Petr Havel

Česká republika by stejně jako ostatní státy EU měla do konce roku přijít s konkrétním návrhem na zvýšení rozlohy a intenzity ochrany a péče o chráněná území. Vyplývá to ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030 (dále jen Strategie), která účinně spravovaná chráněná území považuje za jeden z klíčových nástrojů k zastavení úbytku biodiverzity a počítá mimo jiné s ochranou 30 % rozlohy pevniny, z toho jedné třetiny přísně. Příspěvky jednotlivých členských států by měly přihlížet k odlišným podmínkám a odrážet jejich skutečný význam pro ochranu biodiverzity. Co můžeme reálně v daném časovém horizontu nabídnout my? To je stále předmětem odborné diskuse. Tento článek si klade za cíl shrnout východiska, sou- časný stav, kvantifikovat možné závazky a přispět tak do této diskuse.

Příprava velkých infrastrukturních staveb je dlouhodobě kritizována jako časově náročná a neefektivní. Opakovaně jsou předkládány návrhy novel stavebního práva s cílem zkrátit a usnadnit schvalovací proces, aktuálně je předložen návrh na jeho komplexní rekodifikaci. Samotný proces správních řízení směřujících k realizaci stavby je však do značné míry až závěrečnou fází přípravy stavby. Snaze o systémové změny v povolování staveb by proto měla předcházet komplexní analýza deficitů již ve fázi povolovacímu procesu předcházející. Není nijak přehnaným tvrzením, že etapa projektové přípravy a upřesňování záměru v jednotlivých úrovních územně plánovací dokumentace mají o mnoho větší rezervy než etapa povolovací.