Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Jakub Šafránek

Staré ekologické zátěže v Českém Švýcarsku

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jakub Šafránek

Staré ekologické zátěže v Českém Švýcarsku

Může to znít překvapivě, ale i v Českosaském Švýcarsku vznikaly a dosud existují různé staré ekologické zátěže. Už před 1. světovou válkou to byly např. problémy s těžbou kamene, na které upozorňovaly zejména okrašlovací spolky. Nakonec byla ve 40. letech 20. století těžba kamene podél Labe zakázána. Po druhé světové válce začaly vznikat větší skládky zejména komunálního odpadu a v okolí průmyslových závodů nebo v okolí vojenských posádek i skládky nebezpečného odpadu. Dalším problémem jsou v Českém Švýcarsku staré průzkumné ložiskové a hydrogeologické vrty. Mnohé již začínají být v havarijním stavu, ne každý byl také správně zlikvidován. Dnes z takových vrtů může hrozit značná újma na zdrojích podzemních vod.

Ochrana přírody 4/2021 26. 8. 2021 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Zuzana Vařilová, Jakub Šafránek

Péče o skály  v Národním parku České Švýcarsko

Když se řekne Českosaské Švýcarsko, každý si vybaví Pravčickou bránu, Hřensko nebo soutěsky říčky Kamenice. Lidé vnímají romantickou krásu zdejší pískovcové krajiny, jejíž základ vznikl již v období druhohor (v křídě, před přibližně 90 miliony let), kdy velkou část území Čech zalilo mělké moře. Mocné mořské uloženiny tvoří tzv. českou křídovou tabuli a dochovaly se dodnes jako kvádrové pískovce tvořící známá pískovcová města s množstvím skalních masivů, věží, úzkých roklí a roztodivných skalních útvarů. Reliéf Českosaského Švýcarska se od většiny ostatních pískovcových oblastí odlišuje svou mohutností, extrémní členitostí a velkou dynamikou reliéfu. Typickým příkladem může být hluboce zařízlé dno údolí Labe, které lemují vysoké skalní stěny.

Ochrana přírody 5/2020 1. 11. 2020 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v Českých zemích

Z historie ochrany přírody

Autor: Jakub Šafránek

Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v Českých zemích

Region Šluknovského výběžku se dnes může zdát jako bohem zapomenutá část České republiky, místo, kde lišky dávají dobrou noc. Ne vždy tomu tak ale bylo. I tento region má své zajímavosti, své významné osobnosti a národní buditele. Jedním z nich byl i amatérský geolog, astronom a přírodovědec, Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v naší přírodě.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z historie ochrany přírody Tištěná verze článku v pdf

Havarijní shoz balvanu nad Gabrielinou stezkou v Českém Švýcarsku

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jakub Šafránek

Havarijní shoz balvanu nad Gabrielinou stezkou v Českém Švýcarsku

V úterý 27. června byl v brzkých ranních hodinách nad Gabrielinou stezkou vedoucí z Mezní Louky na Pravčickou bránu, v místě zvaném Lovecká trubka, shozen nebezpečný pískovcový balvan, který ohrožoval bezpečnost turistů na této trase.

Ochrana přírody 4/2017 27. 8. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Skalní brány na sebe odjakživa poutaly značnou pozornost. Některé skýtaly přístřeší a ochranu, jiné utvářely orientační body v krajině a některé mohly zdánlivě sloužit jako vstupní brány nebo průzory do jiných světů. Někdy jsou brány monumentální, jako bylo například nedávno zřícené Azurové okno na ostrově Gozo. Jindy jsou skoro zanedbatelné a jde spíše o skalní okna než brány, kterých je i v české krajině nepočítaně. Není tedy divu, že se o tyto skalní útvary člověk zajímal a že je důkladně zkoumal. A zkoumá i dnes. Asi nejznámější skalní branou v Česku je Pravčická brána, pojďme se na ni tedy podívat zblízka.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní řícení, která utvářela typickou krajinu této oblasti s útlými skalními věžemi a vysokými pískovcovými stěnami, tolik oblíbenou turisty i horolezci. Skalní řícení však mohou být velkou hrozbou pro obyvatele Labských pískovců i pro návštěvníky národního parku a je nutné se s tímto nebezpečím vypořádat. Proto existuje při Správě národního parku České Švýcarsko oddělení geologie – skalní četa, se sídlem v obci skalními říceními nejohroženější – ve Hřensku.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Skalní řícení v Českém Švýcarsku a jejich řešení

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jakub Šafránek

Skalní řícení v Českém Švýcarsku a jejich řešení

Českosaského Švýcarska je tvořena především křídovými pískovci, které byly vlivem eroze sníženy až o několik stovek metrů. Na začátku byla pískovcová deska, v jejímž podloží byly staré horniny porušené množstvím zlomů. Vlivem oživení podložních zlomů v průběhu saxonské tektoniky došlo k tektonickému porušení pískovcové desky. To se projevilo zejména vytvořením komplikované sítě puklin, vzniklé v závislosti na zlomové stavbě podloží. Typickým výsledkem tohoto procesu jsou kvádrové pískovce. Tektonický režim oblasti spolu s erozními činiteli utvářely fenomén krajiny labských pískovců. Typickými útvary takovéto krajiny jsou vysoké skalní stěny, skalní brány a branky, ale také hluboké rokle, soutěsky a kaňony. Údolí Labe je díky svému specifickému vývoji a geologické stavbě rizikové ke vznikání skalních řícení. Opakovaný výskyt skalních řícení je přirozený geologický proces, který na jedné straně zdejší krajinu obohacuje o její rozmanitost, na stranu druhou přestavuje velké ohrožení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků.

Ochrana přírody 4/2015 12. 10. 2015 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf