Projekt podpory biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu

Současná doba je velice dynamická, nejrůznější faktory ovlivňující přírodní prostředí se vyvíjejí a neustále proměňují a v citlivém horském prostředí to platí dvojnásob. Poznání důsledků nejrůznějších, zpravidla antropických, vlivů se opožďuje, než popíšeme a vyhodnotíme působení nějakého faktoru, už se spojí s jiným, kumulují se, anebo vyzní a svým projevem převládne jiný. V centrálních partiích Hrubého Jeseníku se tak deklarovaný zájem na ochraně přírodního dědictví přinejmenším národního významu potýká se změnou klimatu, projevy depozice síry a dusíku, které v alpínském prostředí ovlivňují sukcesní pochody po ukončení tradičního hospodaření a trvající citelnou nerovnováhou mezi lesem a zvěří. Samostatným a nesmírně zajímavým fenoménem je dynamika návštěvnosti území a volnočasových aktivit, které se neustále ve své struktuře, objemu, a tedy i působení na přírodu vyvíjejí.
Ochrana přírody 3/2017 — 20. 6. 2017 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Glosy k ochraně fauny mrtvého dřeva

Drobnou zvířenou mrtvého dřeva se zejména v posledních letech zabývá řada zoologů. S pravidelnými výzkumy se začalo až v poslední čtvrtině 20. století s důrazem na životní nároky rychle ustupujících druhů, např. páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), později však rovněž na další, méně nápadné xylofágy či xylobionty. Záměrem je navrhnout způsoby efektivní ochrany ohrožených druhů. Jaké jsou ukazatele stanovištní kvality mrtvého dřeva a možnosti, jež lze prakticky použít při ochraně různých ohrožených druhů?
Ochrana přírody 2/2017 — 30. 4. 2017 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Na sloupech elektrického vedení stále hynou desetitisíce dravců

Již od osmdesátých let minulého století se organizace ochrany přírody zabývají problémem úrazů ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí. I přes vynaložené úsilí však počty zraněných a usmrcených ptáků dosud významněji neklesají. Historie řešení tohoto problému včetně dosud používaných metod zabezpečování sloupů byla v časopise Ochrana přírody již popsána (Hlaváč, Neuwirthová, Koubová, 2012). Poznatky minulých let ukazují, že hlavní překážkou při omezování počtu úrazů ptáků je absence systematického terénního monitoringu.
Ochrana přírody 2/2017 — 30. 4. 2017 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Rekultivace pískovny Provodín – šance nejen pro ropuchu krátkonohou

V souvislosti s těžbou písků a štěrkopísků často vznikají písčité, vodní a litorální biotopy vhodné pro výskyt vzácných a ohrožených druhů. Je při tom důležité, aby ochrana přírody i samotná těžební či rekultivační společnost měly jasnou představu o detailech ve způsobu provedení rekultivace i o druzích, které při ní chtějí podpořit. Na Provodínsku těžba písků a rašelin probíhá již století, zároveň zde v okolí přežívají populace našich nejvzácnějších, v několika případech dokonce i endemických druhů rostlin, velmi významný je výskyt obojživelníků, motýlů a vážek, vázaných na vodní plochy a mokřady. Způsob provádění rekultivací vytěžených pískoven zde má proto zásadní význam. Jedním z podporovaných druhů je zde ropucha krátkonohá.
Ochrana přírody 1/2017 — 5. 3. 2017 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf