Jan Plesník

Mezi vnější činitele (hnací síly) působící na biologickou rozmanitost patří mj. změny podnebí a urbanizace. V Evropě vzrostl v období 1975–2020 podíl zastavěných ploch na rozloze souše ze 4 % na 10,7 %. Globální průměrná teplota se současně každé desetiletí zvýšila o 0,15–0,2 °C. Přitom již delší dobu víme, že teplotu městského prostředí navíc umocňuje efekt městského tepelného ostrova. Vzniká přeměnou původní krajiny lidmi, zahrnující mj. úbytek vegetace a vodních ploch v důsledku rozšiřování zastavěného území. 

Není to tak dávno, co jsme si připomněli kulaté životní jubileum, konkrétně osmdesátiny, Jana Hory (viz Ochrana přírody, 80, 4, vii-ix, 2025). Muže, jenž v Československu a v České republice jako špičkový odborník a současně zkušený praktik víc než významně ovlivnil hned dva obory, ornitologii a ochranu přírody. Považoval je totiž za spojité nádoby. Jako výlučný perfekcionista s lidskou tváří požadoval od ostatních to samé co od sebe – co nejlépe odvedenou a včas odevzdanou jakoukoli práci. 

Příroda je zdrojem veškerého skutečného poznání. Má svou vlastní logiku, vlastní zákony, nemá žádný účinek bez příčiny ani vynález bez nutnosti. 

Leonardo da Vinci 
Codex Atlanticus (1452–1519)

Můžeme při obnově tropického lesa využít odolnost a pružnost bioty? 
Nesporný význam tropických lesů pro celosvětovou biologickou rozmanitost dokládá výmluvně skutečnost, že hostí nejméně 77 % všech známých druhů stromů a 62 % druhů obratlovců. V důsledku tlaku lidské civilizace, zejména jejich přeměny na zemědělskou půdu, už bylo v globálním měřítku 60 % těchto ekosystémů zcela zničeno nebo významně poškozeno. Při jejich obnově věnovali vědci a ochránci přírody až dosud zvýšenou pozornost zejména stromové složce. 

Negativní vliv pesticidů (chemických látek sloužících k hubení škůdců) na organismy žijící nad zemí, kupř. ptáky nebo včely, je znám již delší dobu. Mnohem méně toho ale víme o jejich dopadu na společenstva osídlující půdu, ačkoliv se některá z nich přímo podílejí na rozkladu uvedených chemických sloučenin.

Půda jako dynamický ekokomplex aneb po čem šlapeme

Život v půdě. Příručka pro začínající půdní biology

Miko L. a kol.

2., doplněné vydání. Lipka Brno 2025. 256 str. ISBN 978-80-88212-64-5. Cena 350 Kč

Jiří Zima

Od 1. února 2026 rektor Univerzity Karlovy v Praze.

Na Přírodovědecké fakultě vystudoval v letech 1975–1980 analytickou chemii, poté na fakultě získal akademický titul RNDr. a vědeckou hodnost CSc. Docentem se stal v roce 1998, profesorem byl jmenován v roce 2009. V letech 2006–2012 byl proděkanem PřF UK pro rozvoj, v období 2016–2024 působil jako její děkan. Za svou vědeckou a pedagogickou činnost získal řadu odborných uznání. 

An understanding of the natural world is a source of not only great curiosity, but great fulfilment. 
Sir David Attenborough v rozhovoru pro BBC (nedatováno)

Názory na vzájemný vztah mezi vědou a ochranou přírody, resp. péčí o biologickou rozmanitost mohou být značně protikladné. Podle některých není snaha zachovat zdravé přírodní a krajinné dědictví nic jiného než vědecká disciplína nebo alespoň aplikovaná věda. Naproti tomu jiní tvrdí, že ochrana přírody a krajiny představuje výlučně citovou záležitost, protože přírodu má naprostá většina lidí ráda, obzvláště živou. 

Proč a jak nepřehlížet ochranu hmyzu a jeho biotopů

Routledge Handbook of Insect Conservation

Pryke J.S., Samways M.J., New T.R., Cardoso P. & Gaigher R. (eds.)

Routledge Abington, U.K. 2024. 586 str. ISBN 978-1-08-226950-5 (pevná vazba). Cena 230 GBP (pevná vazba), celoživotní licence e-knihy 64 USD