Omezení působnosti České inspekce životního prostředí
Částí patnáctou zákona č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl „drobně“ novelizován i zákon o ochraně přírody a krajiny. Změny se týkají především působnosti České inspekce životního prostředí, která by se už neměla zabývat případy tzv. fyzických osob nepodnikajících.
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Projekt Mapování a inventarizace (Monitoring 2) dokončen
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je pověřena sledováním stavu biotopů a druhů, které můžeme v širším smyslu označit za monitoring biodiverzity. Monitoring a mapování evropsky významných druhů a biotopů, které slouží k naplnění povinnosti reportingu podle evropských směrnic, jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Ovšem potřeby sběru dat jsou širší, a tak k jejich naplnění AOPK ČR navrhuje a řeší řadu projektů, přičemž ty objemově nejrozsáhlejší, jak záměrem, tak financováním, jsou financovány z prostředků Operačního programu Životní prostředí.
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Využití georadaru v krasových oblastech a pro průzkum jeskyní
Jeskyně definované jako podzemní dutiny přírodního charakteru jsou hlavním předmětem speleologického výzkumu. Jeho metody pak zahrnují nejčastěji speleologický průzkum a dokumentaci jeskynních prostor a slouží i k objevování nových jeskyní a jejich částí. Se speleologickými výzkumy těsně souvisí hydrologická klimatická a jiná pozorování a měření, odběry vzorků jeskynních výplní, mineralogický, tektonický, geofyzikální, ale i biospeleologický či paleontologický výzkum a řada dalších činností směřujících k získávání poznatků o jeskyních a s nimi spojenými jevy.
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Umělá inteligence se stále častěji uplatňuje i v ochraně přírody a krajiny
Jen málokterý obor prochází v poslední době tak prud-kým rozmachem jako umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI). Protože mezi odborníky i širokou veřejností vyvolává současně velké naděje i určité obavy, vyrojila se jak řada jejích skalních podporovatelů, tak nemálo těch, kdo upozorňují na podle jejich názoru nepřehlédnutelné problémy, jež ji mohou doprovázet. Jednou z činností, kde začíná být stále více s úspěchem využívána, se stala péče o přírodní a krajinné dědictví a ochrana životního prostředí. Aplikace AI se již dnes týkají rozmanitých složek biologické rozmanitosti, jmenovitě genů, jedinců, populací a celých ekosystémů.
Ochrana přírody 6/2023 — 21. 12. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Fenomén boční suchá nádrž Skalička – problém a příležitost
V současnosti probíhá příprava vládou schválené varianty VD Skalička, tedy boční suché nádrže s manipulovatelným objektem. Jedná se o nádrž, která má dle koncepce Pobečví transformovat povodňový průtok v Bečvě tak, aby došlo ke snížení kulminace povodňového průtoku dosaženého při povodni v roce 1997 na hodnotu 660 m3/s. Řešení má více podvariant, lišících se kapacitou, trasou, délkou i výškou hráze. Ať už bude vybrána kterákoli z nich, bude mít tento záměr významný vliv na EVL Hustopeče-Štěrkáč a při svých technických parametrech je samozřejmě nutné počítat s dalšími vlivy na životní prostředí, a to jak při výstavbě a pozdější existenci hráze o délce cca 8 km v nivě v těsné blízkosti koryta Bečvy, tak při fungování velké nádrže během povodní (zaplavování zátopy obrovským množstvím vody a její následné vypouštění do Bečvy apod.).
