Podrobné vyhledávání v článcích

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou Evropské komisi podávány každých šest let, přičemž v roce 2013 byl stav z hlediska ochrany stanoven již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (viz OP 6/2013). Tento poslední díl seriálu shrnuje výsledky hodnocení 84 druhů obratlovců žijících na území ČR (zpráv za kontinentální i panonský region bylo odevzdáno celkem 141).

Rozklad odumřelých částí rostlin je proces, který probíhá skrytě našim zrakům. Přesto patří k procesům, které jsou v přírodě velmi rozšířené a pro existenci živých jedinců zásadní. Proces dekompozice, podobně jako mnoho jiných přírodních dějů, je ovlivňován řadou faktorů, které jsou určující pro jeho průběh. Mezi významné činitele, jež přímo či nepřímo ovlivňují podmínky prostředí a tím i dekompozici, patří poslední dobou čím dál více lidské aktivity. Překvapující však je, že se dopadům lidských aktivit na dekompozici v odborné literatuře doposud věnuje jen málo pozornosti.

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou předmětem pravidelného šestiletého reportingu Evropské komisi. V roce 2013 byl stav z hlediska ochrany určen již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (úvodní text s popisem obsahu hodnotících zpráv 
viz OP 6/2013). Tento díl seriálu shrne výsledky hodnocení bezobratlých, v případě ČR tedy vybraných (evropsky významných) druhů brouků, motýlů, vážek, měkkýšů, dvou druhů raků, jednoho štírka a jednoho kroužkovce.

Památné stromy jsou na základě § 47, odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, (ZOPK) vedeny v ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP). Výčet povinných údajů (tab. 1), které jsou v ÚSOP vedeny, je součástí přílohy č. 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., v platném znění. Od roku 2010 jsou povinné údaje součástí databáze památných stromů, která dále obsahuje další podrobná data o památných stromech. Během let 2010–2011 proběhla ve spolupráci s orgány ochrany přírody revize dat a dokumentace památných stromů, dále během roku 2012 přejímání a validace dat a příprava pro zveřejnění podrobných informací. Vedle povinných údajů jsou tak od února 2013 veřejnosti poprvé v historii k dispozici i podrobné odborné údaje o památných stromech.

Směrnice o stanovištích ukládá členským státům EU každých šest let podávat hodnotící zprávy o stavu z hlediska ochrany jednotlivých biotopů a druhů. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) proto podrobně monitoruje a sleduje i evropsky významné druhy bezcévných a cévnatých rostlin. Jejich monitoring přináší nové poznatky jak o biologii, tak o ekologii druhů, ale nadále jsou objevovány i četné nové lokality. Rokem 2012 se uzavřelo druhé hodnotící období (Chobot 2013), a tak se nabízí možnost porovnat velikost areálu, počet lokalit, velikost a trend bezcévných a cévnatých druhů za první (2001–2006) a druhé (2007–2012) hodnotící období. První graf ukazuje u obou skupin velmi mírné zlepšení, ale podrobný rozbor výsledků odhalí, že žádný velký optimismus vlastně není na místě.

V minulém roce jsme jako podklad pro mapování ekosystémových služeb sestavili podrobnou vrstvu krajinného pokryvu, která zahrnuje celé území ČR. Jako vstup jsme použili nejpodrobnější a nejaktuálnější data, která byla k dispozici. Vrstva dělí krajinný pokryv do 41 různých kategorií. Mapovací zrno se blíží detailu rozlišitelnému člověkem při terénním mapování.

Hodnotící zprávy pro přírodní stanoviště podle směrnice o stanovištích, podávané členskými státy EU v šestiletých cyklech, shrnuly výsledky aktualizace mapování biotopů, jedné z nejrozsáhlejších odborných aktivit ochrany přírody. Je možné je považovat za shrnující zprávu o jejich stavu z hlediska ochrany (jak zní i právní pojem ze směrnice). Tento stav je vyhodnocen na základě komplexních dat, která považujeme za zajímavé přiblížit alespoň touto stručnou formou.

Z třinácti evropských druhů sov hnízdí na území České republiky deset druhů (z toho dva nepravidelně). Ti, kdo chtějí vidět ve volné přírodě některý ze zbylých tří druhů, musejí obvykle počítat s delším výletem na sever, případně východ Evropy. To ale v letošní zimě neplatilo, protože jedním z nejvýraznějších ornitologických fenoménů zimy 2013/2014 
byla invaze a výskyt obou druhů „sovic“ v prostoru střední a západní Evropy – 
tedy sovice krahujové(Surnia ulula) i sovice sněžní (Bubo scandiacus).

Území CHKO Blanský les je okrajovou oblastí stálého výskytu rysa ostrovida v rámci izolované populace přežívající na území Šumavy, Bavorského lesa, Českého lesa a Novohradských hor. Rys ostrovid je také předmětem ochrany vyhlášené Evropsky významné lokality Blanský les. Díky dlouhodobému monitoringu výskytu rysa nejen na Šumavě, ale i v celých jižních a západních Čechách, máme dnes k dispozici řadu údajů také z tohoto chráněného území.

Ochrana včel (a opylovačů vůbec) v souvislosti s používáním pesticidů je v posledních letech žhavé téma, a to nejen v Evropě, ale například i ve Spojených státech. Skupinou pesticidů, která má na svědomí největší rozruch kvůli negativním účinkům na včely, jsou neonikotinoidy. V médiích i na internetu jim bylo věnováno hodně pozornosti, ale informace byly velmi různorodé a často dokonce zcela protichůdné. Jak to s nimi tedy vlastně doopravdy bylo a je?