Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Nápadnost není ekvivalentem znalosti

Výzkum a dokumentace

Autor: Mladen Kaděra

Nápadnost není ekvivalentem znalosti

Lapidární heslo „Poznej a chraň“ má zásadní platnost. Úspěšně chránit přírodu lze totiž jen na základě nutných vědomostí, nejlépe detailních. Jde-li o ochranu ohrožených živočichů, je třeba znát jak jejich stanoviště a potravní vztahy, tak vzhledem k obvyklé početnosti v populacích i vlivům okolí z toho plynoucí míru ohrožení. Způsob života některých druhů to však značně znesnadňuje, ač jsou na svých stanovištích nepřehlédnutelné. Dopátrat se určitých přesných informací bývá obtížné mj. o životně na různých bezobratlých hostitelích závislých majkovitých broucích, v naší dřívější mozaikovité polní krajině symbolech jarního venkova, dnes bohužel rychle mizejících. Ochránci přírody by zde proto měli zvýšit terénní aktivitu a obrnit se trpělivostí. Aby se tak pokusili oddálit další škrty v seznamu výrazně ohrožených zástupců české fauny.

Ochrana přírody 2/2021 21. 4. 2021 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výzkum podyjské přírody  ve světle posledních 30 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Škorpík

Výzkum podyjské přírody  ve světle posledních 30 let

Proč bychom měli zkoumat přírodu v národních parcích? Nezaslouží si spíše klid a nulovou intervenci? Nezbytnost jejího průběžného poznávání je nasnadě. Aby ochrana přírody mohla být účelná a produktivní, musíme vědět, co zde přírodu tvoří a jaké procesy v ní probíhají. Zároveň musíme poznávat příznivé i nežádoucí trendy, které ji formují. Získané poznatky je pak třeba vyhodnotit a vytvořit plánovací dokumenty, podle nichž o území pečujeme. Tato odborná role správ NP je přímo obsažena v zákoně č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny v § 78. Ten stanovuje i úlohu inventarizačních průzkumů, dokumentace a spolupráce s vědecko-výzkumnými institucemi. Správám NP též zákon přiděluje péči o svěřené území.

Ochrana přírody 2/2021 21. 4. 2021 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

S počítačem na krkonošské tetřívky?

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Flousek, Dušan Romportl, Vladimír Zýka

S počítačem na krkonošské tetřívky?

I to je možné. Počítačové modelování nám tetřívka sice nezachrání, ale jeho výstupy mohou významně pomoci při plánování různých praktických opatření v terénu, při regulaci návštěvnosti v rizikových lokalitách i při výchově návštěvníků. Při studiu ekologických nároků (nejen) živočišných druhů se významně uplatňuje habitatové modelování, které využívá možností geoinformačních technologií, dat dálkového průzkumu Země a pokročilých metod prostorové analýzy (např. Hirzel & Le Lay 2008, Elith & Leathwick 2009). Tyto metody, technologie a data umožňují rozsáhlé analýzy vztahů mezi výskytem zájmových druhů a relevantními faktory prostředí (např. Franklin 2010, Guisan et al. 2017). Běžným přístupem je modelování aktuálního nebo potenciálního výskytu druhů (např. Thuiller et al. 2004, Hirzel et al. 2006, Basille et al. 2008), cílem pak stanovení potenciálu krajiny pro jejich trvalý či přechodný výskyt a zhodnocení významu jednotlivých faktorů prostředí pro jejich prostorové rozšíření. Habitatové modelování tak v současnosti patří mezi hojně využívané přístupy ochranářské biologie (např. Huck et al. 2010, Basille et al. 2013, Guisan et al. 2013).

Ochrana přírody 1/2021 26. 2. 2021 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Biologické hodnocení účinnosti rybích přechodů – metodika AOPK ČR

Výzkum a dokumentace

Autor: Pavel Marek, Jiří Musil

Biologické hodnocení účinnosti rybích přechodů – metodika AOPK ČR

Zajišťování migračního zprůchodnění vodních toků ČR je v podmínkách ČR realizováno nejčastěji stavbou rybích přechodů. Hodnocení účinnosti takto realizovaných opatření je základní nezbytnou zpětnou vazbou a vyjádřením ne/dosažení stanovených cílů. Od dřívější prosté evidence počtu realizovaných staveb nebo prostého vyjádření „zprostupnění“ počtu ř. km vodního toku, které pracovali čistě technicky s dostupnými daty, nastal postupný posun k biologickému hodnocení rybích přechodů. Tedy k možnosti určit skutečné podíly z potenciálně migrujících společenstev ryb resp. stanovit procenta úspěšnosti skutečně migrujících ryb. Vydaná metodika AOPK ČR – Biologické hodnocení rybích přechodů poskytuje ucelený informační zdroj a rámce, stanovuje okrajové podmínky, pro provádění monitoringu i interpretaci výsledků v rámci standardizovaného prostředí hodnocení.

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Jak ne/plníme Rámcovou směrnici o vodách ve zlepšování morfologického stavu toků?

Výzkum a dokumentace

Autor: Kateřina Kujanová

Jak ne/plníme Rámcovou směrnici o vodách ve zlepšování morfologického stavu toků?

Uvádí se, že upravenost vodních toků v ČR v 90. letech představovala 28,4 % z celkové délky, řádově tedy desítky tisíc kilometrů říční sítě. Aktuální optimistické cíle ČR jsou podle Strategie ochrany biologické rozmanitosti min. 300 km zrevitalizovaných nebo renaturovaných vodních toků za období 2016–2025. Stav vodních toků a jejich niv se tedy v morfologických ohledech od 90. let výrazněji nezlepšil. Sledování a zlepšování morfologického stavu vodních toků má v porovnání s biologickými a fyzikálně-chemickými složkami v ČR dlouhodobě méně významnou pozici. Jeho zlepšení má však kromě „estetického“ hlediska také nezpochybnitelný význam z hlediska zadržení vody v krajině, protipovodňové ochrany a řešení problémů sucha. Jedná se tedy o téma společensky aktuální.

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Změny podnebí působí na biologickou rozmanitost významně již dnes

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Plesník

Změny podnebí působí na biologickou rozmanitost významně již dnes

Počet nejrůznějších vědeckých studií, strategií, koncepcí, programů, projektů i konkrétních opatření přímo v terénu zaměřených na vzájemné vztahy mezi změnami podnebí a tradičně chápanou biologickou rozmanitostí na jejích všech třech základních úrovních (geny, druhy, ekosystémy) se zejména od začátku nového tisíciletí exponenciálně zvyšuje. Někteří autoři dokonce hovoří o tom, že obrovský nárůst poznatků o tomto tématu vedl ke vzniku samostatného prudce se rozvíjejícího oboru – biologie změny podnebí (Newman et al. 2011, Hannah 2014). V následujících řádcích proto představíme jen značně omezený, navíc subjektivní výběr zákonitostí v této oblasti, které považujeme buď za významné, nebo zajímavé, v ideálním případě za obojí, přičemž bezprostředně navazujeme na předchozí rozsáhlejší rešerši (Plesník 2009a).

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Vývoj populace sokola stěhovavého v Českosaském Švýcarsku

Výzkum a dokumentace

Autor: Ulrich Augst, Pavel Benda

Vývoj populace sokola stěhovavého v Českosaském Švýcarsku

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a přeshraniční oblast Českosaského Švýcarska odjakživa patřili k sobě. Sokol je naším erbovním druhem a jen stěží bychom hledali lepší vlajkový druh pro tuto unikátní lesoskalní krajinu. Jeho pohnutá historie je více než symbolická. Druh hnízdící zde odedávna byl díky člověku přiveden až k vyhubení a poté, pracně a za velkého úsilí, znovu navrácen.

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Zuzana Vařilová, Jakub Šafránek

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Když se řekne Českosaské Švýcarsko, každý si vybaví Pravčickou bránu, Hřensko nebo soutěsky říčky Kamenice. Lidé vnímají romantickou krásu zdejší pískovcové krajiny, jejíž základ vznikl již v období druhohor (v křídě, před přibližně 90 miliony let), kdy velkou část území Čech zalilo mělké moře. Mocné mořské uloženiny tvoří tzv. českou křídovou tabuli a dochovaly se dodnes jako kvádrové pískovce tvořící známá pískovcová města s množstvím skalních masivů, věží, úzkých roklí a roztodivných skalních útvarů. Reliéf Českosaského Švýcarska se od většiny ostatních pískovcových oblastí odlišuje svou mohutností, extrémní členitostí a velkou dynamikou reliéfu. Typickým příkladem může být hluboce zařízlé dno údolí Labe, které lemují vysoké skalní stěny.

Ochrana přírody 5/2020 1. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Plíseň buková

Výzkum a dokumentace

Autor: Karel  Černý, Tetyana Tsykun, Veronika Strnadová, Marcela Křížová, Markéta Hrabětová

Plíseň buková

Nepůvodní patogeny lesních dřevin stále více ovlivňují přírodu a krajinu ČR. Mezi nejvýznamnější invazní druhy se zásadním dopadem na složení, strukturu, fungování a biodiverzitu invadovaných lesních biotopů ČR, které se v nedávné době rozšířily na území ČR, patří např. voskovička jasanová či plíseň olšová. Plísně (r. Phytophthora) patří k nejvíce nebezpečným invazním organismům vůbec. Ve svém životním cyklu jsou vázány na vodu, což znamená, že primárně by jimi měla být ohrožena stanoviště s dostatkem vody. Nedávný výzkum však ukázal, že náchylná jsou i mezofilní lesní společenstva. A důkazem toho je jiný druh rodu Phytophthora – plíseň buková, která se šíří v biotopech bučin a stává se pro ně potenciálním vážným rizikem.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf