Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Jsme připraveni využít přínosů povodní pro zlepšení stavu vodních toků?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Just

Jsme připraveni využít přínosů povodní pro zlepšení stavu vodních toků?

Povodně let 1997 a 2002 přinášely náročné situace, na jaké nebyl nikdo připraven. Byly pro dotčené lidi těžkou zkouškou, většina ovšem dělala to nejlepší, co mohla a uměla. Jistě bylo možné dělat mnohé lépe, mimo jiné při následném odstraňování povodňových škod na vodních tocích (OPŠVT). Povodně v těchto ohledech přinesly mnohá ponaučení, i co se týče zapojení pracovišť ochrany přírody, jejichž zástupci, nakolik jsou zváni k jednání příslušných komisí svolávaných správci vodních toků, mohou pomáhat tomu, aby se nedělaly některé věci zbytečné a škodlivé, a naopak bylo využito některých příznivých aspektů povodňových událostí.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Naplní nařízení o obnově přírody nenaplněné ambice Rámcové směrnice o vodách?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Kateřina Kujanová, Pavel Marek

Naplní nařízení o obnově přírody nenaplněné ambice Rámcové směrnice o vodách?

Rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES, dále jen RSV) je v ČR prostřednictvím procesu plánování v oblasti vod uplatňována již více než 20 let (Pozn. RSV byla transponována do vodního zákona již v r. 2001 a aktuálně vstupujeme do 4. cyklu plánování.) Cíle RSV se zdály ambiciózní, nicméně jejich naplňování se (nejen na území ČR) ukazuje jako velmi pomalé a s minimálními efekty na zlepšování stavu vod jako celku. Evropská komise (2019) konstatuje, že provádění RSV zaostává,
 
a proto prosazování právního rámce EU v oblastí týkající se sladkovodních ekosystémů musí být posíleno; konkrétně pak v roce 2020 uvádí: „Je třeba vyvinout větší úsilí k obnovení sladkovodních ekosystémů a přirozených funkcí řek za účelem dosažení cílů RSV.“ Návrh nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), zveřejněný Evropskou komisí 22. 6. 2022, tak představuje v rámci obnovy volně tekoucích řek příležitost k reálnému naplňování konkrétních cílů.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Co znamená evropské nařízení o obnově přírody pro české lesy?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jeňýk Hofmeister, Miroslav Svoboda

Co znamená evropské nařízení o obnově přírody pro české lesy?

Nařízení o obnově přírody si klade náročný – v případě naplnění ovšem pravděpodobně účinný – cíl provést opatření pro zlepšení stavu přírodních stanovišť do roku 2050 všude, kde je to potřeba, do roku 2030 pak alespoň na 20 % rozlohy EU. Ke skutečnému zlepšení stavu lesních stanovišť a populací divoce žijících organismů na ně vázaných nepostačí formální realizace zavedených (technických) postupů obnovy lesních stanovišť, jen aplikovaná v předepsaném územním rozsahu. Máme-li dosáhnout skutečné obnovy přírody, pak bude velmi záležet na způsobu naplňování Nařízení o obnově přírody. Nejen v případě lesů – ale zde zvláště – bychom měli významně zapojit tvořivé síly samotné přírody a zároveň rozumně využívat aktivní managementový přístup.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Bude třeba upravit novou zemědělskou politiku?

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Klára Čámská

Bude třeba upravit novou zemědělskou politiku?

Společná zemědělská politika je klíčovým nástrojem pro zajištění udržitelné péče o krajinu a pro biodiverzitu vázanou na zemědělskou půdu. Právě dokončený návrh politiky na období 2023–2027 je konfrontován s návrhem zákona o obnově přírody. Návrh zákona vychází z konkrétních cílů pro travní stanoviště, která spadají do oblasti působnosti směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Požaduje zavedení takových opatření na agroekosystémech, aby se projevila změnou trendu stavu hmyzu, ptáků a půdy z negativního na pozitivní.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Národní závazek navýšení rozlohy a zlepšení stavu chráněných území

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Eva Knižátková, Petr Havel

Národní závazek navýšení rozlohy a zlepšení stavu chráněných území

Česká republika by stejně jako ostatní státy EU měla do konce roku přijít s konkrétním návrhem na zvýšení rozlohy a intenzity ochrany a péče o chráněná území. Vyplývá to ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030 (dále jen Strategie), která účinně spravovaná chráněná území považuje za jeden z klíčových nástrojů k zastavení úbytku biodiverzity a počítá mimo jiné s ochranou 30 % rozlohy pevniny, z toho jedné třetiny přísně. Příspěvky jednotlivých členských států by měly přihlížet k odlišným podmínkám a odrážet jejich skutečný význam pro ochranu biodiverzity. Co můžeme reálně v daném časovém horizontu nabídnout my? To je stále předmětem odborné diskuse. Tento článek si klade za cíl shrnout východiska, sou- časný stav, kvantifikovat možné závazky a přispět tak do této diskuse.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Co znamená nařízení Evropské unie na obnovu přírody pro Českou republiku

