Poslední lovci, rybáři a sběrači. Interdisciplinární archeologický výzkum v Českém Švýcarsku

Během posledních třiceti let se zaplnilo jedno z dosud prázdných míst na archeologické mapě Evropy – oblast Českého Švýcarska, kde tak dávné osídlení nikdo neočekával. Více než dvacet let systematického výzkumu ukazuje, že tento skalnatý a zdánlivě pustý region byl atraktivní pouze pro určitý typ prehistorických populací, a to pro poslední lovecké a rybářské komunity staršího holocénu před 11–7,5 tisíci lety. A protože náš výzkum měl od počátku týmový a interdisciplinární charakter, mohli jsme lidské osídlení sledovat v kontextu měnící se krajiny, vegetace a fauny.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Revitalizace lučního mokřadu a její vliv na vodní bezobratlé živočichy

Nížinné mokřadní louky patří v rámci České republiky mezi jedny z nejohroženějších biotopů. Hlavní příčinou je především úpadek původních způsobů obhospodařování, cílené odvodňování, následné zarůstání náletem i šíření agresivních rostlinných druhů, které vytlačují ohrožené druhy rostlin a živočichů. Vhodná péče o luční mokřady proto spočívá především v udržování jejich otevřeného charakteru, které můžeme efektivně provádět s využitím pastvy a seče. Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, tato opatření mohou významně ovlivnit také drobné vodní plochy, v jejichž bezprostředním okolí je péče realizována. Záměrem tohoto článku je proto přiblížit čtenářům projekt „Managementová opatření a hodnocení jejich dopadu na biodiverzitu lučního mokřadu“ a představit pilotní výsledky hydrobiologického monitoringu vodních těles na lučním mokřadu u obce Krumvíř.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Vyhynul nám v Česku modrásek černočárný?

Modrásek černočárný (Pseudophilotes baton) (Bergsträsser, 1779) je atlanto-mediteránní, celoevropsky ustupující druh s rozšířením od Pyrenejského poloostrova do střední Evropy, kde má východní hranici areálu. Na jihu prostupuje celým Apeninským poloostrovem a našemu území nejbližší lokality jsou v Bavorsku a západním Rakousku. Na rozdíl od jednogenerační populace převládající pro jižní a patrně i jihozápadní Čechy má modrásek ve většině areálu zpravidla dvougenerační vývoj (květen – červen, srpen – září).
Ochrana přírody 1/2022 — 26. 2. 2022 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Populace užovky stromové ve Vlárském průsmyku a její ochrana

Užovka stromová, česky někdy zvaná Aeskulapova, je jeden z největších evropských hadů. V Česku jde o druh kriticky ohrožený dle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušných vyhlášek. Dle červeného seznamu (Chobot & Němec 2017) patří mezi druhy ohrožené (EN) a dle přílohy IV směrnice o stanovištích patří mezi druhy v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu. Evropský záchranný program pro tento druh (Edgar et Bird, 2006) doporučuje vytvoření národních záchranných programů pro všechny země s výskytem izolovaných populací. Proto i u nás vznikl celostátní záchranný program (Zavadil et al., 2008), který byl později doplněn (Větrovcová et al., 2010). Ten mj. předpokládá pravidelný monitoring ve všech oblastech výskytu a provádění podpůrných opatření jako budování suchých zídek, polopřirozených líhnišť atd.
Ochrana přírody 1/2022 — 26. 2. 2022 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Modrásek hořcový v České republice

Modrásek hořcový (Phengaris alcon) (obr. 1) patří bohužel do široké podmnožiny denních druhů motýlů, kteří u nás balancují na hranici přežití (Hejda et al., 2017). Přestože se jedná o velmi snadno zjistitelného motýla, naše poznatky o jeho současném rozšíření, počtu lokalit, velikosti populací nebo stavu biotopů jsou spíše kusé (Uřičář a Laštůfka 2013).
V roce 2020 (Sedláček) proběhlo komplexní mapování druhu financované z prostředků Programu péče o krajinu, konkrétně jeho ekologické formy P. alcon f. alcon, která je vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) (obr. 2) a jejíž výskyt je omezen na posledních několik lokalit v jihozápadních Čechách. Všude jinde v ČR již vyhynula.
Ochrana přírody 1/2022 — 26. 2. 2022 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zpřístupněné jeskyně v České republice

Rok 2021 byl mezinárodní speleologickou unií vyhlášen „Mezinárodním rokem jeskyní a krasu“. Dostalo se tak zasloužené pozornosti unikátním fenoménům v naší krajině. Z více než 2460 krasových jeskyní v České republice je 14 zpřístupněno veřejnosti. Všem je poskytována zákonná ochrana a většina z nich je navíc chráněna jako evropsky významná zimoviště letounů. K nejdůležitějším pilířům ochrany přírody patří pravidelné sledování výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, a ani v jeskyních tomu není jinak.
Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Sledování nepůvodních a invazních druhů

Invazní nepůvodní druhy se řadí společně s rostoucím využíváním přírodních zdrojů, znečišťováním životního prostředí a změnou klimatu k hlavním negativním faktorům ohrožujícím samotné původní druhy i biodiverzitu původních ekosystémů. Nadto mohou být příčinou vysokých ekonomických škod či negativně působit na lidské zdraví. Kvůli schopnosti šíření invazních druhů není většinou efektivní osamocený přístup k jejich managementu na úrovni jednotlivých regionů či zemí, ale cílená strategie přesahující hranice států. Proto bylo v Evropské unii přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, které bylo novelizací zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) a okrajově dalších souvisejících právních předpisů implementováno do českého právního řádu s účinností od 1. 1. 2022.
Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Tesařík alpský v Ralské pahorkatině

Jeden z našich nejkrásnějších brouků a zároveň nejznámějších organismů vázaných na staré stromy a mrtvé dřevo. Bohužel je také druhem značně ohroženým a proto přísně chráněným. Je prioritním druhem EU, uvedeným Příloze II a IV směrnice Rady EU č. 92/43/EEC. V České republice je v příloze č. III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. řazen mezi druhy kriticky ohrožené, v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky pak mezi druhy ohrožené (Hejda et al. 2017).
Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Paprsek naděje pro okáče bělopásného

O povážlivé situaci okáče bělopásného – Hiparchia alcyone (Linnaeus, 1764) – se v Ochraně přírody psalo opakovaně, naposledy začátkem loňského roku. John a kol. (Ochrana přírody 3/2020, 6–10) poukázali na kritický stav jeho populací v kontextu oteplování klimatu. Naznačili, že aktivní péče o jeho biotopy, sestávající z prosvětlování porostů na výhřevných jihozápadních svazích, může v extrémně horkých a suchých letech míjet optimální stanoviště jiných expozic.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Jak jsme na tom s lesními půdami

V povědomí nás všech přetrvává, že obhospodařované půdy je třeba chránit, protože se dlouhodobým využíváním v podmínkách industriálního zemědělství, které je provázeného pesticidy, minerálními hnojivy a nedostatečným přísunem organické hmoty, snížila jejich úrodnost a schopnost zadržet vodu. Podobně si uvědomujeme, že stavění velkoskladů v okolí velkých měst nás ochuzuje o nejkvalitnější půdy. Už méně si uvědomujeme, v jakém stavu jsou půdy lesní. Negativně vnímáme odumírání lesů, žehráme smrkovým monokulturám, kůrovci, ale málokdo si tuto kalamitu propojí s půdou, která stromy živí a společně s dalšími faktory prostředí se stará o jejich zdravotní stav.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf