Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Minerální vody Hranického krasu

Výzkum a dokumentace

Autor: Milan Geršl

Minerální vody Hranického krasu

Na Předměstí krásného Města Hranic, u řeky Bečvy, v místě vesselém, jest lázeň, a v ní hlubina k mytí přistrojená, do kteréž se Velicí Pramenové Vody hojitedlné prejští, tak že se v ní i plovati může.“ Tímto dnes již klasickým citátem je doprovázena velká část publikací týkajících se Hranického krasu. Jedná se o citaci z „Kníhy o vodách hojitedlných neb teplicech moravských“ od Tomáše Jordána z Klauznburku (1580), která pokračuje následující, již méně známou statí: „Hojným pramenem ta voda se prejští, Anobrž i u prostřed Řeky (což jsem plavě se přes ní na Člunu, spatřil) též okolo obaudvau břehuov, vidíny byly bublénky vody hojitedlné se vypryštiující a nad Vodu vyskakující.

Ochrana přírody 1/2020 28. 2. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Významné nepůvodní invazní patogeny lesních dřevin ČR

Výzkum a dokumentace

Autor: Eva  Chumanová, Karel  Černý, Ludmila Havrdová, Zuzana Haňáčková, Veronika Strnadová, Vladimír Zýka

Významné nepůvodní invazní patogeny lesních dřevin ČR

Nepůvodní patogeny lesních dřevin mohou být v druhotném areálu rozšíření příčinou závažného poškození i plošného odumírání hostitelských dřevin a úbytku jejich populací. To může vést až ke změnám struktury a druhového složení invadovaných ekosystémů, narušení jejich funkcí a ohrožení biodiverzity. Článek si klade za cíl seznámit pracovníky v ochraně přírody a krajiny s nejvýznamnějšími zástupci této skupiny organismů v ČR, s chorobami, které na dřevinách způsobují, s riziky, jež představují pro naši přírodu a krajinu, a s připravovanými nástroji využitelnými pro management ohrožených lesních ekosystémů.

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Říční niva řeky Litavky:  nechtěné toxické dědictví

Výzkum a dokumentace

Autor: Tereza Nováková, Tomáš Navrátil, Karel Žák, Jitka Elznicová

Říční niva řeky Litavky:  nechtěné toxické dědictví

Řeka Litavka pramení v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy, protéká Příbramskem, známým bohatou těžební a průmyslovou historií, a v Berouně se vlévá do řeky Berounky. Z celkové délky toku 56 km má úsek až po Lochovice podhorský charakter, od Lochovic se podélný spád zmírňuje a řeka vstupuje do převážně kanalizovaného koryta, které je zpevněno a vyztuženo betonem nebo velkými kameny. Říční niva, prostor, který řeka utváří a pravidelně zaplavuje, byla v případě Litavky významně ovlivněna lidskou činností. Zejména se jedná o kontaminaci skupinou toxických prvků, jako je olovo (Pb), zinek (Zn) nebo kadmium (Cd).

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring letounů v Javoříčském krasu probíhá souvisle již 30 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Koudelka, Jiří Šafář

Monitoring letounů v Javoříčském krasu probíhá souvisle již 30 let

Javoříčské jeskyně jsou jednou z nejdéle sledovaných chiropterologických lokalit v České republice. První zmínka o netopýrech „z jeskyně u Bouzova“ pochází již z poloviny devatenáctého století. Od této doby byl podzemní systém několikrát intenzivně sledován. Nejdříve ihned po objevení jeskyní, poté po jejich zpřístupnění a opakovaně i v následujících obdobích. Od roku 1989 je průběžně monitorován počet zimujících letounů (Chiroptera). Postupně v celém, téměř šest kilometrů dlouhém podzemním systému chodeb a také ve všech známých jeskyních v nedalekém okolí. Za uplynulých třicet let se podařilo získat značné množství údajů o druhovém složení a vývoji početnosti zimující populace letounů. Pro poznání skutečné druhové bohatosti lokality byla zimní sčítání doplněna kontrolními odchyty před vchody do podzemních prostor mimo zimní období.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

25 let sčítání zimujících netopýrů v přírodní památce Loupežnická jeskyně v CHKO České středohoří

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Chvátal

25 let sčítání zimujících netopýrů v přírodní památce Loupežnická jeskyně v CHKO České středohoří

V neovulkanitech CHKO České středohoří se nachází několik desítek jeskyní, většinou nepříliš rozsáhlých s délkou do 10 metrů. O to více mezi nimi vyniká Loupežnická jeskyně u Velkého Března s délkou hlavní chodby necelých 100 metrů. Celková délka jeskyně včetně odboček je kolem 130 metrů. Jedná se o nejdelší jeskyni v neovulkanitech České republiky. Lokalita je zároveň jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů a vrápenců v Českém středohoří, a tak je pochopitelné, že byla v roce 2001 vyhlášena přírodní památkou.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring kruhatky Matthioliho v propasti Macocha

Výzkum a dokumentace

Autor: Karin Hustáková, Bohuslav Koutecký, Zdeněk Musil

Monitoring kruhatky Matthioliho v propasti Macocha

Kruhatka Matthioliho moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica (Podp.) Soják) patří nesporně k nejznámějším rostlinám Moravského krasu, a to i přesto, že ji na vlastní oči viděl jen málokdo. Nachází se totiž v propasti Macocha, a sice vysoko na svislých skalních stěnách. Přístup k místům výskytu je velmi obtížný a je možný výhradně s pomocí lana, a to jen pro osoby fyzicky zdatné a s potřebnými zkušenostmi. Dříve se část populace kruhatky vyskytovala i na suťovém kuželu na dně propasti, odkud byla poprvé popsána. Zde však nyní přežívají pouze tři exempláře.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Červenohorské sedlo: historie a současnost sledování (nejen) ptačí migrace na našich horách

Výzkum a dokumentace

Autor: Radek K. Lučan, Anna Lučanová, Martin Vavřík

Červenohorské sedlo: historie a současnost sledování (nejen) ptačí migrace na našich horách

Západovýchodně orientovaný hlavní hřeben Jeseníků představuje významnou migrační bariéru pro létající živočichy. Zdálky viditelná výrazná sníženina Červenohorského sedla jim umožňuje tuto bariéru překonat s menším úsilím, než kdyby letěli přes výše položené jesenické hřebeny, a není tedy divu, že zejména v období podzimní migrace je do poměrně úzkého koridoru sedla kanalizováno obrovské množství táhnoucích ptáků, netopýrů i různých skupin tažného hmyzu. Toho je od roku 2010 využíváno k monitoringu táhnoucích ptáků, ke kterému se v posledních letech postupně přidalo i sledování průtahu netopýrů a vybraných skupin tažného hmyzu. Zejména v souvislosti s ptačí migrací jde v současnosti o největší takto zaměřený výzkumný projekt na území České republiky a zároveň o jedinou lokalitu, kde lze za vhodných podmínek táhnoucí ptáky sledovat přímo v průběhu nejen denní, ale i noční migrace.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Periglaciální fenomén   a problematika jeho ochrany

Výzkum a dokumentace

Autor: Marek Křížek, Tomáš Uxa, David Krause

Periglaciální fenomén   a problematika jeho ochrany

Přestože během kvartéru byla naše pohoří převážně modelována periglaciálními procesy, jež po sobě zanechaly rozsáhlý soubor specifických tvarů reliéfu, je jim věnována menší pozornost než reliktům horského pleistocenního zalednění. Cílem předkládaného textu je představit hlavní periglaciální tvary vyskytující se v našich nejvyšších pohořích a charakterizovat jejich morfologii, vývoj, paleoenvironmentální význam a důvody, proč tyto unikátní formy reliéfu chránit.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Sokol stěhovavý v Jeseníkách  a moderní technologie k jeho ochraně

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Šaj

Sokol stěhovavý v Jeseníkách  a moderní technologie k jeho ochraně

Sokol stěhovavý patří k nejatraktivnějším druhům, kterými se Jeseníky mohou pochlubit. Nebylo tomu tak ale vždy. Kvůli nadměrnému používání herbicidu DDT v zemědělství i z důvodu pronásledování ze strany holubářů, sokolníků a myslivců zmizel sokol v 2. polovině 20. století nejen z Jeseníků, ale prakticky ze všech lokalit v České republice. Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001 a od té doby jeho zdejší populace i v blízkém okolí1 roste. Tak jako při návratu sokola do přírody sehrál důležitou roli člověk, i do posilování jesenické populace se člověk nadále zapojuje – pravidelným monitoringem, smysluplnou úpravou hnízdišť a jejich ochranou. Jeseníky se svým okolím jsou tak dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr N. Stýblo

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Projekt Národní sítě záchranných stanic přináší kromě tisíců zachráněných životů volně žijících živočichů a účinné osvěty a výchovy obyvatel také zajímavé statistické údaje. Centrální evidence všech přijímaných zvířat umožňuje sledovat nejenom počty druhů a jedinců handicapovaných zvířat a data a místa jejich nálezu, ale také jejich osudy – příčiny, proč k handicapu došlo, období příjmu, počty dní strávených ve stanici apod. O každém přijatém zvířeti může být v evidenci zaznamenáno až 57 údajů. Dlouhodobě jednotná metodika evidence rovněž umožňuje sledování těchto parametrů během let.

Ochrana přírody 3/2019 23. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf