František Pelc

Vážené čtenářky, čtenáři, 
kolegyně a kolegové, 

dostává se Vám do rukou pro tento rok závěrečné číslo časopisu Ochrana přírody. Tak jako obvykle zde najdete řadu inspirativních článků. S koncem roku nastane změna nejen v kalendáři, ale i v tomto časopise. Pozici šéfredaktora z vlastního rozhodnutí opustí Zdeněk Patzelt. Chtěl bych mu za jeho více než osmileté působení poděkovat, podařilo se mu uchovat a rozvíjet obsahovou i grafickou kvalitu periodika.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, založená původně jako Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, pomáhá financovat péči o přírodní bohatství už tři desítky let. Dosud rozdělila přímo přes 32 milionů korun na stovky menších i větších projektů a díky nadačnímu kofinancování se realizovaly i další větší projekty o celkovém objemu 21 mil. Kč. V současnosti patří mezi největší české nadace zaměřené na ochranu přírody.

Využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) je jednou z dlouhodobých energetických a environmentálních politik Evropské unie, které mají směřovat k uhlíkové neutralitě a zmírnění změn klimatu. Na konci roku 2022 bylo v souvislosti s řešením energetické krize vyvolané útokem Ruské federace na Ukrajinu a potřebou zvýšení energetické nezávislosti Evropské unie přijato nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (dále též jen „nařízení“)¹. Bylo přijato jako mimořádné a dočasné na dobu 18 měsíců (platné je od 30. 12. 2022) a jeho podstatou je usnadnit a zrychlit výstavbu a zavádění technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Na nařízení by pak měla navázat již standardní právní úprava v podobě aktuálně projednávané revize směrnice o obnovitelných zdrojích (tzv. RED III).  

Cenu AOPK ČR v soutěži Česká cena za architekturu v roce 2022 získal Lihovar s pěstitelskou tradicí ve Svijanském Újezdě od kanceláře OBJEKTOR ARCHITEKTI s. r. o. Moderní architektura tří objektů dokonale zapadá do prostoru a má vazbu k využívání okolní krajiny. A je kousek od hranic CHKO Český ráj.

Jeho životní příběh připomíná románového hrdinu. Tony byl adoptován ze sirotčince Church of England´s Society a s novými rodiči (Hilda a Leslie Fitzjohnovi) prožil mládí na předměstí Londýna. Vystudoval střední školu a pracoval jako rozvážeč mléka po domácnostech. V mládí ho uchvátily povídky o Tarzanovi a jeho další životní dráhu ovlivnil film o adoptované lvici Else (Born Free), tak trochu s osudem podobným jemu samému. Jeho životní rozhodování určilo setkání s bývalým strážcem ze Serengeti žijícím v Anglii, který mu řekl: „Jestli chceš ještě vidět africkou divočinu, měl bys tam jet nyní, dříve než úplně zmizí.“

Řekne-li se ochrana přírody, značné části veřejnosti se vybaví nejrůznější tabule s nápisem chráněné území. A není divu. Územní ochrana patří nejen v České republice mezi nejstarší a současně nejrozšířenější způsoby péče o přírodní a krajinné dědictví. V poslední době se ale častěji objevují rozmanité názory na to, zda chráněná území skutečně plní svůj účel a zda bysi uvedený přístup nezasloužil alespoň významnou renovaci (Bhola et al. 2020, Feng et al. 2021, Walsh 2021, Jones et al. 2022, Raymond et al. 2022, RoBson et al. 2022, Wauchope et al. 2022, Williams et al. 2022, Zeng et al. 2022). Nabízí se proto otázka, jaký je současný stav chráněných území v celosvětovém měřítku a zejména co víme o jejich reálné účinnosti.

Uganda je vnitrozemský africký stát rozkládající se na rovníku na ploše přes 241 000 km². Díky mimořádné krajinné rozmanitosti a kráse ji před více než sto lety významný britský politik Winston Churchill nazval perlou Afriky obdobně, jako v té době bylo vnímáno Švýcarsko v Evropě. Zároveň však jde o jednu z nejhustěji zalidněných oblastí světa, kde se začíná rozmáhat čínský neokolonialismus se všemi negativními dopady včetně poškozování přírody. Přesto zůstávají zachovalé fragmenty zdejší divočiny mimořádné a oprávněně si zasluhují nejvyšší ochranu a péči.