Výzkum a dokumentace

Hořec jarní (Gentiana verna L.) je drobná vytrvalá rostlina kvetoucí časně z jara nápadně azurovými květy. Centrum rozšíření druhu leží ve střední Evropě (zejména Alpy a Předalpí, severní Apeniny, Karpaty), izolované výskyty dosahují do Pyrenejí, ale i do Anglie a západního Irska.

Hlodavci (Rodentia) jsou nejpočetnějším řádem savců (Mammalia). Poslední odhady hovoří o 2 277 druzích ve 33 čeledích (Wilson & Reeder 2005) a jejich počet každoročně narůstá.

Šelmy patří k těm skupinám savců, které odedávna poutaly naši pozornost. Nejen tím, že setkání s mnohými z nich znamenalo pro člověka riziko vážného poranění nebo i ohrožení života, ale i pro mnohé vlastnosti, kterých si člověk vždy cenil a jejichž nositelem by se rád sám stal: sílu, odvahu, obratnost a bystrost.

Směrnice o stanovištích číslo 92/43/EEC (dále jen Směrnice) zavazuje Českou republiku k ochraně celkem šestnácti druhů denních a nočních motýlů (čtyři v příloze II, sedm v příloze IV, pět v obou přílohách).

Pro hodnocení změn ekosystémů je jedinou objektivně srovnatelnou bází jejich přírodní stav bez lidského zásahu. Přestože lesní ekosystémy byly v minulosti v Evropě významně ovlivněny člověkem, představují jejich nejméně ovlivněné zbytky unikátní a jedinečnou základnu pro výzkum spontánních procesů.

Disturbance jsou hlavní silou, která řídí dynamiku většiny lesních ekosystémů na světě (Frelich, 2002). Stávající všeobecně přijímané vědecké názory zdůrazňují dynamiku a nerovnovážnost ekologických systémů, v nichž přírodní disturbance nejsou ničím cizorodým.

Přístupy k lesnickému managementu lesních ekosystémů v chráněných územích doznaly v minulých přibližně 20 letech znatelných změn.