Ochrana přírody 5/2023 — 26. 10. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Desetitisíciletá historie jednoho jezírka
Sedimenty vodních nádrží a rašelinných lokalit v sobě skrývají archivy minulosti. Jejich výzkumem můžeme získat informace o podobě minulých ekosystémů. Jaké změny přírodní ekosystémy prodělávaly po tisíce let? Jak reagovaly na změny klimatu nebo změny v lidském využívání krajiny? Odpovědi na tyto otázky mohou pomoci nastavit mantinely péče o lokality i referenční stav pro obnovu přírodních ekosystémů. Mohou nám ukázat, jaké změny se v daném území dříve opakovaně odehrávaly a co je naopak nevídaný současný problém vyžadující aktivní management. Paleoekologický výzkum a jeho možné uplatnění v ochraně přírody si ukážeme na příkladu PR a EVL Březina, unikátního mokřadu v Českém středohoří. Může být příkladem i pro jiné lokality, na nichž odstraňováním sedimentů bývá často ničeno dědictví, které se pečlivým výzkumem může ukázat jako zásadní přírodní archiv.
Ochrana přírody 5/2023 — 26. 10. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
O původu českých vlků na příkladu Slavkovského lesa
Přes nemalé úsilí vědců a ochranářů osvětlit všechny aspekty biologie a expanze vlka střední Evropou přežívají mezi veřejností různorodé chybné představy a omyly, které mohou vést ke zbytečným konfliktům. Účel tohoto příspěvku spočívá v osvětlení původu českých vlků v kontextu návratu vlků do střední Evropy na příkladu oblasti s bohatou mysliveckou tradicí a mimořádným významem z pohledu ochrany přírody.
Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Významný objev (nejen) pro Jeskyni Na Špičáku
Nejstarší písemné zmínky o jeskyních na našem území jsou zahaleny mnoha tajemstvími. Proto za spolehlivý lze považovat až text, který se váže k jeskyni Na Špičáku. Nachází se v jedné z tzv. vlašských knih, což byly rukopisy určené středověkým prospektorům hledajícím naleziště drahých kovů a kamenů. Zpráva je v jedné z těch nejstarších, nazývané Wegweiser zu den Bergwerken in der Oberlausitz und in Schlesien (Ukazatel cesty k dolům v Horní Lužici a Slezsku), kterou údajně již roku 1430 sepsal jistý Antonius (Anton) Wale a která byla jako součást většího svazku (konvolutu) až do druhé světové války uložena ve Vratislavské městské knihovně pod signaturou R454.
Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Modrásek bahenní v Moravském krasu
Modrásek bahenní patří k motýlům s nejzajímavější životní strategií, která zahrnuje vykrmování housenek mravenci v jejich hnízdech. Tato strategie ale zároveň zvyšuje jeho citlivost na péči o stanoviště, kde žije. Kvůli tomu patří k citlivým druhům, a ačkoliv je relativně hojný, byl vybrán mezi tzv. naturové druhy. V Moravském krasu a blízkém okolí se vyskytuje, ale jeho pozorování bylo v minulosti jen málo. Do roku 2010 jich bylo pouze 15, do roku 2019 přibyly tři a šlo jen o malé množství jedinců. Vypadalo to tedy, že zde modrásek bahenní možná brzy vyhyne. Ale podobně jako v případě jasoně dymnivkového ukázal podrobný průzkum, že je situace zcela jiná a výrazně lepší.
Ochrana přírody 2/2023 — 23. 4. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Význam trvalých hnízdních stěn pro ledňáčka říčního
Ledňáček říční (Alcedo atthis) patří k nejkrásnějším zástupcům naší i evropské avifauny. V České republice je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. jako silně ohrožený druh. Na evropské úrovni je pak chráněn Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků nebo Bernskou úmluvou z roku 1979 o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť. V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie zranitelný druh. Ledňáček říční je považován za bioindikátora vysoké kvality životního prostředí. Početnost ledňáčka říčního je v ČR ovlivňována celou řadou faktorů (např. výskyt a délka tuhých zim, predace, vnitrodruhová konkurence), za faktor zcela klíčového významu však lze označit i přítomnost vhodných břehových nátrží, ve kterých tento druh hloubí hnízdní nory.
Ochrana přírody 2/2023 — 23. 4. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf