Péče o přírodu a krajinu

Záludnosti péče o nejvýše položené partie Česka

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jindřich  Chlapek, Radek Štencl, Stanislav Březina, David Krause, Jan Materna

Záludnosti péče o nejvýše položené partie Česka

V červnu 2024 proběhlo za účasti našich předních expertů v Jeseníkách a v Krkonoších dvoufázové „konzilium“ nad potřebami a možnými způsoby zachování/obnovy biodiverzity v alpínském stupni obou pohoří. Důvodem pro svolání tohoto „konzilia“ byly probíhající změny ve vegetaci alpínského bezlesí během posledních desetiletí. Jejich pravděpodobnou příčinu je třeba hledat v ukončení dlouhodobého hospodaření po odsunu německých obyvatel a v dalších celospolečenských změnách ve 20. století a také v čím dál rychlejších a výrazněji se projevujících globálních změnách, zejména v nárůstu teplot a vysoké atmosférické depozici dusíku.

Ochrana přírody 6/2024 19. 12. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Příznivé průtokové poměry

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Just

Příznivé průtokové poměry

Nevhodně a nesprávně užívaná věta o potřebě ochrany příznivých průtokových poměrů se může stávat škodlivou floskulí používanou k odůvodňování některých problema- tických zásahů do vodních toků, nebo naopak k odmítání některých snah o zlepšování morfologie toků. Podobně jako u jiných odvětví lidské činnosti platí, že argumenty by měly být v odborné diskuzi používány s přiměřenou znalostí celého kontextu dané problematiky.

Ochrana přírody 6/2024 19. 12. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Jak široká je pro ryby řeka?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Boris Prudík, Tomáš Daněk, Jiří Musil

Jak široká je pro ryby řeka?

Dříve přehlížená laterální migrace získává dnes čím dál více pozornosti od orgánů státní ochrany přírody, vědců i podniků Povodí a dalších správců vodních toků. Jedná se o pohyb ryb do bočních ekosystémů vodních toků – mělčin, tůní, štěrkových lavic, slepých ramen a v ideálním případě také za korytovou hranu do zaplavených komplexů lužních lesů a luk. Díky technickým úpravám vodních toků a celých údolních niv byla řada těchto biotopů

zničena nebo prakticky odříznuta od hlavního toku, což ovlivnilo mnoho druhů ryb i dalších vodních organismů. Obnova laterální migrace má ve svém důsledku schopnost snížit počty invazních druhů, zlepšit kvalitu vody a celkový ekologický stav vodního toku v jeho širším chápání, tedy včetně aktivní části údolní nivy. Podporovat ji vhodnými opatřeními je proto velmi žádoucí i pro účely naplňování Rámcové směrnice o vodách.

Ochrana přírody 6/2024 19. 12. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Podpora zelené infrastruktury v sídlech

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Franziska Rosalie Soukupová, Libor Sedláček, David Vacek

Podpora zelené infrastruktury v sídlech

Veřejnosti je pravděpodobně termín „zelená infrastruktura“ (dále označovaná jako „ZI“) znám a jistě i správně tuší jeho obsahovou náplň, nicméně i přesto si na úvod tohoto příspěvku dovolíme zopakovat základní terminologii, popsat její skladební prvky a v neposlední řadě si také přiblížíme dotační nástroje, kterými AOPK ČR v současné době podporuje rozvoj modrozelené infrastruktury.

Ochrana přírody 6/2024 19. 12. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Sokol stěhovavý v Moravském krasu

Péče o přírodu a krajinu

autoři: René Bedan, Olga Svobodová, Antonín  Krása

Sokol stěhovavý v Moravském krasu

Moravský kras je přírodně a druhově nesmírně bohatou oblastí, v níž kromě mnoha dalších zvířecích klenotů opět nechybí ani sokol stěhovavý. Trvalo to sice skoro 50 let, ale nedávno se vrátil, usadil a hojně rozmnožil. A jako v případě jiných druhů provází výskyt sokolů v CHKO Moravský kras řada zajímavostí.

Ochrana přírody 5/2024 29. 10. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Výsledky ukončeného projektu k zajištění plánovací dokumentace chráněných území

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Eva Knižátková, Martin Šikola, Dominika Machoňová, Vladimír Volf, Eva Jetenská

Výsledky ukončeného projektu k zajištění plánovací dokumentace chráněných území

Soustava Natura 2000 v ČR brzy oslaví dvacet let. Rozsáhlé bilancování si ponechejme na jindy, v tomto článku se jen ohlédněme za ukončeným projektem „Zajištění plánovací dokumentace pro lokality národního významu v ČR“ (tzv. SDO II) financovaného z Operačního programu Životní prostředí, který AOPK ČR realizovala v letech 2016–2023 a jehož cílem bylo soustavu Natura 2000 v ČR dále rozvíjet. Ústředním motivem projektu byly souhrny doporučených opatření (SDO) – dnes již standardní nástroj plánování péče o evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Šlo o jejich zpracování, aktualizaci, ale vůbec poprvé i zjišťování toho, zda a do jaké míry jsou dále využívány v navazujících plánovacích dokumentech a především v praxi. Ukázalo se, že ačkoli je péče o soustavu Natura 2000 postavena na solidních základech, v dalším období bude potřebné se zaměřit i na aspekty, kterým dosud nebyla věnována taková pozornost, jako je například dostatečnost režimu tzv. základní ochrany.

Ochrana přírody 5/2024 29. 10. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Péče o tesaříka alpského v oblasti EVL Vlárský průsmyk

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš E. Vondřejc

Péče o tesaříka alpského v oblasti EVL Vlárský průsmyk

Tesařík alpský (Rosalia alpina) patří bezesporu k nejkrásnějším broukům naší přírody. Jeho jasně modré zbarvení s černými skvrnami na krovkách z něj činí nezaměnitelný druh. Jeho vývojový cyklus trvá tři roky a přítomnost na lokalitě nám vedle dospělců mohou prozradit i typické oválné výletové otvory, přibližně 7 × 5 mm velké s ostrými okraji, které jsou na stojících kmenech vždy orientované vertikálně. Dominantní živnou dřevinou je v oblasti Vlárského průsmyku jednoznačně buk lesní (Fagus sylvatica), ale vzácně může obsadit také další listnáče, jako jsou jilm horský (Ulmus glabra) nebo javor klen (Acer pseudoplatanus). 

Ochrana přírody 4/2024 29. 8. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Efektivita přirozené a umělé obnovy lesa

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Hubený

Efektivita přirozené a umělé obnovy lesa

Nesázet les po jeho vytěžení se spoustě lidí jeví jako nesmysl. Povinnost zalesnit paseku ukládá i lesní zákon. Stále přetrvává zažitá představa, že pokud nevysázím stromy, naroste na pasece buřeň, která významně oddálí vznik nového lesa. A v podvědomí možná trochu hlodá špatné svědomí: vykácel jsem les a prodal dříví, „něco bych měl vrátit“. Malé sazeničky budou sousedy jistě pozitivně vnímaný akt.

Ochrana přírody 4/2024 29. 8. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Význam časové a prostorové kontinuity lesních stanovišť pro lesní biodiverzitu

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jeňýk Hofmeister, Václav Pouska, Zdeněk Palice, Jaroslav Šoun, Jan Vondrák

Význam časové a prostorové kontinuity lesních stanovišť pro lesní biodiverzitu

Průvodními znaky lesnického hospodaření posledních dvou staletí jsou změna druhové skladby dřevin a zjednodušení struktury lesních stanovišť. Zmenšování rozlohy lidskou činností málo ovlivněných stanovišť souvisí kromě vlastního lesnického hospodaření i s celkovým využíváním krajiny člověkem. Obecně se má za to, že malá rozloha lesních stanovišť, jejichž vývoj je usměrňován především přírodními silami, a vzájemná izolovanost takových stanovišť v krajině patří mezi významné příčiny ochuzování biologické rozmanitosti organismů na ně vázaných. Poměrně málo však dosud víme o tom, které vlastnosti činí člověkem méně ovlivněná lesní stanoviště atraktivní pro určitou skupinu lesních organismů.

Ochrana přírody 4/2024 29. 8. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Velkolom ČSA: Největší projekt ekologické obnovy v ČR

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Pavel Pešout, Michal Porteš

Velkolom ČSA: Největší projekt ekologické obnovy v ČR

Povrchová těžba hnědého uhlí spolu s návaznou infrastrukturou a průmyslem poškodila krajinu v Podkrušnohoří na ploše přes 300 km2 vč. strukturálních změn v osídlení. Dnes, kdy je hnědouhelná energetika v útlumu a ukončení těžby se stále rychleji přibližuje1, jsou postupně v Sokolovské a Mostecké pánvi uzavírány jednotlivé velkolomy. V roce 2024, tedy o několik let dříve před původním odhadem, bude ukončena těžba v hnědouhelném velkolomu ČSA. Jestliže mluvíme o plošně nejrozsáhlejší těžbě spojené s devastací přírody, nabízí se zde po ukončení těžby příležitost realizovat největší český projekt ekologické obnovy.

Ochrana přírody 4/2024 29. 8. 2024 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf