Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Změny podnebí působí na biologickou rozmanitost významně již dnes

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Plesník

Změny podnebí působí na biologickou rozmanitost významně již dnes

Počet nejrůznějších vědeckých studií, strategií, koncepcí, programů, projektů i konkrétních opatření přímo v terénu zaměřených na vzájemné vztahy mezi změnami podnebí a tradičně chápanou biologickou rozmanitostí na jejích všech třech základních úrovních (geny, druhy, ekosystémy) se zejména od začátku nového tisíciletí exponenciálně zvyšuje. Někteří autoři dokonce hovoří o tom, že obrovský nárůst poznatků o tomto tématu vedl ke vzniku samostatného prudce se rozvíjejícího oboru – biologie změny podnebí (Newman et al. 2011, Hannah 2014). V následujících řádcích proto představíme jen značně omezený, navíc subjektivní výběr zákonitostí v této oblasti, které považujeme buď za významné, nebo zajímavé, v ideálním případě za obojí, přičemž bezprostředně navazujeme na předchozí rozsáhlejší rešerši (Plesník 2009a).

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Vývoj populace sokola stěhovavého v Českosaském Švýcarsku

Výzkum a dokumentace

Autor: Ulrich Augst, Pavel Benda

Vývoj populace sokola stěhovavého v Českosaském Švýcarsku

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a přeshraniční oblast Českosaského Švýcarska odjakživa patřili k sobě. Sokol je naším erbovním druhem a jen stěží bychom hledali lepší vlajkový druh pro tuto unikátní lesoskalní krajinu. Jeho pohnutá historie je více než symbolická. Druh hnízdící zde odedávna byl díky člověku přiveden až k vyhubení a poté, pracně a za velkého úsilí, znovu navrácen.

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Zuzana Vařilová, Jakub Šafránek

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Když se řekne Českosaské Švýcarsko, každý si vybaví Pravčickou bránu, Hřensko nebo soutěsky říčky Kamenice. Lidé vnímají romantickou krásu zdejší pískovcové krajiny, jejíž základ vznikl již v období druhohor (v křídě, před přibližně 90 miliony let), kdy velkou část území Čech zalilo mělké moře. Mocné mořské uloženiny tvoří tzv. českou křídovou tabuli a dochovaly se dodnes jako kvádrové pískovce tvořící známá pískovcová města s množstvím skalních masivů, věží, úzkých roklí a roztodivných skalních útvarů. Reliéf Českosaského Švýcarska se od většiny ostatních pískovcových oblastí odlišuje svou mohutností, extrémní členitostí a velkou dynamikou reliéfu. Typickým příkladem může být hluboce zařízlé dno údolí Labe, které lemují vysoké skalní stěny.

Ochrana přírody 5/2020 1. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Plíseň buková

Výzkum a dokumentace

Autor: Karel  Černý, Tetyana Tsykun, Veronika Strnadová, Marcela Křížová, Markéta Hrabětová

Plíseň buková

Nepůvodní patogeny lesních dřevin stále více ovlivňují přírodu a krajinu ČR. Mezi nejvýznamnější invazní druhy se zásadním dopadem na složení, strukturu, fungování a biodiverzitu invadovaných lesních biotopů ČR, které se v nedávné době rozšířily na území ČR, patří např. voskovička jasanová či plíseň olšová. Plísně (r. Phytophthora) patří k nejvíce nebezpečným invazním organismům vůbec. Ve svém životním cyklu jsou vázány na vodu, což znamená, že primárně by jimi měla být ohrožena stanoviště s dostatkem vody. Nedávný výzkum však ukázal, že náchylná jsou i mezofilní lesní společenstva. A důkazem toho je jiný druh rodu Phytophthora – plíseň buková, která se šíří v biotopech bučin a stává se pro ně potenciálním vážným rizikem.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Geomorfologie Krkonošského národního parku pod drobnohledem

Výzkum a dokumentace

Autor: David Krause, Vlastimil Pilous

Geomorfologie Krkonošského národního parku pod drobnohledem

Georeliéf tvoří základ přírodního bohatství našich nejvyšších hor, přičemž některé jeho formy jsou unikátní nejen ve středoevropském měřítku. Přestože se ve srovnání s živou přírodou na první pohled může její neživá složka zdát méně zranitelná, dosavadní zkušenost i vzrůstající tlak člověka naznačují, že i geomorfologické fenomény je v národním parku třeba cíleně chránit. Tím spíš, když je jejich poškození v naprosté většině případů nevratné a analogie znovuosídlení či reintrodukčních opatření jako u živočišných a rostlinných druhů zde nepřichází v úvahu. Na území KRNAP a jeho ochranného pásma byl proto zahájen projekt, který má za cíl podrobně zinventarizovat všechny zdejší geomorfologické jevy a podpořit tak jejich budoucí ochranu.

Ochrana přírody 3/2020 26. 6. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Vyhodnocení zanášení  Dobroměřického rybníka sedimenty

Výzkum a dokumentace

Autor: Josef Krása, Tomáš Dostál, Miroslav Bauer

Vyhodnocení zanášení  Dobroměřického rybníka sedimenty

Často se, zejména v zemědělské krajině, můžeme setkat s následky erozních procesů a transportu půdy do vodních toků a dále do rybníků a vodních nádrží. Jak správně posoudit aktuální stav povodí a nádrže a identifikovat zdroje znečištění? Pro návrhy ochranných opatření v krajině i přímo na tocích lze úspěšně propojit matematické modelování s geografickými informačními systémy, s dálkovým průzkumem Země a s fotogrammetrií. Pro průzkum lokality je vhodné využít archivní data leteckého snímkování a užitečné jsou i prostředky UAV (drony), a to jak pro získání přehledových snímků, tak pro fotogrammetrické zpracování ortofotomapy, případně podrobného modelu povrchu.

Ochrana přírody 2/2020 23. 4. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Minerální vody Hranického krasu

Výzkum a dokumentace

Autor: Milan Geršl

Minerální vody Hranického krasu

Na Předměstí krásného Města Hranic, u řeky Bečvy, v místě vesselém, jest lázeň, a v ní hlubina k mytí přistrojená, do kteréž se Velicí Pramenové Vody hojitedlné prejští, tak že se v ní i plovati může.“ Tímto dnes již klasickým citátem je doprovázena velká část publikací týkajících se Hranického krasu. Jedná se o citaci z „Kníhy o vodách hojitedlných neb teplicech moravských“ od Tomáše Jordána z Klauznburku (1580), která pokračuje následující, již méně známou statí: „Hojným pramenem ta voda se prejští, Anobrž i u prostřed Řeky (což jsem plavě se přes ní na Člunu, spatřil) též okolo obaudvau břehuov, vidíny byly bublénky vody hojitedlné se vypryštiující a nad Vodu vyskakující.

Ochrana přírody 1/2020 28. 2. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Významné nepůvodní invazní patogeny lesních dřevin ČR

Výzkum a dokumentace

Autor: Eva  Chumanová, Karel  Černý, Ludmila Havrdová, Zuzana Haňáčková, Veronika Strnadová, Vladimír Zýka

Významné nepůvodní invazní patogeny lesních dřevin ČR

Nepůvodní patogeny lesních dřevin mohou být v druhotném areálu rozšíření příčinou závažného poškození i plošného odumírání hostitelských dřevin a úbytku jejich populací. To může vést až ke změnám struktury a druhového složení invadovaných ekosystémů, narušení jejich funkcí a ohrožení biodiverzity. Článek si klade za cíl seznámit pracovníky v ochraně přírody a krajiny s nejvýznamnějšími zástupci této skupiny organismů v ČR, s chorobami, které na dřevinách způsobují, s riziky, jež představují pro naši přírodu a krajinu, a s připravovanými nástroji využitelnými pro management ohrožených lesních ekosystémů.

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Říční niva řeky Litavky:  nechtěné toxické dědictví

Výzkum a dokumentace

Autor: Tereza Nováková, Tomáš Navrátil, Karel Žák, Jitka Elznicová

Říční niva řeky Litavky:  nechtěné toxické dědictví

Řeka Litavka pramení v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy, protéká Příbramskem, známým bohatou těžební a průmyslovou historií, a v Berouně se vlévá do řeky Berounky. Z celkové délky toku 56 km má úsek až po Lochovice podhorský charakter, od Lochovic se podélný spád zmírňuje a řeka vstupuje do převážně kanalizovaného koryta, které je zpevněno a vyztuženo betonem nebo velkými kameny. Říční niva, prostor, který řeka utváří a pravidelně zaplavuje, byla v případě Litavky významně ovlivněna lidskou činností. Zejména se jedná o kontaminaci skupinou toxických prvků, jako je olovo (Pb), zinek (Zn) nebo kadmium (Cd).

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf