Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 4/2008 19. 8. 2008 Výzkum a dokumentace

Amatérští speleologové na Pálavě

Autor: Jiří Kolařík

Amatérští speleologové na Pálavě

Jeskyně v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci UNESCO Pálava, které jsou součástí přírodních rezervací Turold, Svatý kopeček, Kozí vrch a dalších, patří k jižní části pásma Západních Karpat.

Jsou budovány bělošedými, na fosilie bohatými ernstbrunnskými vápenci, na jejichž zvětralé povrchy diskordantně nasedají svrchnokřídové vápenité jílovce až pískovce klementských vrstev. Všechny jeskyně této oblasti jsou suché bez aktivních toků, kdy vlhkost vzduchu nepřesahuje 80 % a teplota je v rozmezí od 7–9 °C (výjimkou je Damoklova jeskyně 12–14 °C). Kromě části systému jeskyní Na Turoldu, Liščí díra a Pod vrcholem jsou všechny ostatní jeskyně vytvořeny na zlomech a puklinách a jejich délka nepřesahuje 100 m. Úzké, mnohdy velmi těžko průlezné chodby mají převážně propasťovitý charakter, stěny jsou hladké bez ostrých hran, výjimečně pokryté drobnými jehličkami do velikosti 2 mm, někde z nich vystupují fosilní zkameněliny pleistocenní fauny. Speleologický průzkum v těchto jeskyních je nenáročný.

Částečně odlišný systém jeskyní Na Turoldu a Liščí díra je vytvořen v několika patrech (horizontech) podél zlomů, výrazných puklin a vrstevních spár. Nejvýše položené patro tvoří hladké puklinové chodby (rozsáhlé i nízké) mezi mohutnými skalními bloky. Střední subhorizontální patro má prostornější síně, spodní patro tvoří propasťovité chodby uzavřené hladinou spodních vod. Stěny středních a spodních pater jsou díky procesu vzlínání vod a chemickým reakcím vyzdobeny neobvyklou morfologií, vápence jsou korodovány do mimořádně členitých tvarů podobným korálovým útesům s množstvím dutinek, které přecházejí místy do hráškovitých až keříčkovitých výrůstků. Chodby a stěny jsou pokryty ostrými lištami, dno chodeb drobnou ostrou sutí. Díky nízké vlhkosti, která je také způsobena nepropustnou, několikametrovou vrstvou sprašů a jílů nad jeskyní, se zde krápníková výzdoba vyskytuje jen vzácně. Převážnou část jeskyní tvoří chodby, které jsou v nepřístupných částech velmi úzké (některé z chodeb je třeba rozšířit pomocí kladiva, majzlíku a techniky nástřelných patronek) a díky popsané výzdobě jsou velmi špatně průlezné. Těžká práce čeká speleology i ve větších prostorách, které bývají většinou z velké části zasypány bloky, kameny a drobnou sutí. Ty musí být odstraněny a odneseny do prostor již prozkoumaných, které nemají další perspektivu objevu. Práce trvají mnohdy i několik měsíců, než se podaří objevit další volná pokračování.

Vápencové jeskyně v přírodní rezervaci Turold na severním okraji města Mikulova byly kdysi nejen vyhledávaným místem divoce žijících zvířat doby ledové, ale i lidským sídlištěm. Výzkumy, které zde probíhaly začátkem 20. století, odkryly 14 chronologicky odlišných osídlení. Nejstarší známá písemná zpráva o Jeskyni Na Turoldu pochází již z roku 1669 od Hertoda z Todtenfeldu, výstižný popis jeskyně, později zničené lomovou činností, udává v roce1835 Gregor Wolny, který ji klade mezi přírodní zvláštnosti Moravy. Ještě z počátku 20. století jsou dochovány zprávy, které se zmiňují o tom, že do jeskyně se muselo sestupovat po lanech a přímo na povrchu ležely kosti pravěkých zvířat. V roce 1873 však byla na Turoldu zahájena těžba vápence a přes veškeré snahy ochranářů tehdejší poměry nedovolily zastavit jeho těžbu. Proto se po roce 1934, kdy byla těžba ukončena, z někdejšího, svým rozsahem a velikostí podzemních prostor velmi významného jeskynního systému, nacházejí jen zbytky.

Průzkum amatérských speleologů

V roce 1949 v Mikulově vznikla amatérská skupina Speleologického klubu v Brně, která začala s postupným průzkumem zachovalých krasových dutin. Dne 27. 10. 1951 se podařilo na úpatí skalní stěny po několikaměsíční namáhavé práci proniknout do prvních větších prostor bývalého jeskynního systému Na Turoldu. Postupně do roku 1954 skupina objevila 470 m chodeb a po jednoduchých terénních úpravách, kdy byly vybudovány dřevěné schody a instalováno elektrické osvětlení, byla jeskyně v délce 240 m 14. 9. 1958 na devět let zpřístupněna veřejnosti. Od roku 1970 byla pro nezájem úřadů bez přímého dozoru, což přispělo k její devastaci. Teprve v roce 1974 byl objekt uzavřen a zabezpečen pevnými dveřmi a byl zde proveden podrobný průzkum a zaměření jeskyně. Při průzkumech bylo objeveno na 250 m nových chodeb. O rok později byla v Mikulově na popud Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze ustanovena nová dobrovolná speleologická skupina, která později dostala název ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras.

Nadšení amatérských speleologů přineslo hned v počátcích vzniku skupiny, která v té době měla 40 členů, nové objevy: Byla objevena horní patra jeskyně, v nichž se nachází Nová krápníková síň se zachovalou krápníkovou výzdobou, a Jehličková síň. Nad Starou síní byly objeveny prostory, které dostaly název Velikonoční jeskyně. Podařilo se proniknout do dalších prostor za již zničenou Starou krápníkovou síní, které dostaly název Novoroční síň. Dobrovolní speleologové částečně prozkoumali Bludiště, prostory za sifonem v Jezerním dómu, které dostaly název Zlaté síně. V přírodní rezervaci Turold objevili dvě nové jeskyně s názvem Pod vrcholem a Desetimetrovka, dvě jeskyně v přírodní rezervaci Svatý kopeček, Solaříkovu jeskyni pod Kozím hrádkem a v Pálavských vrších jeskyni Propasťovitou a Ledničku. V okolí Mušlova byla objevena a prozkoumána Mušlovská propástka. Do roku 1985 zmapovali na Turoldu s geneticky příbuznými jeskyněmi celkem 1 280 m chodeb.

V dalších několika letech speleologické průzkumy stagnovaly, a to jak díky vysokému věku členské základny, tak díky událostem v roce 1989, kdy se aktivity členů zaměřily jiným směrem. Teprve v roce 1998 přišla nová generace speleologů a nové nálezy na sebe nedaly dlouho čekat. V roce 1999 byly objeveny v prostorách horních pater jeskyně Řícené dómy. O dva roky později byly zahájeny za pomoci speleologických skupin z Moravského krasu prolongační práce v jeskyni Liščí díra, kde bylo nalezeno několik desítek metrů nových chodeb. Po překonání suťového závalu se v roce 2002 podařilo proniknout do 1 200 m dlouhého labyrintu chodeb síní a dómů a o rok později speleologové našli propojení s Jeskyní Na Turoldu. Tím vznikl přes 2 500 m dlouhý systém Jeskyně Na Turoldu a Liščí díra. V PR Turold byly objeveny dvě nové jeskyně – Damoklova a Kedlubna, v Pálavských vrších jeskyně Pod hradem, Gotická, Prachárna a nová jeskyně Pod kozím vrchem. V roce 2007 byla na Zámeckém vrchu v prostorách druhého nádvoří objevena Zámecká jeskyně.

Dalšími průzkumy byly objeveny nové prostory v systému Jeskyně Na Turoldu a Liščí díra. Do konce roku 2007 zmapovali mikulovští jeskyňáři v PR Turold s geneticky příbuz­-nými jeskyněmi 2 800 m chodeb; vznikl tak nejdelší jeskynní systém v jurském vápenci v České republice. Speleologický průzkum pokračuje a dá se předpokládat, že délka sy-stému se bude zvětšovat.

Mikulovští speleologové projevili také zájem o zpřístupnění jeskyně. Proto v roce 1999 vznikl projekt na opětovné zpřístupnění Jeskyně Na Turoldu, který byl předložen Městskému úřadu v Mikulově a Správě CHKO Pálava. Po vypracování projektové dokumentace a všech potřebných povolení se v roce 2001 začalo s jejím zpřístupňováním. Práce byly financovány městem Mikulov, sponzory a speleologickou skupinou v Mikulově. Dokončeny byly na podzim roku 2003 a provoz byl zahájen v květnu 2004. Počátkem července téhož roku byla jeskyně začleněna jako 13. zpřístupněná jeskyně pod správu AOPK ČR a 1. 4. 2006 pod Správu jeskyní České republiky.

Současná práce mikulovských speleologů nespočívá jen v průzkumné a výzkumné činnosti. Jako vysoce cenění odborníci se podílejí na údržbě a zajišťování bezpečnosti a provozu ve zpřístupněných jeskyních ČR, zejména při živelných pohromách (zejm. povodních). ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras spolupracovala se Správou jeskyní Na Turoldu při výstavbě ochranné zídky před jeskyní a altánku u provozní budovy, podílela se na opravě zakládek a jejich zabezpečení proti sesuvům, odklízení sutě a deponií, prohlubování a úpravách chodníků na turisticky zpřístupněné trase v jeskyni, odstraňování nežádoucích nápisů ze stěn, kontrole a čistění záchytných sítí nad vstupem do jeskyně, které slouží k zachycení padající sutě, kamenů  a větví. Od července 2007 základní organizace spolupracuje na přemapování celého systému Jeskyní Na Turoldu a Liščí díra.

Autor je vedoucí Správy Jeskyní Na Turoldu

Název připojené galerie

Quisque egestas velit non nulla fermentum, aliquet pharetra nunc malesuada. Nullam molestie vel diam non tincidunt. Sed pulvinar lacinia nunc et consectetur. Duis varius leo ac ex scelerisque, ullamcorper eleifend massa consectetur. Nullam in metus ac arcu pellentesque venenatis ac id lorem. Nulla nec ipsum sed enim sodales blandit a sit amet ex.

Dóm fantazie

Foto Z. Frgala

Průzkumy v Řícených dómech.

Foto J. Kolařík

Prohlubování – Sestupná chodba.

Foto J. Kolařík