Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Mladen Kaděra

Lesní šero versus světlomilná fauna

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Mladen Kaděra

Lesní šero versus světlomilná fauna

Světlo a voda patří k základním činitelům zdárného rozvoje života ve všech lesních ekosystémech. Zejména pak v těch, jejichž součástí jsou vzácné a na kvalitu potravy zvlášť náročné organismy. Jde-li o lužní lesy, především o unikátní jihomoravský luh, platí to dvojnásob. A poněvadž právě zde se už řadu let oba faktory projevují velmi negativně a čas neúprosně kvapí, pokusím se k určité nápravě tohoto neblahého stavu přispět. Definitivní znění některých nových záchranných programů, týkajících se i druhů žijících na tomto území, dosud MŽP neschvalovalo, a proto tu ještě je možnost alespoň něco z dále navrhovaného postupu akceptovat. 

Ochrana přírody 3/2020 26. 6. 2020 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Krajníci v ochraně dřevin

Z naší přírody

Autor: Mladen Kaděra

Krajníci v ochraně dřevin

Někdy v ochraně přírody teprve začínající pracovníky ohromí, jestliže v některém porostu dřevin v chráněném území zjistí kalamitní výskyt motýlích škůdců. Často s vtíravým dojmem, že takové stromy už nic nezachrání. Příroda ale není ani v takových hrozivě vypadajících situacích zcela bezmocná. Zpravidla totiž – kromě jiných schopností vzdorovat – nasazuje proti těmto útočníkům zdatné obránce, k nimž patří spolu s nenápadnou obří armádou blanokřídlých a dvoukřídlých také některé druhy krásných střevlíkovitých brouků krajníků, rovněž skvělých biologických regulátorů.

Ochrana přírody 6/2019 20. 12. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Glosy k ochraně fauny mrtvého dřeva

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Mladen Kaděra

Glosy k ochraně fauny mrtvého dřeva

Drobnou zvířenou mrtvého dřeva se zejména v posledních letech zabývá řada zoologů. S pravidelnými výzkumy se začalo až v poslední čtvrtině 20. století s důrazem na životní nároky rychle ustupujících druhů, např. páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), později však rovněž na další, méně nápadné xylofágy či xylobionty. Záměrem je navrhnout způsoby efektivní ochrany ohrožených druhů. Jaké jsou ukazatele stanovištní kvality mrtvého dřeva a možnosti, jež lze prakticky použít při ochraně různých ohrožených druhů?

Ochrana přírody 2/2017 30. 4. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Klenoty luhu v nebezpečí

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Mladen Kaděra

Klenoty luhu v nebezpečí

O unikátnosti tzv. tvrdého luhu v oblasti polesí Soutok na Břeclavsku se toho napsalo mnoho. Nejde ovšem jen o jeho dosavadní existenci jako takovou, ale hlavně o dnešní pohled na celý soubor v naší přírodě zcela výjimečných tamních ekosystémů, v nichž žije řada ve většině Evropy již krajně vzácných živočichů a rostlin, nezřídka leckde už dávno vyhynulých. Jak proto pohlížet na nedávný nesouhlas obcí Břeclav a Lanžhot s vyhlášením CHKO Soutok? Takto chránit „Moravskou Amazonii“ by prý bylo brzdou rozvoje regionu. Je ale vůbec přijatelné, že v přírodně dodnes jedinečném koutě nejjižnějšího cípu východní Moravy nelze ani při nejlepší vůli sladit záměry dokonalejší ochrany přírody s regionálním rozvojem? Sporadické druhy zvířat i rostlin tu totiž v posledních letech povážlivým tempem nenávratně mizejí. A to nenávratně, jestliže prostředí většiny luhu pozbude specifické, nezastupitelné stanovištní prvky, kde by proto i šance pro úspěšné reintrodukce byla takřka nulová.

Ochrana přírody 3/2013 9. 8. 2013 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf