Jan Plesník

I přes nesporný význam jak pro fungování přírody, tak pro lidskou civilizaci patří supi a kondoři mezi celosvětově nejohroženější taxony či funkční/ekologické skupiny (gildy) ptáků. Kladení jedovatých návnad, otravy diklofenakem používaným proti zánětům dobytka, využití různých částí jejich těl v tradičním lékařství nebo přímé pronásledování vedly k tomu, že ochránci přírody se musejí starat nejméně o 16 z 23 druhů těchto opeřenců.

It has been said, at its best, preservation engages the past in a conversation with the present over a mutual concern for the future.

William J. Murtagh: Keeping Time: The History and Theory of Preservation in America (1988)

Jižní Korea proslula mezi nejširší veřejností jako technologická velmoc vyvážející do celého světa mj. širokou škálu spotřební elektrotechniky a osobní automobily. Méně se již ví, že věnuje zvýšenou pozornost svému kulturnímu a přírodnímu dědictví, značně poničenému krvavou válkou probíhající na Korejském poloostrově v letech 1950–1953.

Širokou i odbornou veřejnost oprávněně zaujaly opakující se zprávy o vysoké početnosti hraboše polního (Microtus arvalis) zaznamenané v některých částech České republiky a běžně označované jako přemnožení. Místy hodně vzrušená debata o tom, zda a pokud ano, kdy, kde, jak a proč uvedeného ekonomicky a epidemiologicky závažného hlodavce hubit rodenticidem, proto pokračuje i nadále. Zmiňovaná diskuse současně znovu upozornila na možnosti využití myofágních dravců a sov nejen při ochraně polních kultur, ale i lesních porostů.

Mezi vnější činitele (hnací síly) působící na biologickou rozmanitost patří mj. změny podnebí a urbanizace. V Evropě vzrostl v období 1975–2020 podíl zastavěných ploch na rozloze souše ze 4 % na 10,7 %. Globální průměrná teplota se současně každé desetiletí zvýšila o 0,15–0,2 °C. Přitom již delší dobu víme, že teplotu městského prostředí navíc umocňuje efekt městského tepelného ostrova. Vzniká přeměnou původní krajiny lidmi, zahrnující mj. úbytek vegetace a vodních ploch v důsledku rozšiřování zastavěného území. 

Není to tak dávno, co jsme si připomněli kulaté životní jubileum, konkrétně osmdesátiny, Jana Hory (viz Ochrana přírody, 80, 4, vii-ix, 2025). Muže, jenž v Československu a v České republice jako špičkový odborník a současně zkušený praktik víc než významně ovlivnil hned dva obory, ornitologii a ochranu přírody. Považoval je totiž za spojité nádoby. Jako výlučný perfekcionista s lidskou tváří požadoval od ostatních to samé co od sebe – co nejlépe odvedenou a včas odevzdanou jakoukoli práci. 

Příroda je zdrojem veškerého skutečného poznání. Má svou vlastní logiku, vlastní zákony, nemá žádný účinek bez příčiny ani vynález bez nutnosti. 

Leonardo da Vinci 
Codex Atlanticus (1452–1519)

Můžeme při obnově tropického lesa využít odolnost a pružnost bioty? 
Nesporný význam tropických lesů pro celosvětovou biologickou rozmanitost dokládá výmluvně skutečnost, že hostí nejméně 77 % všech známých druhů stromů a 62 % druhů obratlovců. V důsledku tlaku lidské civilizace, zejména jejich přeměny na zemědělskou půdu, už bylo v globálním měřítku 60 % těchto ekosystémů zcela zničeno nebo významně poškozeno. Při jejich obnově věnovali vědci a ochránci přírody až dosud zvýšenou pozornost zejména stromové složce. 

Negativní vliv pesticidů (chemických látek sloužících k hubení škůdců) na organismy žijící nad zemí, kupř. ptáky nebo včely, je znám již delší dobu. Mnohem méně toho ale víme o jejich dopadu na společenstva osídlující půdu, ačkoliv se některá z nich přímo podílejí na rozkladu uvedených chemických sloučenin.