Radek Hejda

Teze nastavení současného systému zvláštní druhové ochrany přírody pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Uvedeny v život byly zákonem o ochraně přírody a krajiny v r. 1992 a od té doby se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie téměř nezměnily. Za třicet let se poznání významně posunulo, značně se proměnil stav naší přírody a krajiny. Dlouhodobě působící negativní vlivy jsou dnes ještě znásobené dopady změny klimatu. Je zjevné, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a účinně chránit prostředí, biotopy jednotlivých druhů, jako základní podmínku jejich existence. Řada potřebných změn je realizovatelná úpravou metodik a přístupů v zajišťování výkonu státní správy a nastavením ekonomických nástrojů bez nutnosti změn legislativy, avšak účinnější ochranu a vytvoření podmínek pro zajištění péče o nejohroženější druhy lze zajistit pouze prostřednictvím nové právní úpravy v oblasti zvláštní druhové ochrany.

Páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.) patří mezi ikonické druhy saproxylického hmyzu v Evropě. Tento druh listorohého brouka je nejznámější představitel z nepříliš známých a skrytě žijících druhů hmyzu vázaných na stromové dutiny a lze ho nalézt téměř v celé Evropě od jihu až po Skandinávii a evropskou část Ruska. Bohužel v celém svém areálu je ohrožen a můžeme pozorovat jeho mizející svět v takřka přímém přenosu. V rámci snahy o jeho záchranu se připravuje hned několik projektů financovaných z prostředků Operačního fondu Životního prostředí.

Evropsky významná lokalita Lánská obora patří z hlediska biodiverzity k nejvýznamnějším lokalitám nejenom v rámci Čech, ale i celé České republiky a střední Evropy. Předmětem ochrany je šest stanovišť a čtyři druhy – tesařík obrovský, páchník hnědý, kovařík fialový a velevrub tupý.

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou předmětem pravidelného šestiletého reportingu Evropské komisi. V roce 2013 byl stav z hlediska ochrany určen již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (úvodní text s popisem obsahu hodnotících zpráv 
viz OP 6/2013). Tento díl seriálu shrne výsledky hodnocení bezobratlých, v případě ČR tedy vybraných (evropsky významných) druhů brouků, motýlů, vážek, měkkýšů, dvou druhů raků, jednoho štírka a jednoho kroužkovce.

Střevlík Ménétriésův patří mezi kriticky ohrožené zástupce brouků čeledi střevlíkovití (Carabidae),jehož význam podtrhuje zařazení do Směrnice Rady 92/43/EEC (směrnice o stanovištích) jako prio­ritní druh, respektive do červeného seznamu ohrožených druhů (Farkač, Král et Škorpík 2005).

Jde o boreoalpinní druh se třemi poddruhy. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesije znám ze severovýchodního Německa (Meklenburska), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a ze západní Sibiře. Poddruh C. m. pacholeiz Česka, Rakouska (Horního a Dolního Rakouska) a z Německa (Saska, Bavorska). Třetí poddruh, C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (v severozápadním Tyrolsku, jihozápadním Bavorsku).