů, patrně druhý největší projekt tohoto typu, hned po sčítání různých druhů ptáků ČR (Anděra & Gaisler 2012). Projekt zimního monitoringu má už přibližně padesátiletou tradici a řadí se k nejdelším svého druhu v Evropě. Tato dlouhodobá škála údajů nedává sice informaci o absolutním množství u nás žijících netopýrů, ale neocenitelnou hodnotu mají zjištěné trendy. Nicméně je třeba zdůraznit, že zmíněný projekt pokrývá pouze netopýry, kteří pravidelně zimují v podzemí, což je menší polovina u nás žijících druhů (Anděra 2014).

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Federace EUROPARC ocenila naše národní parky

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Federace EUROPARC ocenila naše národní parky

Na  mezinárodní  konferenci  panevropské Federace chráněných území Evropy EUROPARC v rakouském Pamhagenu u Neziderského jezera se dostalo začátkem května 2022 významného ocenění správám našich národních parků a jejich přeshraničním protějškům. Partnerské národní parky Podyjí a Thayatal (Rakousko), Šumava a Bavorský les (Německo) a Krkonoše a Karkonoski park narodowy (Polsko), byly oceněny certifikáty potvrzujícími vysokou kvalitu přeshraniční spolupráce.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

autoři: David Storch, Lukáš Čížek, Jana Jersáková, Ondřej Sedláček, Robert Tropek

Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko

Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Česká delegace v Arménii

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková zpráva  AOPK ČR

Česká delegace v Arménii

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zorganizovala návštěvu české delegace v Arménii s cílem posílit tamější zákony v oblasti ochrany přírody. Arménie se zavázala v dohodě s Evropskou unií k aproximaci evropských směrnic na ochranu ptáků a ochranu druhů a biotopů souhrnně známých jako „naturové“ směrnice (směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích).

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Velké šelmy, tetřev i motýli – čeští a slovenští ochránci přírody jednali o spolupráci

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková zpráva  AOPK ČR

Na společném jednání v chráněné krajinné oblasti Beskydy se zástupci AOPK ČR a Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky zaměřili především na velké šelmy, vymezování migračních koridorů, záchranné programy některých ohrožených druhů rostlin a živočichů či problematiku invazních druhů.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf