Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Petr Zajíček

Prohlídka Svěcené díry u Javoříčka v roce 1873

Z historie ochrany přírody

Autor: Petr Zajíček

Prohlídka Svěcené díry u Javoříčka v roce 1873

Zpřístupnění jeskyně veřejnosti lze chápat dvěma způsoby. Oficiální zpřístupnění s úpravou trasy, osvětlením, návštěvním řádem, provozní dobou a dalšími náležitostmi. Zpřístupnění neoficiální bylo v dřívější době mnohem častější. Blízko zajímavé jeskyně působil místní znalec, který za nějaký drobný peníz případné zájemce lokalitou provedl. 

V 19. století takto fungovaly např. jeskyně Výpustek, Kateřinská jeskyně a ještě dříve i jeskyně Sloupské. Podobným způsobem byla mimo Moravský kras zpřístupněna např. jeskyně Svěcená díra, která je dnes součástí Javoříčských jeskyní.

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Z historie ochrany přírody Tištěná verze článku v pdf

Karel Absolon

Z historie ochrany přírody

Autor: Petr Zajíček

Karel Absolon

Mnoho osobností v historii naší republiky se výrazně podílelo na studiu a dokumentaci ve více vědních disciplínách. Jedním z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších polyhistorů u nás byl Karel Absolon. Jeho jméno je spojeno především s objevováním a zpřístupňováním jeskyní Moravského krasu a také s archeologickými výzkumy na Moravě, korunovanými nálezem Věstonické venuše. Úspěchy však sklízel také na poli zoologie při studiu temnostní fauny, kde kromě evidence již známých taxonů popsal stovky nových troglofilních a troglobiontních bezobratlých živočichů. Byl mimořádně úspěšným manažerem, ale také člověkem nesmlouvavým, který na cestě za slávou neváhal použít ostré lokty. Letos je tomu 60 let od úmrtí tohoto nepřehlédnutelného badatele a zároveň 50 let od posmrtného vydání jeho nejznámější dvoudílné monografie Moravský kras.

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Z historie ochrany přírody Tištěná verze článku v pdf

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Jeskyně Na Pomezí,  70 let od zpřístupnění veřejnosti

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Jeskyně Na Pomezí,  70 let od zpřístupnění veřejnosti

Krasové oblasti severní Moravy a Slezska prodělaly dlouhodobý a složitý geologický vývoj. Horniny, které utvářejí tato území, prošly procesy metamorfózy. Tím došlo k přeměně původních organogenních vápenců devonského stáří na vápence krystalické, tedy mramory. Nejrozsáhlejším jeskynním systémem vytvořeným v mramorech u nás je podzemní soustava jeskyně Na Pomezí – Liščí díra s délkou téměř dva kilometry. Před 70 lety byly prostory jeskyně Na Pomezí zpřístupněny veřejnosti.

Ochrana přírody 3/2020 25. 6. 2020 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

100 let od objevu prvních částí  vodní cesty v Punkevních jeskyních

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

100 let od objevu prvních částí  vodní cesty v Punkevních jeskyních

Punkevní jeskyně patří již řadu let k nejoblíbenějším turistickým cílům v Evropě. Přispívá tomu nejen bohatá krápníková výzdoba v krasových prostorách či prohlídka dna propasti Macochy, ale především vodní plavba na motorových člunech soustavou zeleně prozářených podzemních jezer. Před 100 lety se podařilo proniknout do prvních partií tzv. vodní cesty Punkevních jeskyní a jejich průzkum přinesl navíc další nečekaný překvapující objev.

Ochrana přírody 2/2020 21. 4. 2020 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Jeskyně Za zborceným portálem, nová jeskyně v krasu Supíkovické pahorkatiny

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Jeskyně Za zborceným portálem, nová jeskyně v krasu Supíkovické pahorkatiny

V krasových oblastech severní Moravy a Slezska nedochází tak často k objevům nových jeskynních prostor, jako např. na území Moravského krasu. Navíc podstatná část krasových jevů tu byla odkryta během těžby vápence a řada z nich také pokračující těžbou zanikla. Přesto se zde občas podaří narazit na nové krasové dutiny, ať už v podobě zcela nových jeskyní, nebo v pokračování jeskyní již známých.

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice

Řada jeskyní u nás byla v pleistocénu osídlena pravěkými lidmi, a to jak druhem homo neanderthalensis, tak i populacemi homo sapiens. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Na rozdíl od podobných jeskyní ve světě však dosud nebyly nalezeny pravěké jeskynní kresby v pravém slova smyslu. Existují však na stěnách některých jeskyní uhlíkové stopy zdánlivě připomínající abstraktní kresby. Pravěký původ jedné z nich byl poprvé zjištěn roku 2005 z jeskyně Býčí skála. Její stáří činí přibližně 5200 let. V letošním roce se podařilo pomocí radiouhlíkové metody identifikovat ještě o 1000 let starší čáry, a to v Kateřinské jeskyni. Stáří přibližně 6300 let plně koresponduje s doloženým, pozdně neolitickým osídlením vchodové části této lokality.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše

Propast Macocha je především krasový a geomorfologický fenomén. Díky svému charakteru, pozici a napojení na systém podzemních prostor protékaných podzemní řekou má specifické mikroklima postupně se měnící s hloubkou. Rozdílná teplota a vlhkost ovzduší v různých částech propasti podpořily i výskyt pestré škály živočichů a rostlin. Ten největší unikát byl poprvé nalezen a determinován právě před sto lety.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Části podzemního krasového labyrintu u poutního místa Sloup v Moravském krasu byly známy od nepaměti. Sloužily jako útočiště pleistocenních zvířat a sídliště pravěkých lidí. Od 17. století se jeskyně vytvořené ponorným tokem Sloupského potoka stávaly předmětem zájmu učenců a badatelů. Dnes jsou nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice a zároveň součástí nejrozsáhlejšího jeskynního systému u nás.

Ochrana přírody 5/2019 24. 10. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Opomíjený soubor grafik  z Moravského krasu

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Opomíjený soubor grafik  z Moravského krasu

První vyobrazení Moravského krasu začala vznikat od poloviny 18. století. V dalších desetiletích, zvláště v období romantismu, maleb, kreseb či grafik přibývalo. Nejoblíbenějším motivem umělců byla propast Macocha, ale i Býčí skála, Kostelík a další. Koncem druhé poloviny 19. století začala tvorbu malířů a grafiků střídat fotografie. Přesto i později byla vytvořena krásná umělecká díla, a to jak z povrchu, tak i z podzemí Moravského krasu.

Ochrana přírody 1/2019 21. 2. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf