Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

František Pelc

S přípravou nové lesnické politiky a jejím uvedením do praxe je třeba začít co nejdříve

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: František Pelc

Programové prohlášení vlády je ve vztahu k lesům více než kdy jindy ekologicky orientované. Nejen pro člověka, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, zní skoro jako z říše snů. Uvádí například: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Vytvoříme strategii obnovy a přestavby lesních porostů s důrazem na posilování ekosystémových funkcí dle rizika ohrožení rozpadu porostů a biomonitoringu reakce lesů na sucho. Změníme přístup k lesnické politice a stanovíme její dlouhodobé cíle.“ Proč taková rétorika? Asi proto, že stav našich lesů je opravdu neutěšený. Jsou pod tlakem sucha, kůrovce a dalších faktorů oslabeny, poničeny, a nyní proto ve velkém káceny. Dosavadní, tradičně preferovaný model pasečného hospodaření s umělou obnovou porostů, která upřednostňovala smrk a borovici, je zjevně neudržitelný. Kdo navštívil v posledních letech třeba Vysočinu, Jeseníky nebo Lužické hory, ví, o čem je řeč.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Chráněná území ve světě: současný stav a perspektivy dalšího vývoje

Mezinárodní ochrana přírody

autoři: Jan Plesník, František Pelc

Chráněná území ve světě: současný stav a perspektivy dalšího vývoje

Řekne-li se ochrana přírody, značné části veřejnosti se vybaví nejrůznější tabule s nápisem chráněné území. A není divu. Územní ochrana patří nejen v České republice mezi nejstarší a současně nejrozšířenější způsoby péče o přírodní a krajinné dědictví. V poslední době se ale častěji objevují rozmanité názory na to, zda chráněná území skutečně plní svůj účel a zda bysi uvedený přístup nezasloužil alespoň významnou renovaci (Bhola et al. 2020, Feng et al. 2021, Walsh 2021, Jones et al. 2022, Raymond et al. 2022, RoBson et al. 2022, Wauchope et al. 2022, Williams et al. 2022, Zeng et al. 2022). Nabízí se proto otázka, jaký je současný stav chráněných území v celosvětovém měřítku a zejména co víme o jejich reálné účinnosti.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Ochrana přírody v Ugandě

Mezinárodní ochrana přírody

autoři: František Pelc, Pavel Pešout, Libor Ambrozek

Ochrana přírody v Ugandě

Uganda je vnitrozemský africký stát rozkládající se na rovníku na ploše přes 241 000 km2. Díky mimořádné krajinné rozmanitosti a kráse ji před více než sto lety významný britský politik Winston Churchill nazval perlou Afriky obdobně, jako v té době bylo vnímáno Švýcarsko v Evropě. Zároveň však jde o jednu z nejhustěji zalidněných oblastí světa, kde se začíná rozmáhat čínský neokolonialismus se všemi negativními dopady včetně poškozování přírody. Přesto zůstávají zachovalé fragmenty zdejší divočiny mimořádné a oprávněně si zasluhují nejvyšší ochranu a péči.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Úvodem

Úvodem

Autor: František Pelc

Úvodem

Není žádným tajemstvím, že Evropa, zejména její západní a střední část, patří v důsledku specifického historického vývoje mezi ty oblasti naší planety, které jsou nejvíc negativně ovlivněny dopadem lidské činnosti na přírodu. Proto není divu, že jak ekologie obnovy jako svébytná vědecká disciplína, tak praktická obnova přírody mají vedle některých univerzit v USA svou kolébku právě na našem kontinentě.

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Zachraňovat přírodu něco stojí

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: František Pelc

Nedávno vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature článek naznačující, že se ne vždy dá tvrdit, že chráněná území a jejich velikost mají pozitivní vliv na populace vodních stěhovavých ptáků. Podle studie důležitější než jejich velikost je, jak se o ně pečuje. Výzkumníci studovali více než 1500 rozmanitých chráněných území doslova po celém světě v delším časovém odstupu.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Úvodem

Úvodem

Autor: František Pelc

Úvodem

Připomínáme si třicet let od schválení porevolučního zákona o ochraně přírody a krajiny. Měl jsem štěstí, že jsem se mohl pohybovat v širším i užším prostoru jeho přípravy, následných novelizací i vlastní aplikace. Jakkoliv nikdy žádné dílo není dokonalé, dovolím si tvrdit, že ve své době přinesl do ochrany přírody a krajiny doslova revoluci. Dík patří více lidem, klíčovou úlohu sehrál bezesporu Svatomír Mlčoch, tehdejší náměstek ministra. U zrodu stály i další osobnosti české environmentalistiky, polistopadoví ministři životního prostředí Bedřich Moldan a zesnulý Ivan Dejmal, který jej prosadil v České národní radě.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

K nedožitým pětasedmdesátinám Ivana Dejmala

Kulér-Medailonky

Autor: František Pelc

K nedožitým pětasedmdesátinám Ivana Dejmala

Narodil se 17. října 1946 a odešel 8. února 2008, tedy v pouhých dvaašedesáti letech. Rád bych při příležitosti jeho nedožitých pětasedmdesátin pár poznámkami připomenul člověka, kterého jsem si nesmírně vážil nejen za jeho práci po sametové revoluci, ale především za nasazení, se kterým v období totality bojoval za svobodný život nás všech. Už od konce 60. let minulého století působil v opozici a ekologickém hnutí. V roce 1970 byl vyloučen z vysokoškolských studií a následně zatčen. Během normalizace byl za politické postoje dvakrát vězněn a ve vězení strávil 4 (!) roky. Spoluzakládal Chartu 77 a vedl její ekologickou komisi. Na sklonku života, v prosinci 2007, se stal místopředsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho životní osud a postoje dobře shrnul historik Tomáš Bursík v časopisu Paměť a dějiny. 

Ochrana přírody 6/2021 18. 12. 2021 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Světový kongres ochrany přírody zblízka i na dálku

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník, František Pelc

Světový kongres ochrany přírody zblízka i na dálku

Nejvýznamnější mezinárodní nevládní ochranářská organizace Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), sdružující i státy a jejich příslušné instituce a mezivládní organizace, pořádá od roku 1996 ve čtyřletých intervalech světové kongresy ochrany přírody (viz Ochrana přírody, 64, 1, 29–31, 2009; 68, 3, 29–30, 2013 a 71, 5, 36–39, 2016). Navazuje tak na úspěšnou tradici generálních shromáždění organizovaných v období 1950–1994. 

Ochrana přírody 6/2021 18. 12. 2021 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Potřeba nového systému financování ochrany přírody v subsaharské Africe

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: František Pelc, Petr Zahradník

Potřeba nového systému financování ochrany přírody v subsaharské Africe

Evropská unie si je vědoma specifického geopolitického postavení Afriky a jejího mimořádného významu pro ochranu biodiverzity včetně přírodních ekosystémů a potřebu podpory udržitelné hospodářské prosperity. V tzv. Zelené dohodě pro Evropu z roku 2019 uvádí: „EU zahájí iniciativu ‚NaturAfrica‘, která se bude zabývat úbytkem biologické rozmanitosti a vytvoří sítě chráněných oblastí, jejichž úkolem bude chránit volně žijící a planě rostoucí druhy, a nabídne místnímu obyvatelstvu příležitosti v ekologických odvětvích.“ Níže uvedený příspěvek má ambici být návrhem možných opatření k její realizaci.

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Z naší přírody

Autor: Jan Plesník, Jiří Hušek, František Pelc

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.

Karel Čapek: Prosba o milost (1928)

Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji. 

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf