Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Výzkum a dokumentace

Sledování populace mečíku bahenního v Bílých Karpatech

autoři: David Horal, Bohumil Jagoš

Mečík bahenní (Gladiolus palustris) je vyhláškou 395/1992 Sb. řazen mezi kriticky ohrožené druhy rostlin; Červený a černý seznam cévnatých rostlin ČR jej řadí do kategorie C1 (CR podle IUCN); je zařazen i do celosvětového červeného seznamu (IUCN) a také do přílohy II směrnice o stanovištích.

V České republice byl donedávna znám ze dvou lokalit – po jedné v Čechách (Polabí – NPP Slatinná louka u Velenky) a na Moravě (Hodonínská Dú­brava); Čeřovský et al. 1999. V chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty byl po roce 1962 považován za nezvěstný. V roce 1995 byla objevena nová lokalita v ochranném pásmu národní přírodní rezervace Čertoryje v k. ú. Hrubá Vrbka (základní pole 7 170 síťového mapování) v nadmořské výšce 430 m n. m. (Horal et al. 1997).

Od nálezu v roce 1995 lokalitu každoročně sledujeme. V jednotlivých letech zde vykvetly minimálně tři (1995, 1996, 2000, 2005) a maximálně 23 (2008) rostliny. Velikost mikropopulace má tedy spíše vzrůstající trend (viz obr. 1). Kontroly lokality se snažíme načasovat na předpokládané období vrcholu kvetení. V letech 1995–2004 jsme lokalitu kontrolovali nejdříve 20. 6. (2003) a nejpozději 7. 7. (1996), pouze v roce 2005 byly kontrolovány až suché odkvetlé rostliny (11. 8.). Zatímco v letech 2000, 2002, 2003, 2007 a 2008 byla při kontrolách mezi 20. a 24. 6. již většina nebo všechny rostliny odkvetlé či odkvétající, naopak v letech 1995–1997 byly mečíky mezi 5. a 7. červencem ještě v plném květu. Při kontrolách 25. 6. 1995, 24. 6. 1996, 20. 6. 2004 nebo 20. 6. 2006 mečíky dosud nekvetly. Dobu květu mečíku bahenního v Bílých Karpatech lze tedy stanovit zhruba na 15. 6.–10. 7., se značnými rozdíly v jednotlivých letech.

Pozornost jsme věnovali počtu květů u jednotlivých rostlin. Nižší počet květů je jedním z důležitých rozlišovacích znaků (samostatně však nedostačující) oproti mečíku obecnému (Gladiolus imbricatus). Počet květů byl zjišťován u 98 květenství (z celkových 109 nalezených během čtrnáctiletého období) a pohyboval se v rozmezí 2–10 (viz obr. 2), přičemž zdaleka nejčastěji měly jednotlivé rostliny čtyři nebo pět květů; průměr pak činil 4,65 květů na jednu rostlinu. Dalšími rozlišovacími znaky jsou např. časnější doba květu, řidší květenství, tmavší květ, užší a špičatě zakončený spodní list lodyhy, popř. tvar hlízy (podrobně viz Horal et al. 1997).

Od roku 1996 se Správě CHKO Bílé Karpaty podařilo zabezpečit pravidelnou seč do té doby nesečené nebo jen nepravidelně sečené louky na sledované lokalitě, obvykle během srpna v době plodu. V roce 1998 byla odebrána semena tohoto druhu pro semennou banku ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (Jongepierová 1998).

Mečík bahenní je jedním z předmětů ochrany evropsky významné lokality Čertoryje.

D. Horal pracuje v AOPK ČR, středisko Brno

B. Jagoš pracuje v AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty

Literatura

Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava, 456 pp. – Horal D., Řepka R., Jagoš B. (1997): Mečík bahenní (Gladiolus palustris L.) znovu v Bílých Karpatech. Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 43-45. – Jongepierová I. (1998): Zajímavé objevy – mečík bahenní. Bílé Karpaty 3 (1): 17.