Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Petr Zajíček

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

Další etapa epigrafického výzkumu posunula hranici nejstarších kresebných stop v našich jeskyních

Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Jeskyně Na Pomezí,  70 let od zpřístupnění veřejnosti

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Jeskyně Na Pomezí,  70 let od zpřístupnění veřejnosti

Krasové oblasti severní Moravy a Slezska prodělaly dlouhodobý a složitý geologický vývoj. Horniny, které utvářejí tato území, prošly procesy metamorfózy. Tím došlo k přeměně původních organogenních vápenců devonského stáří na vápence krystalické, tedy mramory. Nejrozsáhlejším jeskynním systémem vytvořeným v mramorech u nás je podzemní soustava jeskyně Na Pomezí – Liščí díra s délkou téměř dva kilometry. Před 70 lety byly prostory jeskyně Na Pomezí zpřístupněny veřejnosti.

Ochrana přírody 3/2020 25. 6. 2020 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

100 let od objevu prvních částí  vodní cesty v Punkevních jeskyních

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

100 let od objevu prvních částí  vodní cesty v Punkevních jeskyních

Punkevní jeskyně patří již řadu let k nejoblíbenějším turistickým cílům v Evropě. Přispívá tomu nejen bohatá krápníková výzdoba v krasových prostorách či prohlídka dna propasti Macochy, ale především vodní plavba na motorových člunech soustavou zeleně prozářených podzemních jezer. Před 100 lety se podařilo proniknout do prvních partií tzv. vodní cesty Punkevních jeskyní a jejich průzkum přinesl navíc další nečekaný překvapující objev.

Ochrana přírody 2/2020 21. 4. 2020 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Jeskyně Za zborceným portálem, nová jeskyně v krasu Supíkovické pahorkatiny

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Jeskyně Za zborceným portálem, nová jeskyně v krasu Supíkovické pahorkatiny

V krasových oblastech severní Moravy a Slezska nedochází tak často k objevům nových jeskynních prostor, jako např. na území Moravského krasu. Navíc podstatná část krasových jevů tu byla odkryta během těžby vápence a řada z nich také pokračující těžbou zanikla. Přesto se zde občas podaří narazit na nové krasové dutiny, ať už v podobě zcela nových jeskyní, nebo v pokračování jeskyní již známých.

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice

Řada jeskyní u nás byla v pleistocénu osídlena pravěkými lidmi, a to jak druhem homo neanderthalensis, tak i populacemi homo sapiens. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Na rozdíl od podobných jeskyní ve světě však dosud nebyly nalezeny pravěké jeskynní kresby v pravém slova smyslu. Existují však na stěnách některých jeskyní uhlíkové stopy zdánlivě připomínající abstraktní kresby. Pravěký původ jedné z nich byl poprvé zjištěn roku 2005 z jeskyně Býčí skála. Její stáří činí přibližně 5200 let. V letošním roce se podařilo pomocí radiouhlíkové metody identifikovat ještě o 1000 let starší čáry, a to v Kateřinské jeskyni. Stáří přibližně 6300 let plně koresponduje s doloženým, pozdně neolitickým osídlením vchodové části této lokality.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše

Propast Macocha je především krasový a geomorfologický fenomén. Díky svému charakteru, pozici a napojení na systém podzemních prostor protékaných podzemní řekou má specifické mikroklima postupně se měnící s hloubkou. Rozdílná teplota a vlhkost ovzduší v různých částech propasti podpořily i výskyt pestré škály živočichů a rostlin. Ten největší unikát byl poprvé nalezen a determinován právě před sto lety.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Části podzemního krasového labyrintu u poutního místa Sloup v Moravském krasu byly známy od nepaměti. Sloužily jako útočiště pleistocenních zvířat a sídliště pravěkých lidí. Od 17. století se jeskyně vytvořené ponorným tokem Sloupského potoka stávaly předmětem zájmu učenců a badatelů. Dnes jsou nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice a zároveň součástí nejrozsáhlejšího jeskynního systému u nás.

Ochrana přírody 5/2019 24. 10. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Opomíjený soubor grafik  z Moravského krasu

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Opomíjený soubor grafik  z Moravského krasu

První vyobrazení Moravského krasu začala vznikat od poloviny 18. století. V dalších desetiletích, zvláště v období romantismu, maleb, kreseb či grafik přibývalo. Nejoblíbenějším motivem umělců byla propast Macocha, ale i Býčí skála, Kostelík a další. Koncem druhé poloviny 19. století začala tvorbu malířů a grafiků střídat fotografie. Přesto i později byla vytvořena krásná umělecká díla, a to jak z povrchu, tak i z podzemí Moravského krasu.

Ochrana přírody 1/2019 21. 2. 2019 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

V naší největší krasové oblasti – Moravském krasu – je evidováno 1132 jeskyní, včetně dvou nejdelších jeskynních systémů. Přesto je zde ještě mnoho bílých míst; dosud neobjevených jeskyní, propastí nebo částí jeskyní již známých. Takové místo se nachází i pod předělem mezi Pustým a Suchým žlebem. Generace badatelů tuší, že se tu nachází volné prostory mezi propastí Macochou a Kateřinskou jeskyní. Klíčem k objevům by mohl být i dosud nepřekonaný zával na konci Kateřinské jeskyně „Dantovo peklo“.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

270 let od Nagelových speleologických průzkumů v Moravském krasu

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

270 let od Nagelových speleologických průzkumů v Moravském krasu

Moravský kras je kolébkou naší speleologie. První ucelenější publikace o podzemních krasových jevech vznikly na tomto území v 17. století. Pak následoval první historicky ověřený sestup na dno Macochy v roce 1723. Systematický speleologický průzkum známých jeskyní Moravského krasu učinil o čtvrt století později matematik císařského dvora Josef Anton Nagel. Dá se říci, že byl prvním profesionálním speleologem Evropy.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf