Těžké kovy v půdě ohrožují zemědělství i lidské zdraví 

Půda zabezpečuje pro lidstvo téměř 95 % potravin: navíc se předpokládá, že se jejich globální výroba bude muset do roku 2050 zvýšit o 35–50 %. Přestože vliv toxických těžkých kovů na živou a neživou složku půd známe již delší dobu, rozsah jimi způsobeného znečištění půdního prostředí nebyl v globálním měřítku znám.

I go to coral reefs that I went to ten years ago when they were swarming with fish and sharks, and now they are barren deserts.

Steve Backshall: Young people know far more
about eco issues than we did (2014)

„Závorky nesmějí být kurzívou,“ dozvěděl jsem se jen chvíli poté, co jsem vložil do přenosného počítače disketu s rukopisem publikace Legislativa EU a ochrana přírody. Předevčírem se pod stromečkem rozbalovaly dárky a dnes jsme zamířili do Hostivaře, do společného sídla Kroužkovací stanice Národního muzea a sekretariátu České společnosti ornitologické, abychom doladili text průkopnické příručky, než půjde ke grafikovi. 

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, sjednaná v prosinci 1972 v Paříži, chrání kulturní památky a přírodní plochy nesporného globálního významu. O vývoji a mechanismu fungování uvedené normy mezinárodního práva jsme v našem časopise nedávno psali (Ochrana přírody, 79, 4, 48–52, 2024).

Posuny v biologické rozmanitosti pokládá Organizace spojených národů spolu se změnami podnebí a znečišťováním životního prostředí cizorodými látkami za trojitou environmentální krizi ohrožující kvalitu života lidí na celé naší planetě. Nicméně se má za to, že tlak lidské civilizace může biologické rozmanitosti na místní úrovni buď prospívat, nebo ji omezovat. Ačkoliv vědci a ochránci přírody již celá desetiletí shromažďují důkazy o dopadech lidské činnosti na společenstva, další směřování biodiverzity v antropocénu zůstává poněkud nejisté, protože pokusy syntetizovat dosavadní znalosti v tomto směru skončily s poněkud smíšenými nejednoznačnými výsledky. Ddebatu o tom, zda působením člověka druhy v místním měřítku ubývají, přibývají nebo se jejich počet nemění, proto ještě více rozvířily.

Velké prérie táhnoucí se západně od řeky Mississippi a na východ od Skalnatých hor od jižní Kanady po americko-mexickou hranici kdysi obývala početná stáda bizonů (Bison bison), vidlorohů (Antilocapra americana), kterým Američané říkají jednoduše antilopy, a jelenů wapiti (Cervus canadensis). Početnost tohoto společenstva se blížila abundanci velkých kopytníků v proslulém národním parku Serengeti v Tanzanii. Od poloviny 19. století prošla zmiňovaná oblast rozsáhlou proměnou, takže dnes ji tvoří většinou orná půda a ohrazené pastviny pro dobytek.

Mangrovy nejsou jen stromy:
mangrovy jsou život.

indonéské přísloví

Široce uznávaná Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) nedávno publikovala vůbec první červený seznam v celosvětovém měřítku ohrožených ekosystémů. Odborníci si pro zmiňovaný soupis zvolili specifické ekosystémy, o nichž již delší dobu víme, že se celkově nenacházejí v příznivém stavu – mangrovy (IUCN 2024a).

V době, kdy teprve začaly na veřejnost prosakovat první zprávy o poškozování životního prostředí na naší planetě, jehož rozsah a intenzitu tušil pouze omezený počet odborníků, přišla Rada Evropy s neotřelým nápadem.

The people of each generation perceive the state of ecosystems they encountered in their childhood as normal and natural… We are unaware that the baseline by which we judge is in fact a state of extreme depletion.

George Monbiont: The Unseen World (2017)

Pražské ptactvo 1800–2020. Ptáci – město – příběh hrdiny

Wahl V., Voříšek P., Cepák J., Ebelová K., Hora J., Hošek Jakub, Hošek Jan, Sedláček O. & Škopek J.

Revolver Revue a Česká společnost ornitologická Praha 2024. 668 str. ISBN 978-80-200-3556-1.

Cena 1 100 Kč