Marek M. V. a kolektiv 
Academia Praha 2022. 350 str. + xii. ISBN 978-80.200-3362-8. Cena 565 Kč.

Výraz první dáma, zrozený v USA již za časů prvního prezidenta George Washingtona a označující manželku hlavy státu, bývá někdy poněkud ošemetný. Řada příkladů jak z České republiky, tak zahraničí totiž výmluvně ukazuje, že takto označované ženy někdy nejsou ani první, ani dámy. A byla to právě americká angličtina, kde sousloví nabylo dalšího významu, a to jako pojmenování příslušnic něžného pohlaví, jež prokázaly mimořádný talent a získaly proslulost i mimo politiku. A právě jednou z nich se 
plným právem stala Catherine MacKinnonová (1948–2023). 

Mimořádné povětrnostní jevy, jako je prodloužené období sucha v tropických oblastech, snižují zejména při současné nadměrné pastvě resilienci savany. Protože uvedený pojem může být chápán různě, v našem případě jej vymezíme jako schopnost příslušného ekosystému jak odolávat beze změny vnějším činitelům (resistence), tak se po odeznění stresu obnovit (resi-lience v užším smyslu). 

Už jen letmý pohled do minulosti nás jednoznačně přesvědčí, že ochrana přírody a krajiny prošla od začátku 19. století, kdy se vyhranila jako permanentní svébytná činnost, z mnoha pohledů pozoruhodným vývojem. Podle převládajících paradigmat (klíčových rámcových myšlenek neboli základních rámců, jimiž interpretujeme příslušné jevy a zákonitosti) a přístupů jej můžeme rozdělit do pěti etap, přičemž poslední, označovaná jako období integrace, začala přibližně v r. 2005. Článek stručně, s odkazem na literaturu, představuje jak paradigmata, tak některá hlavní témata současné péče o přírodní a krajinné dědictví, resp. ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného využívání jejích složek. 

Není sporu o tom, že hromadné sdělovací prostředky hrají významnou roli při vytváření postojů veřejnosti k nejrůznějším otázkám soudobého světa včetně problémů souvisejících se životním prostředím, jako jsou probíhající a očekávané změny podnebí a biologické rozmanitosti a pokračující poškozování prostředí. Možnosti, jak působit na občany s cílem získat je pro ochranu přírody, nezahrnují jen tradiční média, ale i sociální sítě a zapojení celebrit z řad politiků, sportovců, umělců a představitelů zábavního průmyslu do vzdělávacích kampaní.

Mezi nejvýznamnější činitele ohrožující v celosvětovém měřítku druhy volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů řadíme rozpad, ničení a ztrátu přírodního nebo alespoň přírodě blízkého prostředí, nadměrné využívání bioty (živé složky ekosystémů), působení invazních nepůvodních druhů, ukládání živin v prostředí a jeho znečišťování cizorodými látkami. K tomu se zejména v poslední době ještě přidává dopad probíhajících a očekávaných změn podnebí, i když zatím v menším míře, než se občas tvrdí. Všechny uvedené faktory dopadají – a někdy několik z nich současně – také na ekologicky a evolučně významnou skupinu, jakou mořské želvy bezesporu jsou. 

Nic nenasvědčovalo, že by se 20. červen 1922 měl výrazně lišit od jiných londýnských dnů, kdy léto – aspoň astronomicky – klepe na dveře. Metropoli říše, která v té době ovládala čtvrtinu zemské souše a v které žilo 25 % obyvatelstva naší planety, občas skropil deštík, gentlemani v cylindrech a psích dečkách spěchali do kanceláří v City s nezbytnými deštníky v rukou a rozlehlé doky v East Endu pracovaly naplno. Přesto ono úterý vešlo do dějin přinejmenším světové ochrany přírody. Tehdy totiž byla ustavena nejstarší dosud existující mezinárodní organizace zaměřená na péči o přírodní dědictví, Mezinárodní rada pro ochranu ptáků (International Council for Bird Preservation, ICBP), později přeměněná v BirdLife International.

Druhé pololetí r. 2022 se v mezinárodní agendě související s ochranou přírody, resp. biologickou rozmanitostí, neslo ve znamení celé řady akcí, ať už v globálním a celoevropském měřítku, či v Evropské unii. V důsledku opatření přijatých proti šíření nemoci covid-19 totiž musely všechny mezinárodní mnohostranné úmluvy zaměřené na biodiverzitu, tedy normy mezinárodního práva, opakovaně odložit jednání, která měla mj. odsouhlasit jejich další směřování. Na předsednictví České republiky v Radě EU (CZ PRES 2022) probíhajícím právě od 1. července do 31. prosince 2022 proto čekal rozsah činností, jenž bez nadsázky neměl obdoby. 

Nebeské pohledy na Český kras

Jiroušek J.

Vlastním nákladem 2022. 160 str.

ISBN 978-80-11-019909-9.

Cena výtisku v šité vazbě a v tuhých deskách s laminovaným potahem 650 Kč.

Psát vzpomínku na někoho, koho jste dobře znali, kdo byl víc než kolega a kdo šel nemalý kus života s vámi, bývá ošidné. I při posledním slově zachyceném na papír či dnes spíše na obrazovce počítače ve vás přetrvává dojem, že jste vzpomínaného nevystihli, že jste něco opomněli, že to zkrátka není ono. Uvedené pochyby platí o to více, pokud se zamýšlíme nad životaběhem košaté osobnosti, která skutečně ovlivnila stovky lidí a která pozitivně spoluurčovala směřování celého oboru. Právě takovou personou v ochraně přírody a krajiny se na celá desetiletí stal RNDr. Václav Petříček.