Tomáš Fér

Louky a travní porosty ve střední Evropě i v ČR postupně přicházejí o druhovou rozmanitost a tím ztrácejí i funkční diverzitu neboli rozmanitost ekologických vlastností druhů (například Wesche a kol. 2012, Klinkovská a kol. 2023). Pro fungování travních společenstev je přitom důležitá nejen diverzita rostlin, ale i na ni navázaný celý systém vztahů ostatních organismů od mikroorganismů a hmyzu až po ptáky a savce.

Představu, že mezi Alpami a Karpaty je modřín opadavý původní jen v Nízkém Jeseníku, mění nové výzkumy dokumentující modřín přežívající po tisíce let na několika místech v severočeských pískovcích. Jinde zatím tak podrobné výzkumy nemáme, a proto nevíme, jestli tam modřín dlouhodobě rostl. Posuny a nejistoty v poznání je přesto třeba mít na zřeteli při ochranářském plánování. Z běžných hospodářských lesů i uvnitř chráněných území nemá smysl modřín paušálně eliminovat. Na skalních stanovištích a lesnicky málo zasažených místech bychom ho naopak měli chránit jako potenciálně zajímavý a pro ochranu přírody cenný relikt. Případ modřínu opadavého ukazuje, jak postupuje vědecké poznání, i jak lze skloubit zájmy ochrany přírody a produkčního lesnictví.