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Pavel Pešout, Jan Šíma

Co znamená nařízení Evropské unie na obnovu přírody pro Českou republiku

Evropská komise zveřejnila 22. června 2022 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. Přináší tím legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 přijaté před dvěma lety, která obsahuje plán na obnovu přírody a je jedním z pilířů „Zelené dohody pro Evropu“ (The European Green Deal). Evropská komise tím plní svůj úkol vyplývající ze strategie předložit právně závazný návrh cílů v oblasti obnovy přírody (obnovy narušených ekosystémů). Dramatický nárůst extrémních projevů počasí, rizik a hrozeb v oblasti životní úrovně, bezpečnosti a sociálního smíru významně umocňuje naléhavost realizace opatření zacílených na obnovu ekosystémů jako předpokladu zajištění dlouhodobé potravinové a energetické soběstačnosti a kvality života.

Ochrana přírody 6/2022 22. 12. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Management dusíku v nelesních společenstvech

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Miroslav  Zeidler

Management dusíku v nelesních společenstvech

V době, kdy se naše pozornost zaměřuje na problematiku dopadů klimatické změny, se zapomíná na řadu antropogenních problémů, které ze světa nezmizely a v synergii s oteplováním mohou jejich dopady na přírodní společenstva zesilovat. Jedním z nich je depozice dusíku. Dávno už není novinkou, že světová depozice tohoto prvku se během posledních let 20. století zdvojnásobila především jako důsledek intenzifikace zemědělství a spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu. Jeho globální depozice stále narůstá a změna tohoto trendu se v nejbližších dekádách neočekává. Způsobů, jak vliv tohoto prvku v nelesních biotopech omezit, je několik, ale liší se svou efektivitou a dopady.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Revitalizace Sedmihorských mokřadů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vojtěch Šťastný, Kateřina Bednářová

Revitalizace Sedmihorských mokřadů

Minerotrofní rašeliniště (slatiniště) jsou nejčastějším typem rašelinišť na našem území, někdy však možná unikají pozornosti. Přestože řada lokalit v minulosti prošla razantními negativními změnami a jejich charakter se zásadně změnil, potenciál těchto lokalit je stále obrovský. Jednou z takových lokalit jsou i Sedmihorské mokřady v CHKO Český ráj. Území si nese výrazné šrámy z dob socialistického hospodaření, dlouhou dobu bylo ponecháno sukcesi a pro svoji složitou vlastnickou strukturu je zdánlivě neřešitelné. Příspěvek představuje projekt revitalizace území, úspěšně realizovaný v letech 2021–2022. Použitý způsob realizace a vypořádání se s komplikovanou projektovou přípravou mohou být inspirací pro podobné projekty.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Nevítané umělecké výtvory v Národním parku České Švýcarsko

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jakub Šafránek

Nevítané umělecké výtvory v Národním parku České Švýcarsko

Vandalismus se bohužel nevyhýbá ani národním parkům a nejinak tomu je i v Českém Švýcarsku. Nedisciplinovaní návštěvníci ryjí do skal různé vzkazy a nápisy. Vandalové také zbytečně ničí infrastrukturu nebo turistické instalace, jako informační cedule a rozcestníky, nebo malují na všechny možné plochy, včetně skal. Posledním obzvláště dobře viditelným příkladem je série graffiti, které neznámý „umělec“ vytvořil na několika místech ve Hřensku a také přímo v Národním parku České Švýcarsko. Běžnému návštěvníkovi byl nejviditelnější podivný nápis, který vznikl na skalní stěně u turistické stezky vedoucí soutěskou řeky Kamenice.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Krajina Českého Švýcarska a Labských pískovců v proměnách času

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jitka Elznicová, Dana Vébrová, Johana Zacharová, Jana Müllerová

Krajina Českého Švýcarska a Labských pískovců v proměnách času

Labské pískovce, do kterých regionálně patří i České Švýcarsko, jsou krajinou, která se geologicky utvářela miliony let, a současně s geologickou složkou se vyvíjela i její složka živá. Tato krajiny byla původně pokryta, až na extrémní prostředí skal, celá lesem, jehož podoba a rozsah byly přímo určovány přírodními podmínkami. Později se však na utváření její podoby začal stále více podílet člověk, a jeho vliv byl a je jedním z nejsilnějších faktorů, který iniciuje v čase velké změny. Pokud vliv člověka oslabuje, je pak přírodními procesy stírán a příroda si bere své území zase zpět. Takové změny je možné číst i v historickém kontextu. Chceme-li se dozvědět více o přírodě, která nás obklopuje, a lépe ji pochopit, je třeba se zaměřit na dějiny novodobé, a to je zejména poslední století, bohaté na zásadní historické události. Změny iniciované politickou situací, socioekonomickými faktory i stavem společnosti se do značné míry odrážejí ve struktuře krajiny a stavu přírodních hodnot. Tyto změny lze dnes již pokročilými geoinformačními metodami analyticky hodnotit. Taková zjištění pak mohou být nástrojem pro hodnocení přírodních struktur a lze je používat při odborném plánování využití krajiny či pracovat s nimi v ochraně přírody.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf