Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladimír Bejček, Eva Volfová

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Bahnité náplavy chráněné jako typ evropského stanoviště se v České republice vyskytují především na řece Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem (státní hranicí s Německem). Jedná se o fenomén, který je předmětem zájmu ochrany přírody, ale také je ohrožen plánem na výstavbu plavebních stupňů. Ta je dlouhodobým zájmem Ředitelství vodních cest. Z tohoto důvodu se bahnité náplavy opakovaně dostávají pod lupu a mnoho odborníků se jimi zabývá. V roce 2018 byla Českou zemědělskou univerzitou zpracována komplexní práce, která shromáždila dosavadní znalosti o bahnitých náplavech a drobnokvětu pobřežním. Zabývala se i souvislostmi v rámci říčního kontinua a vyhodnocením možností kompenzačních opatření.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Šindelář, František Krejča

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Chýnovská jeskyně představuje morfologicky značně komplikovaný jeskynní systém. V současné době je známo více než 1,5  km chodeb, z nichž téměř jedna čtvrtina je trvale zatopena vodou. V roce 2017 zde proběhlo testování nové metody mapování zatopených prostor. Ve spolupráci Správy jeskyní ČR, České speleologické společnosti a firmy GEO-cz se podařilo zrealizovat historicky první 3D skenování zatopené části jeskyně metodou „videogrammetrie“. Již první výsledky potvrdily předpoklad vysoké kvality tohoto způsobu dokumentace. Výrazným pozitivem je nenáročnost a zejména rychlost metody v terénní fázi.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Tetřev bez hranic

Výzkum a dokumentace

Autor: Sascha Rösner, Pavel Bečka

Tetřev bez hranic

Dříve obýval tetřev hlušec (Tetrao urogallus) většinu lesů na území České republiky. Ještě mezi 1. a 2. světovou válkou se vyskytoval ve všech českých a moravských pohraničních horách, ale i ve vnitrozemí. Poté začaly jeho stavy klesat, a to zejména kvůli ztrátě příhodných stanovišť, změnám ve struktuře lesa a zvýšenému stresovému zatížení v důsledku volnočasových aktivit člověka. Poslední větší populace přežila pouze na Šumavě, v území, které bylo kvůli železné oponě obhospodařováno méně intenzivně a které bylo na české straně pro veřejnost prakticky nepřístupné.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zimující netopýři Chýnovské jeskyně  – dříve a nyní

Výzkum a dokumentace

Autor: Miloš Anděra, František Krejča, Hana Štěrbová, Petr Zbytovský

Zimující netopýři Chýnovské jeskyně  – dříve a nyní

Jihočeská Chýnovská jeskyně je jednou z nejdéle chiropterologicky sledovaných lokalit u nás. První konkrétní zprávy o zdejších netopýrech pocházejí již z druhé poloviny 50. let 20. století, soustavné sledování, zprvu pouze v zimním období a později i celoročně, ovšem začalo až počátkem 80. let. Do té doby byly kontroly nepravidelné a nepokrývaly všechny dostupné prostory jeskyně, takže získané údaje bezpochyby neodpovídají reálné situaci v jeskyni.

Ochrana přírody 6/2018 19. 12. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Mapování výskytu bahňáků ve velkoplošných chráněných územích v roce 2018

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Havlíček

Mapování výskytu bahňáků ve velkoplošných chráněných územích v roce 2018

Snižování biodiverzity a úbytek ptáků v naší krajině jsou dnes již obecně známými skutečnostmi, kterým byl i v tomto časopise věnován prostor (např. č. 4/2018). Jako ukázkový příklad dříve poměrně běžného a početného druhu, který v průběhu posledních pár desetiletí prodělal dramatický pokles početnosti, bývá uváděna čejka chocholatá, dosud náš nejhojnější zástupce bahňáků. V tomto ohledu je čejka vlastně i typickým bahňákem. Většina druhů z této skupiny na tom totiž není, co se vývoje populací týče, o moc lépe. Příčiny jejich úbytku lze v naprosté většině případů hledat ve změnách ve využívání krajiny.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Management jmelí

Výzkum a dokumentace

Autor: Valentino Cristini

Management jmelí

V posledních asi dvaceti letech se setkáváme s významným nárůstem kolonizace stromů poloparazitickými keři jmelí a ochmetu. V České republice evidovaný výskyt je v rámci Evropy mimořádný (Procházka, 2004) a v žádném jiném státě nebyl dosud zaznamenán tak kalamitní výskyt jmelí, jaký je například na severní a střední Moravě. Snahou tohoto článku je shrnout problematiku šíření jmelí bílého (Viscum album) a popsat dosavadní zkušenosti s jeho managementem v rámci realizovaných pilotních studií.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Sanace mikrobiálního napadení aragonitu  ve Zbrašovských aragonitových jeskyních

Výzkum a dokumentace

Autor: Milan Geršl, Dana Hanuláková, Barbora Šimečková

Sanace mikrobiálního napadení aragonitu  ve Zbrašovských aragonitových jeskyních

Počátky řešení mikrobiálního napadení aragonitové výzdoby ve Zbrašovských aragonitových jeskyních spadají do roku 1991. Již první výzkumy v letech 1991–92 (Marvanová et al.) ukázaly, že na znečištění aragonitu se podílejí především mikroskopické houby. Všechny následné kroky byly shrnuty v článcích v Ochraně přírody č. 4/2008 (Geršl, Hanuláková, Šimečková) a ve sborníku Acta speleologica 4/2013 Zbrašovské aragonitové jeskyně – 100. výročí objevení jeskyní (Hanuláková). Článek zachycuje výsledky závěrečné fáze výzkumu od poslední publikace (2013) do současnosti (2018).

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

270 let od Nagelových speleologických průzkumů v Moravském krasu

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Zajíček

270 let od Nagelových speleologických průzkumů v Moravském krasu

Moravský kras je kolébkou naší speleologie. První ucelenější publikace o podzemních krasových jevech vznikly na tomto území v 17. století. Pak následoval první historicky ověřený sestup na dno Macochy v roce 1723. Systematický speleologický průzkum známých jeskyní Moravského krasu učinil o čtvrt století později matematik císařského dvora Josef Anton Nagel. Dá se říci, že byl prvním profesionálním speleologem Evropy.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Jak se mají polní ptáci v Česku?

Výzkum a dokumentace

autoři: Zdeněk Vermouzek, Jiří Reif, Martin Šálek

Jak se mají polní ptáci v Česku?

Polní ptáci jsou na tom špatně a čím dál hůř. Z druhů dříve běžných až nejběžnějších se stávají vzácné až ohrožené. O některé jsme už přišli, o další dost možná přijdeme v dohledné době. To není žádný nový objev. To říkají populační křivky a odborné studie již bezmála dvě desítky let. A ubývání ptáků vidí i veřejnost bez odborných článků a statistik. Starší myslivci nostalgicky vzpomínají na všudypřítomné koroptve a sýčka. Kdysi nejběžnější sovu, už zná jen pár obyvatel několika vesnic v severozápadních Čechách. Chocholouši prakticky vyhynuli v Čechách a poslední zbytky zůstávají na jižní Moravě.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Dokumentace krasové krajiny  České republiky

Výzkum a dokumentace

autoři: Ivan Balák, Olga Suldovská

Dokumentace krasové krajiny  České republiky

Dokumentace krasové krajiny se odehrává ve dvou rovinách. Nejčastější je mapování jeskyní či speleolo-gické měřictví. Pro účely ochrany přírody a krajiny je však významnější komplexní pohled na krasové území. Spočívá v současném zobrazení zemského povrchu a jeho vzájemné komunikace s podzemím, to vše doplněné např. o detailní mapy a řezy, fotografie, odborné zprávy, literaturu atd. Takto koncipovaný náhled na krajinu je pak jedinečným podkladem pro další analýzy, např. vymezení zón ochrany přírody, řešení majetkoprávních vztahů, podklady pro geologické, hydrologické, hydrochemické, mikroklimatické a další výzkumy.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf