Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Z historie ochrany přírody — Tištěná verze článku v pdf
Karel Josef Jurende – publicista, propagátor jeskyní a přírodovědec
Před 180 lety zemřel velmi populární moravský publicista a přírodovědec Karel Josef Jurende. Jeho dílo je trochu opomíjeno, přestože za svůj život sepsal a publikoval velké množství tehdy aktuálních geografických, etnografických a přírodovědných informací, dat, údajů a popisů. V době své pedagogické činnosti byl učitelem Františka Palackého. Jeho publikační práce byly doprovázeny nádhernými grafickými díly. Jurendeho přínos nespočíval v nových objevech a poznáních, ale hlavně v popularizaci již známých a mnohdy vysoce odborných a vědeckých informací.
Narodil se 23. dubna ve Spachendorfu ve Slezsku v roce nástupu císaře Josefa II. na trůn, tedy 1780. Roku 1802 přichází do Brna jako písař. Jeho publikačních schopností si všimly známé osobnosti spjaté s Moravským krasem – Kristián Karel André a Hugo František Salm. Díky jejich podpoře se začal věnovat žurnalistice. Jurendeho největší vášní byla astronomie a meteorologie. Vybudoval vlastní malou hvězdárnu na hradbách v zahradě Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum).
Stěžejními publikačními díly Karla Josefa Jurendeho byly křesťanské kalendáře: Mährischer Wanderer a Vaterländischer Pilger. Tato díla byla postupně více a více doplňována o odborné články, geografické informace a statistické údaje. Jurende se tak stal mj. prvním propagátorem turistiky, zvláště na území Moravského krasu.
Již v prvním ročníku z roku 1809 Jurende napsal podrobnou stať o propasti Macoše a dalších jeskyních Moravského krasu (Jurende 1809). Jak již bylo zmíněno, v jeho textech nebyly popsány žádné nové objevy, šlo o podrobné shrnutí již známých informací.
Svá první meteorologická pozorování publikoval Jurende v dalším ročníku Mährischer Wanderer. Mimořádně cenná je např. tabulka s měsíčními údaji o úhrnu srážek v Brně z let 1803–1809 (Jurende 1810).
S postupujícími léty objem ročníků Jurendeho knih narůstal a texty byly doslova napěchovány množstvím informací a údajů.
Zájem o jeskyně
V roce 1834 vychází Vaterladischer Pilger s několika krásnými obsáhlými články (Jurende 1834). Přes 50 stran věnuje autor zemským pohořím, přičemž nejdelší stať je věnována Alpám. Následuje pak velmi nabitá kapitola o podzemí, a to jak přírodních jeskyních, tak umělých. Několik stran této kapitoly je věnováno jeskyním moravským. Široce jsou popsány Sloupské jeskyně a také propast Macocha, kde je ve zvláštním sloupku zveřejněna pověst o Macoše. Z „Moravského Švýcarska“, což bylo dřívější pojmenování Moravského krasu, popisuje Jurende jeskyni Výpustek, kde zmiňuje mj. krápníkovou výzdobu a hluboké propasti; a dále pak jeskyni Býčí skálu.
V další části stati o moravských jeskyních krátce uvádí jeskyni Turoldovu u Mikulova. Ta byla v první polovině 20. století zcela zničena těžbou vápence; dnešní jeskyně Na Turoldu je jejím pokračováním. Velmi zajímavý je odstavec o tehdy nedávno objevené jeskyni poblíž lichtenštejnského sídla Nové Zámky u Litovle. Jednalo se o objev dnešních Mladečských jeskyní. Rok objevení tohoto jeskynního labyrintu pod vrchem Třesín je uváděn v různých publikacích jinak. Jurende zde uvádějí rok 1828. Jiné zdroje uvádí rok 1826, nebo dokonce 1815. V každém případě Jurendeho obsáhlý článek o jeskyních celého světa je nesmírně cenný. Ze známých jeskyní jsou v publikaci popisovány např. jeskyně Baradla, nejstarší veřejnosti zpřístupněná jeskyně v Německu – Baumanshöhle, Neptunova jeskyně na Sardinii, Mamutí jeskyně v Kentucky a mnohé další.
Zajímavé jsou také informace o umělých jeskyních. V kapitole je půdorys uměle vytvořeného podzemního labyrintu na Krétě a obsáhlé odstavce jsou pak věnovány katakombám měst (Paříž, Řím, Neapol, Palermo, Syrakusy). Kromě toho Jurende uvádí i existenci nádherného přírodního skalního mostu ve Virginii.
Jurendeho zobrazení zatmění Měsíce a Slunce z roku 1816. Zdroj: soukromý archiv autora
Poukázal na význam přírodních věd
Pestrost článků v Jurendeho publikacích dokládá například obsáhlý článek „Die Baukunst der Vögel“, v překladu „Architektura ptáků“ (Jurende 1834). Článek s nádherným dřevorytem v úvodu pojednává o rozličných tvarech hnízd, která ptáci dokážou vytvořit. Podobně laděných článků v několika desítkách ročníků těchto publikací je opravdu mnoho. Kalendáře pak vycházely ještě několik let po Jurendeho smrti.
Podobizna K. J. Jurendeho. Zdroj: soukromý archiv autora
Uvádí se, že koncem 30. let postupně propadal melancholii a izoloval se od lidské společnosti. Duševní zatížení bylo jednou z příčin úmrtí začátkem roku 1842. Pochován byl na ústředním hřbitově v Brně. Náhrobní deska se však nedochovala, tudíž je známo jen neoznačené hrobové místo.
Dílo K. J. Jurendeho patří bezesporu k unikátnímu a obsáhlému souboru geografických přírodovědných a etnografických pojednání. Sám řadu míst procestoval a dokázal získat a přepsat souhrnné informace k různým tématům z celého světa. Jeho velkým přínosem bylo právě to, jak barvitě a poutavě popisoval nejen faktické údaje o přírodních vědách, ale zdůrazňoval jejich význam. Díky tomu dokázal šířit ve všech vrstvách gramotného obyvatelstva krásu přírody a jistém smyslu i důležitost v tom, aby zůstala zachována. Dá se říci, že byl i pokračovatelem propagace turismu v dobách po vrcholu romantismu, ve kterém se turistické aktivity v krásných místech císařství začaly rozvíjet. ■
- - -
Použitá a doporučená literatura:
Absolon, K. (1970 a): Moravský kras. Academia, sv. 1, 415 s., Praha.
Jurende K. J. (1809) Mährischer Wanderer, Brno.
Jurende K. J. (1810) Mährischer Wanderer, Brno.
Jurende K. J. (1815) Mährischer Wanderer, Brno.
Jurende K. J. (1818) Mährischer Wanderer, Brno.
Jurende K. J. (1834) Vaterlandischer Pilger, Brno.