Zaměřeno na veřejnost

Badatelská činnost nespočívá jen v terénních pracích na archeologických, geologických či speleologických lokalitách nebo v těžce dostupných biotopech. V archivech muzeí, knihoven či soukromých osob jsou často uloženy matriály, kterými se celá desetiletí nikdo nezabýval a v dnešní době mohou mít neocenitelný přínos. Příkladem je Památník Karla Absolona umístěný v prostoře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea v Brně, který vydal mnoho unikátních a dosud nepublikovaných materiálů.

Ptali jsme se, jak lidé vnímají na Šumavě velké obratlovce a soužití s nimi. Cílem průzkumu bylo zjistit popularitu hlavních druhů velkých obratlovců, podrobněji zmapovat a popsat emoce, které lidé zažívají, čeho se konkrétně bojí, co naopak oceňují a jakým způsobem získávají informace. To vše bylo zjišťováno pro náhodný vzorek místních (rezidentů uvnitř národního parku) a návštěvníků na nástupních místech turistických tras v rámci národního parku Šumava. Šetření proběhlo v rámci šumavského roku návratů v roce 2025 a svými mnohými překvapivými poznatky doplnilo dlouhodobý monitoring návštěvníků. Průzkum zadala a financovala Správa národního parku Šumava a realizátorem průzkumu byla zvolena společnost ppm factum research. 

Zachování přírodních hodnot chráněných území ani obnova přírody se neobejdou bez komunikace a spolupráce pracovníků orgánů ochrany přírody s místními vlastníky půdy, s hospodáři a se správci území. Projekt Jedna příroda se tomuto tématu intenzivně věnoval, probíhala školení pro pracovníky ochrany přírody, sdílely se zkušenosti a díky spolupráci s vědeckými partnery se podařilo vtělit zobecnění komunikačních postupů spolu s praktickými zkušenostmi pracovníků AOPK ČR do metodiky Osvědčené komunikační postupy v ochraně přírody.

Vysoká míra podpory ochrany přírody není mezi Čechy překvapující. Tradice v tomto ohledu sahají do 19. století.^[1],[2],[3] Jak ale vnímají kvalitu ochrany přírody v naší zemi, jak hodnotí stav české přírody, jaký význam mají opylovači nebo péče o ohrožená zvířata a rostliny anebo kde získávají informace, o tom doposud ucelené informace chyběly. Pomohl je najít rozsáhlý průzkum veřejného mínění realizovaný v rámci desetiletého projektu Prospective LIFE, spolufinancovaného Evropskou unií, který se zaměřuje na péči o širší spektrum ohrožených druhů včetně volně žijících opylovačů. Poslední podobný průzkum k tématu ochrany přírody v ČR proběhl v roce 2018.

Tramping je hnutí, jehož historie sahá do konce desátých let dvacátého století, tedy přibližně do doby vzniku československého státu. Je to dodnes živý kulturní fenomén, jehož obdobu bychom marně hledali za hranicemi českých zemí a Slovenska. Specifický způsob trávení volného času byl původně vlastní nezávislé mládeži z velkých měst. Vycházel z filozofie Woodcraftu, americké ligy lesní moudrosti, nedlouho předtím založené E. T. Setonem.

Selva oscura, nebo locus amoenus? 

Tradiční formy lesního hospodaření, jako je výmladkové hospodaření (pařezení) nebo lesní pastva, byly po staletí běžnou součástí krajiny střední Evropy. V českém prostředí jsou ovšem nyní takřka zapomenuty. V poslední době dochází ke znovuzavádění těchto alternativních, přírodě blízkých forem hospodaření – v omezené míře a za specifických podmínek.

Český ráj objektivně patří k nejvyhledávanějším turistickým regionálním destinacím České republiky. Rozmanitost a hodnota potenciálu území Českého ráje pro rozvoj cestovního ruchu je vnímána a oceňována snad všemi aktéry. Český ráj představuje významné přírodní, ale současně i kulturní dědictví České republiky. V rámci správy může být dědictví využíváno pro cestovní ruch jen do určitých mezí, aby nedošlo k narušení původní a jedinečné přírodní i kulturní hodnoty tohoto vzácného statku globálního významu (Pásková 2003).

Ekologická olympiáda má za sebou jubilejní 30 ročník. Za tu dobu ušla dlouhou cestu od lokální akce až po respektovanou celostátní soutěž, jejíž úspěšní řešitelé mají možnost hlásit se bez přijímacích zkoušek na některé vysoké školy. Dvě věci se však nemění, a ty ji odlišují od pravděpodobně všech ostatních středoškolských olympiád – jde o soutěž týmovou, kde soutěží nikoli jednotlivci, ale trojice studentů, a jde o soutěž s velkým důrazem na praktické dovednosti, na aplikaci teoretických znalostí na konkrétní situace „ze života“.

Nezbytnou součástí moderní ochrany přírody (nejen) v národních parcích je i komunikace s veřejností. Důvodů, proč musíme s návštěvníky, místními obyvateli, podnikateli, zástupci samospráv a dalšími tzv. „stakeholdery“ komunikovat, je celá řada. Vedle nezbytného vysvětlování managementových zásahů, informování o pravidlech chování, osvěty a vzdělávání dětí i dospělých jde také o trvalé budování „značky“ a pověsti národního parku jako „dobrého souseda“.

Chráněná krajinná oblast Český les vznikla 1. srpna 2005. Byla první CHKO, která byla vyhlášena podle nového zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Zahrnuje území, do kterého byl po čtyřicet let z větší části zakázán nebo omezen vstup a bylo cíleně opomíjeno nejen z pohledu rozvoje cestovního ruchu, ale i ochrany přírody. Zásadní roli hrály intenzivní přípravné práce odboru životního prostředí Plzeňského kraje. Díky tomu se postupně podařilo získat pro myšlenku chráněného území samosprávy a řadu dalších subjektů. Do vyhlášené CHKO vkládali podporovatelé nejen snahu ochránit jedinečnou krajinu a přírodu před nežádoucím developerským rozvojem, ale i ambice na zviditelnění a zatraktivnění dlouhodobě upozaďované oblasti. To byl také důvod, proč Plzeňský kraj nechal ještě před vlastním vyhlášením CHKO zpracovat podkladovou strategii rozvoje cestovního ruchu.