Pomáhají ochranářské akce skutečně zlepšovat stav biologické rozmanitosti?

Ochrana přírody, jež se jako svébytný obor lidské činnosti ustavila na začátku 19. století, se již delší dobu zabývá otázkou, nakolik jsou nejrůznější opatření v péči o přírodní a krajinné dědictví, resp. o biologickou rozmanitost na jejích třech úrovních (geny, organismy, ekosystémy) reálně účinná.
Ochrana přírody 5/2024 — 29. 10. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Zamyšlení nad p/Ptačím světem

Ptačí svět
Česká společnost ornitologická,
Praha, od r. 1994.
Pravidelný čtvrtletník.
ISSN 1803–6791.
Ochrana přírody 4/2024 — 29. 8. 2024 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Pařížská úmluva se snaží zachovat dědictví celého lidstva

V polovině 60. let 20. století, v době globálního hospodářského vzestupu, oživily některé vlády i nadnárodní organizace myšlenku zakotvit účinnou péči o přírodní a kulturní památky, jejichž význam jednoznačně přesahuje hranice jednotlivých států či kontinentů, nikoli jen do deklarací nebo závěrů odborných konferencí, ale do mezinárodního práva. Připravovaná úmluva měla potvrdit, že se lidská civilizace a příroda přímými a zpětnými vazbami vzájemně často existenčně ovlivňují, a je tedy nezbytná účinná ochrana jak přírody a krajiny, tak nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti.
Ochrana přírody 4/2024 — 29. 8. 2024 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Co určuje přežívání včelstev v městském prostředí

Úbytek hmyzích opylovačů, a to jak zdomácnělých, tak volně žijících, byl zaznamenán v některých částech světa, i když v rozdílném rozsahu. Předpokládalo se, že včela medonosná (Apis mellifera) a další opylovači mohou naopak těžit z výhod, které jim městské prostředí poskytuje. Urbánní biotopy je mohou chránit před účinky pesticidů a před predátory, nabízet více rozrůzněnou flóru a s ní více potravních zdrojů v podobě živných rostlin a v důsledku vyšší teploty nejen díky působení tepelného ostrova a ochraně před větry prodlužovat období opylování. Nicméně současný výzkum se z pochopitelných důvodů soustřeďuje zejména na příčiny snižování početnosti opylovačů, hlavně včel, v běžné zemědělské krajině. Chov včel ve městech a činitele související s přežíváním včel v nich vědci studují mnohem méně.
Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Ekologie lesa. Jak se les mění a funguje

Rotter P., Purchart L. (eds.):
Ekologie lesa. Jak se les mění a funguje
(Mendelova univerzita Brno 2023)
Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Úbytek mořského ledu mění chování ledních medvědů

Jedním z nejnápadnějších jevů přičítaných probíhajícím a očekávaným změnám podnebí zůstává úbytek mořského ledu pravidelně zaznamenávaný v některých částech Arktidy. Uvedená část Země se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek naší planety. A důsledek? Podle měření amerických vědců zmizela od roku 1993 plocha arktického mořského ledu odpovídající trojnásobku rozlohy Francie a představující téměř třetinu jeho původní velikosti. Navíc se zbývající mořský led současně nikoli nevýznamně ztenčuje.
Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Národní park Nairobi – příroda versus výstavba

Canberra, Soul, Saint Louis, Chicago, Varšava nebo Nairobi. Co mají uvedená známá města společného? Ač se to zdá málo pravděpodobné, v jejich bezprostřední blízkosti, nebo dokonce přímo v nich byly vyhlášeny národní parky. Přesto jen jedno z nich se může pyšnit neoficiálním titulem Hlavní město světové fauny a flóry. Jeho nositelem se stala keňská metropole, a to díky stejnojmennému národnímu parku.
Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Antropocén nebude. Nebo přece jen ano?

Jen málokterý výraz pronikl v tak krátké době z vědeckých prací a odborných pojednání do povědomí široké veřejnosti jako slovo antropocén. A ještě v něčem se podobá biologické rozmanitosti. Termín označující geochronologickou epochu, respektive chronostratigrafické oddělení, kdy lidstvo představuje zdaleka nejvýznamnější hnací sílu přeměňující tvář Země, zavedl již v roce 1922 ruský filozof Alexej Petrovič Pavlov. I když jej najdeme v oficiálních dokumentech Akademie věd SSSR, Pavlovův nápad ale nadlouho zavál čas (Lewis & Maslim 2015). Muselo uplynout více než 75 let, než o nové epoše začal neformálně hovořit americký ekolog a paleontolog Eugene F. Stoermer (Turner et al. 2024).
Ochrana přírody 2/2024 — 24. 4. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Změny půdního krytu vyvolané lidmi mění produktivitu a druhovou bohatost ekosystémů

Jedním z názorných ukazatelů rozsahu vlivu lidské civilizace na naši planetu zůstává skutečnost, že jsme podle některých názorů pozměnili až 80 % souše. Dopady působení člověka na přírodní prostředí zasahují nejen rozmanitost a rozšíření druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, jako jsou huby nebo řasy, ale změny půdního krytu se promítají také do produktivity ekosystémů.
Ochrana přírody 2/2024 — 24. 4. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Ohrožuje obchod skutečně flóru a faunu?

Obchod s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dalšími organismy, jako jsou houby, může v některých případech vést k nadměrnému využívání jejich populací vyvolávajícímu úbytek početnosti a zmenšení areálu rozšíření. Následovat může i vymření příslušného taxonu. Sjednání známé Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES), jedné z prvních norem mezinárodního práva zaměřených na péči o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 78, 4, 44–48, 2023), bylo důležitým krokem k jeho omezení.
Ochrana přírody 2/2024 — 24. 4. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf