Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2017 — 27. 8. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Havarijní shoz balvanu nad Gabrielinou stezkou v Českém Švýcarsku
V úterý 27. června byl v brzkých ranních hodinách nad Gabrielinou stezkou vedoucí z Mezní Louky na Pravčickou bránu, v místě zvaném Lovecká trubka, shozen nebezpečný pískovcový balvan, který ohrožoval bezpečnost turistů na této trase.
Balvan s objemem 30 metrů krychlových ležel na hraně skály a měl pod sebou strmou skalní stěnu vysokou 40 metrů. Kdyby došlo k jeho nekontrolovatelnému zřícení, mohl by dopadnout přímo na turistickou stezku, což by mohlo mít tragické následky. Kámen sice na hraně skály ležel už nějakou dobu a na první pohled by se mohl zdát kompaktní, ale opak byl pravdou. Vlivem klimatu, střídání teplot v průběhu roku, vlivem vlhkosti a také díky rozpraskání mohl kdykoli spadnout.
K posouzení stability balvanu byli přizváni geologové z České geologické služby a také geotechnik ze specializované firmy, kteří došli k názoru, že je potřeba balvan co nejdříve odstranit. Navíc na jedné straně balvanu, zrovna v místech, kde se opíral a které neslo největší váhu, došlo k drobnému drcení a k odštípnutí cca 0,5 metru čtverečního zralé krusty pískovce. V okolí pravidelně hnízdí několik párů sokola stěhovavého a tak bylo nutno shoz naplánovat na období, kdy už nebude hnízdící ptactvo rušeno. Konec června se zdál z tohoto hlediska být ideální, ovšem to už je turistická sezona v plném proudu. Balvan bylo nutno každopádně shodit, a tak byly zvoleny brzké ranní hodiny, kdy se na stezkách nepohybuje mnoho lidí. Den před shozem nainstalovali pracovníci vzduchové vedení a v pět hodin ráno začali práce na samotném shozu. K tomu byly použity velké vzduchové podušky z odolné pryže. Byl vydán povel a pak už to šlo rychle. V okamžiku, kdy byl balvan s hmotností skoro 60 tun na jedné straně přizvednut o přibližně 40 centimetrů, lehce se pootočil a ještě než začal padat, rozsypal se na drobnější kamení a hromadu písku. Práce začaly v pět hodin a krátce po deváté hodině už byla stezka pro turisty zase přístupná.
To, že se kámen rozpadl takovýmto způsobem, svědčí o jeho silném ovlivnění periodickým vlhnutím a vysycháním na prosluněné hraně skály a také o zesílené erozi. Pád podobného objektu je pak nevypočitatelný a mohlo by ho spustit prakticky cokoli, například i pád středně velkého stromu. Z hlediska ochrany přírody pak nedošlo k nijak významnému ovlivnění přirozeného vývoje, jelikož by se balvan tak jako tak zřítil, takto byl pád pod kontrolou. Na záznam shazování se lze podívat na adrese:
http://www.npcs.cz/rizeny-shoz-nebezpecneho-skalniho-bloku.