Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Ekologicky významné prvky (krajinné prvky) jako součást ekologické sítě

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Pešout

Ekologicky významné prvky (krajinné prvky) jako součást ekologické sítě

Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Je to tedy prostorově propojená síť krajinných prvků, která zajišťuje uchování nebo zlepšení stavu populací druhů a biotopů, a tím i zdraví ekosystémů a v nich probíhajících procesů, zásadně posiluje rezistenci a rezilienci krajinné struktury a udržitelnost obnovitelných přírodních zdrojů v době probíhající klimatické změny.

Ochrana přírody 3/2024 26. 6. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Politika krajiny

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Martin Bílý, Linda Stuchlíková

Politika krajiny

Mohlo by se zdát, že v České republice existuje celá řada koncepčních, strategických a jiných materiálů zaměřených ať už primárně, nebo jako součást širšího spektra zájmů na ochranu přírody a krajiny. Hodnocení úspěšnosti naplňování uvedených dokumentů a jejich cílů a efektivity realizovaných opatření by si zasloužilo samostatný článek či několik článků, pohled na naši krajinu v širším měřítku však příliš optimismu nevzbuzuje. 

Ochrana přírody 3/2024 26. 6. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Dolnokralovické hadce – obnova botanické perly

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Hana Pánková

Dolnokralovické hadce – obnova botanické perly

Dolnokralovické hadce se nachází ve východní části okresu Benešov. Hadcové těleso je poměrně rozsáhlé – 3,5 km dlouhé a 1 km široké. Přibližně polovina území je chráněna jako NPP Hadce u Želivky a EVL Želivka, druhá polovina je součástí hospodářského lesa. Od roku 2016 zde probíhá obnova celé lokality s cílem sjednotit péči jak v chráněné části, tak i mimo ni a zároveň je v jednání s vlastníkem LČR, s. p., o převodu území mimo EVL na lesy zvláštního určení.

Ochrana přírody 2/2024 24. 4. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Péče o přírodu Slavkovského lesa

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Přemysl Tájek, Hana Kožíšková, Pavla Tájková, Pavel Jaška

Péče o přírodu Slavkovského lesa

chko-sl-50let@2x

Cílená a aktivní péče o svěřené přírodní hodnoty území je základním posláním chráněných krajinných oblastí. Podobně jako v jiných CHKO v České republice se i ve Slavkovském lese ochranáři věnují údržbě lučních porostů, zlepšování druhové skladby lesů nebo tvorbě tůní na podporu populací ohrožených vodních živočichů. Opatření, která bychom v tomto příspěvku rádi představili, však lze považovat za méně obvyklá a snad i inspirativní. Dobře ilustrují posun v aktivní péči o ohrožená stanoviště a druhy v uplynulých desetiletích, kdy jsme se z intuitivní snahy o záchranu cenných ploch posunuli do fáze podrobně propracovaných a načasovaných zásahů podložených detailním poznáním nároků cílových druhů a společenstev.

Ochrana přírody 2/2024 24. 4. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Slovácké lúky u Lednice: cesta k obnově

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Filip Lysák, Helena Chytrá, Marie Kotasová Adámková

Slovácké lúky u Lednice: cesta k obnově

Slovácké lúky, nacházející se v nivě řeky Dyje na východním okraji Lednice a těsně navazující na známý areál lednického zámeckého parku, představují rozsáhlý komplex nivních luk o rozloze přibližně 200 hektarů. Lokalita představuje unikátní a biodiverzitou bohaté prostředí, které poskytuje vhodné podmínky pro výskyt široké škály rostlinných i živočišných druhů. I přes svou rozlohu a diverzitu však tyto louky utrpěly částečnou ztrátu svých přírodních hodnot. Některé části jsou zařazeny do evropsky významné lokality Niva Dyje a celé území má být zahrnuto do navrhované chráněné krajinné oblasti Soutok. V roce 2023 byla v rámci projektu Jedna příroda provedena rámcová studie s cílem posoudit aktuální stav a potenciál obnovy této oblasti.

Ochrana přírody 2/2024 24. 4. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Vymezení a ochrana významného krajinného prvku údolní niva

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Michael Hošek, Tomáš Bartaloš, Radek Kadlubiec, Michal Kešner, Přemysl Pávka, Klára Pávková, Pavel Trojáček

Vymezení a ochrana významného krajinného prvku údolní niva

Z významných krajinných prvků (VKP) jsou ze zákona údolní nivy tím, který má největší problém ve vymezení i své ochraně. Přitom se jedná o fenomén, který je velmi důležitý nejen z hlediska přírodních hodnot, ale i územního rozvoje. Za více než třicet let od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. – ZOPK), ve kterém byl institut VKP (včetně údolních niv) ze zákona zaveden, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Respektive postupy k vymezení i ochraně byly navrhovány, ale nikdy oborově přijaty. Údolní nivy jsou totiž prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území.

Ochrana přírody 1/2024 28. 2. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Péče o zvěř v NP Šumava

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jan Kozel

Péče o zvěř v NP Šumava

Zvěř a péče o ni byly od založení Národního parku Šumava (dále NPŠ) v roce 1991 významnou součástí péče o lesní ekosystémy. Zvěři se obsáhle věnoval i první plán péče (Kučera, Pecharová et al. 1992). Podle jeho autorů byla populace jelení zvěře na celém území NPŠ enormně vysoká. Důvodem byl velký zájem o chov a trofejovou hodnotu této zvěře. Již tehdy bylo zřejmé, že vzhledem k migračním schopnostem jelení zvěře nelze péči o ni omezit pouze na území NPŠ. Naopak musí existovat provázanost jak na území celé CHKO, lépe i v celém regionu Pošumaví včetně bavorské strany. 

Ochrana přírody 6/2023 21. 12. 2023 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Regionální směsi osiv jako nástroj pro podporu druhové pestrosti v krajině

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Lubomír Tichý, Kamila Vítovcová, Klára Řehounková, Zdenka Preislerová, Pavel Novák, Hana Pánková, Tereza Štochlová, Adéla Přibylová

Regionální směsi osiv jako nástroj pro podporu druhové pestrosti v krajině

Změna vlastnictví zemědělské půdy v 90. letech 20. století vedla k útlumu zemědělské produkce a orná půda se často měnila na louky a pastviny. K zatravňování se používaly, a stále ještě používají, druhově chudé směsi s nevhodnými, často i nepůvodními či expanzivními druhy, pěstovanými a dováženými ze zahraničí, mnohdy i z jiných kontinentů. Hlavní motivací bývá rychle zatravnit nebo zvýšit produkci či výživovou hodnotu porostu. Vznikají tak rozsáhlé luční plochy, ve kterých dominuje pouze několik druhů trav, širokolisté byliny zastupují obvykle jen běžné, hojně rozšířené druhy, které samovolně kolonizují zatravněnou plochu z okolí. Takové luční porosty neposkytují hmyzu dostatečnou potravní nabídku a pro konkurenčně slabé rostliny představují podobnou bariéru v šíření diaspor jako rozsáhlá pole či lesy. 

Ochrana přírody 6/2023 21. 12. 2023 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Zemědělské farmy:  ostrovy ptačí diverzity v ohrožení

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Martin Šálek

Zemědělské farmy:  ostrovy ptačí diverzity v ohrožení

Krajina je dynamický systém v neustálém přerodu, ale masivní poválečné změny zemědělské krajiny a rurálních oblastí v evolučně krátkém měřítku (několika dekád) zásadně změnily její charakter a strukturu. Zemědělské farmy, zejména pak bývalá jednotná zemědělská družstva, mohou být považovány za neblahý symbol transformace zemědělské krajiny – přeměny maloplošného na velkoplošné státem kontrolované hospodaření na průmyslových agrokomplexech a velkých polních celcích a s tím úzce spojenou plošnou homogenizaci agrární krajiny. Na zemědělské farmy je však také možné nahlížet jako na ostrovy života nabízející důležitá útočiště pro řadu ptačích druhů, pro které okolní intenzivně obhospodařovaná krajina představuje nehostinné prostředí. I tato ptačí refugia jsou ale ohrožena změnami v zemědělském sektoru, zejména pak dlouhodobým poklesem počtu chovaného skotu, zánikem farem či jejich modernizací. 

Ochrana přírody 6/2023 21. 12. 2023 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Nákladové ocenění působení bobrů  v povodňové nádrži Žichlínek

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Just

Nákladové ocenění působení bobrů  v povodňové nádrži Žichlínek

V letech 2006 až 2008 probíhala v působnosti Povodí Moravy, s. p., jako investora výstavba suché povodňové nádrže Žichlínek. Má jít o největší objekt svého druhu v republice, nádrž je významným faktorem protipovodňové ochrany v povodí Moravské Sázavy a Moravy. Vznikla přepažením nivy Moravské Sázavy zemní hrází o délce v koruně téměř 1,6 km, o výšce nad terénem 7,6 m. Hráz je opatřena dlouhým bezpečnostním přelivem v koruně a objektem se spodním odtokem o nastavitelné kapacitě. Rozloha zátopy dosahuje 166 hektarů v plochých nivách Moravské Sázavy a jejího pravostranného přítoku, Lukovského potoka. Sahá na Lukovském potoce prakticky k silničnímu mostu pod Veterinárním asanačním ústavem Žichlínek, vzdušná vzdálenost od tohoto místa k odtokovému objektu v hrázi nádrže činí 2,68 kilometru. 

Ochrana přírody 4/2023 24. 8. 2023 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf