Zaměřeno na veřejnost

Ekologická olympiáda má za sebou jubilejní 30 ročník. Za tu dobu ušla dlouhou cestu od lokální akce až po respektovanou celostátní soutěž, jejíž úspěšní řešitelé mají možnost hlásit se bez přijímacích zkoušek na některé vysoké školy. Dvě věci se však nemění, a ty ji odlišují od pravděpodobně všech ostatních středoškolských olympiád – jde o soutěž týmovou, kde soutěží nikoli jednotlivci, ale trojice studentů, a jde o soutěž s velkým důrazem na praktické dovednosti, na aplikaci teoretických znalostí na konkrétní situace „ze života“.

Nezbytnou součástí moderní ochrany přírody (nejen) v národních parcích je i komunikace s veřejností. Důvodů, proč musíme s návštěvníky, místními obyvateli, podnikateli, zástupci samospráv a dalšími tzv. „stakeholdery“ komunikovat, je celá řada. Vedle nezbytného vysvětlování managementových zásahů, informování o pravidlech chování, osvěty a vzdělávání dětí i dospělých jde také o trvalé budování „značky“ a pověsti národního parku jako „dobrého souseda“.

Chráněná krajinná oblast Český les vznikla 1. srpna 2005. Byla první CHKO, která byla vyhlášena podle nového zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Zahrnuje území, do kterého byl po čtyřicet let z větší části zakázán nebo omezen vstup a bylo cíleně opomíjeno nejen z pohledu rozvoje cestovního ruchu, ale i ochrany přírody. Zásadní roli hrály intenzivní přípravné práce odboru životního prostředí Plzeňského kraje. Díky tomu se postupně podařilo získat pro myšlenku chráněného území samosprávy a řadu dalších subjektů. Do vyhlášené CHKO vkládali podporovatelé nejen snahu ochránit jedinečnou krajinu a přírodu před nežádoucím developerským rozvojem, ale i ambice na zviditelnění a zatraktivnění dlouhodobě upozaďované oblasti. To byl také důvod, proč Plzeňský kraj nechal ještě před vlastním vyhlášením CHKO zpracovat podkladovou strategii rozvoje cestovního ruchu.

Dlouhodobě mezi hlavní priority státní ochrany přírody patří osvěta a informování veřejnosti. Jednou z účinných forem komunikace je poskytování informací přímo v terénu s využitím návštěvnické infrastruktury. Investičně a provozně nejnáročnějšími zařízeními poskytujícími informace v konkrétních územích jsou návštěvnická střediska. Poptávka po vytvoření návštěvnických středisek neustále narůstá. Ochrana přírody chce návštěvníky v území vítat a podporovat šetrné formy rekreace, ale zároveň musí zvládnout jednotlivé rekreační aktivity usměrňovat tak, aby nadměrnou návštěvností nedocházelo k poškozování nejcennějších částí chráněných území. Cílem Programu Dům přírody je vybudovat síť návštěvnických center (domů přírody) doplněnou menšími informačními středisky v turisticky atraktivních místech chráněných krajinných oblastí a významných národních přírodních rezervacích a památkách s vysokou návštěvností.

V září loňského roku vznikly během dlouhodobých vydatných dešťů na území celé České republiky rozsáhlé povodně, které v některých oblastech dosáhly stavu tisícileté vody. Na řadě míst měly zničující účinky. Povodňové stavy mají samozřejmě vliv i na jeskynní systémy s vodním režimem. Stav vody v jeskyních je během povodní podrobně monitorován.

Každý rok v lednu Světové ekonomické fórum publikuje rozsáhlé šetření, v němž se stovek respondentů z globálního byznysu dotazuje na odhady, jakým rizikům budou čelit v příští dekádě. Nepřekvapivě se v odpovědích často vyskytují standardní ekonomická témata. Panuje starost o stabilitu finančních trhů, spolehlivost dodavatelských řetězců nebo geopolitické konflikty. Nicméně už několik let žebříčkem stoupá nová a poněkud nečekaná položka. Kupodivu je to úbytek biodiverzity. 

Podstatná část všech našich krasových jeskyní byla vytvořena v prvohorních, převážně devonských vápencích. Na východním území Moravy se nacházejí ostrůvky jurských vápenců karpatské soustavy. Tím nejrozsáhlejším je kras Pavlovských vrchů s naší největší jeskyní v druhohorních vápencích – soustavou Jeskyně Na Turoldu – Liščí díra. Před 20 lety byla jeskyně Na Turoldu znovu zpřístupněna veřejnosti.

V červnu letošního roku se i chráněná krajinná oblast Pálava dočkala svého návštěvnického střediska – Domu přírody Pálavy, který vznikl rekonstrukcí a dostavbou bývalého archeologického muzea v Dolních Věstonicích. Expozice, jejímž maskotem je dudek chocholatý, představuje Pálavu jako místo s mimořádnou druhovou pestrostí, která byla vytvářena dlouhodobým soužitím lidí a přírody už od éry lovců mamutů.

Panonské doubravy na písku. Tak zní název unikátního biotopu světlých dubových lesů, které se dodnes zachovaly na rozloze několika set hektarů severně od Hodonína. Za svoji druhovou pestrost vděčí výjimečným geologickým podmínkám i staletí trvajícímu využívání člověkem. Poněkud paradoxně jsou hlavním předmětem ochrany druhy, které jinde nacházejí svůj domov na stepích a loukách. 

Ekosystémové služby poskytované přírodou a jejími ekosystémy mají klíčový význam pro lidskou společnost a kvalitu života, ať už se jedná o materiální přínosy, které přímo podporují fyzickou existenci a fungování společnosti (např. potrava, krmivo, materiály), nebo regulační přínosy, které často ovlivňují kvalitu života nepřímo (např. opylování, tvorba půd, regulace odtoku a kvality vody, regulace mimořádných událostí nebo organismů škodlivých člověku).