Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Nevítané umělecké výtvory v Národním parku České Švýcarsko

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jakub Šafránek

Nevítané umělecké výtvory v Národním parku České Švýcarsko

Vandalismus se bohužel nevyhýbá ani národním parkům a nejinak tomu je i v Českém Švýcarsku. Nedisciplinovaní návštěvníci ryjí do skal různé vzkazy a nápisy. Vandalové také zbytečně ničí infrastrukturu nebo turistické instalace, jako informační cedule a rozcestníky, nebo malují na všechny možné plochy, včetně skal. Posledním obzvláště dobře viditelným příkladem je série graffiti, které neznámý „umělec“ vytvořil na několika místech ve Hřensku a také přímo v Národním parku České Švýcarsko. Běžnému návštěvníkovi byl nejviditelnější podivný nápis, který vznikl na skalní stěně u turistické stezky vedoucí soutěskou řeky Kamenice.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Krajina Českého Švýcarska a Labských pískovců v proměnách času

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jitka Elznicová, Dana Vébrová, Johana Zacharová, Jana Müllerová

Krajina Českého Švýcarska a Labských pískovců v proměnách času

Labské pískovce, do kterých regionálně patří i České Švýcarsko, jsou krajinou, která se geologicky utvářela miliony let, a současně s geologickou složkou se vyvíjela i její složka živá. Tato krajiny byla původně pokryta, až na extrémní prostředí skal, celá lesem, jehož podoba a rozsah byly přímo určovány přírodními podmínkami. Později se však na utváření její podoby začal stále více podílet člověk, a jeho vliv byl a je jedním z nejsilnějších faktorů, který iniciuje v čase velké změny. Pokud vliv člověka oslabuje, je pak přírodními procesy stírán a příroda si bere své území zase zpět. Takové změny je možné číst i v historickém kontextu. Chceme-li se dozvědět více o přírodě, která nás obklopuje, a lépe ji pochopit, je třeba se zaměřit na dějiny novodobé, a to je zejména poslední století, bohaté na zásadní historické události. Změny iniciované politickou situací, socioekonomickými faktory i stavem společnosti se do značné míry odrážejí ve struktuře krajiny a stavu přírodních hodnot. Tyto změny lze dnes již pokročilými geoinformačními metodami analyticky hodnotit. Taková zjištění pak mohou být nástrojem pro hodnocení přírodních struktur a lze je používat při odborném plánování využití krajiny či pracovat s nimi v ochraně přírody.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Jednotné environmentální stanovisko

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vladimír Mana

Jednotné environmentální stanovisko

Koncept jednotného environmentálního povolení (dále jen „JEP“) není novou myšlenkou. Poprvé byl diskutován před několika lety [1] v rámci mezirezortního připomínkového řízení věcného záměru tzv. rekodifikace veřejného stavebního práva. Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) jej tehdy navrhovalo jako alternativu k maximalistickým představám o velmi široké integraci správních úřadů do nové soustavy státní stavební správy. Tehdejší koncept JEP byl postaven na návrhu vyčlenění oblasti ochrany veřejných zájmů do samostatného správního řízení, jehož výsledkem by bylo jedno správní rozhodnutí obsahující posouzení vlivu konkrétního záměru na relevantní složky životního prostředí. Legislativní řešení bylo na MŽP navrhováno v podobě nahrazení současného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon EIA“) [2].

 

[1]  Věcný záměr k rekodifikaci veřejného stavebního práva byl v připomínkovém řízení
       na přelomu let 2018 a 2019.

[2]  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Management a monitoring říčního dřeva v Odře v CHKO Poodří

Péče o přírodu a krajinu

Management a monitoring říčního dřeva v Odře v CHKO Poodří

O problematice říčního dřeva již bylo napsáno mnohé a bylo by, abychom parafrázovali, „nošením vody do řeky“ zbytečné jeho význam připomínat (např. MÁČKA et al., WOHL, E. et al. – viz literatura). Jiným a v ochranářské praxi důležitým tématem je ovšem způsob, jak zajistit, aby v souladu s právními předpisy říční dřevo vůbec zůstalo. Nemáme tím na mysli jeho případné zcizování, ale otázku odstraňování překážek v toku podle vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Tato povinnost bývá správci vodních toků posuzována různě, což je v principu správně, protože různé jsou i situace, v kterých se ta či ona překážka či jinými slovy říční dřevo v korytě nachází.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Jaké mokřady jsou pro ptáky nejvhodnější?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Vojtěch Šťastný, Jan Reigert

Jaké mokřady jsou pro ptáky nejvhodnější?

Mokřadů v naší krajině oproti minulosti značně ubylo. Ty, které zůstaly, jsou velmi často do značné míry negativně poznamenané lidskou činností, zejména melioracemi. Mokřadní ekosystémy, respektive prostředí v nich, jsou dnes proto různého charakteru a kvality. S hodnocením stavu prostředí nám mohou významně pomoci přítomní ptáci. V příspěvku bychom rádi představili výzkum publikovaný v mezinárodním vědeckém časopise Wetlands Ecology and Management (č. 29) v článku Habitat use of breeding birds in Central European reed beds (Šťastný and Riegert 2021, Habitaty ptáků hnízdících v rákosinách střední Evropy). Kromě prezentace výsledků výzkumu bychom chtěli poukázat zejména na možnosti jejich využití v praktické ochraně české přírody a krajiny.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Střevle na Vysočině

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jana Matrková, Pavel Jurajda, Pavel Vlach

Střevle na Vysočině

Střevle potoční patřila v minulosti mezi charakteristické ryby potoků a říček Vysočiny. V posledních desetiletích však v důsledku změn v krajině mizí. Proto před pěti lety vznikl regionální akční plán pro střevli potoční na Vysočině. V rámci jeho přípravy proběhla vlna mapování, která potvrdila obavy: střevle byla potvrzena jen na čtrnácti místech Vysočiny. Často přitom přežívá v malých izolovaných populacích v pramenných úsecích potoků. Během suchého léta 2018 však řada těchto refugií střevle zcela vyschla. V roce 2021 byl proto připraven projekt, který prověřil, kde střevle na Vysočině přežila a kde má smysl usilovat o její ochranu.

Ochrana přírody 1/2022 26. 2. 2022 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf