Omezení a zákaz činnosti opatřením obecné povahy
Čas od času se setkáváme s nutností z důvodů preventivní ochrany obecně či zvláště chráněných částí přírody regulovat lidskou činnost, a to včetně potřeby regulace činností předem blíže nekonkretizovaných subjektů. Základním obecným preventivním nástrojem sloužícím k předcházení nedovolené změny částí přírody je omezení a zákaz činnosti podle § 66 ZOPK. Článek si klade otázku, zda činnost, která představuje hrozbu nedovolené změny chráněných částí přírody, lze podle § 66 ZOPK omezit či zakázat opatřením obecné povahy.
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Dvě poznámky k přestupkovému zákonu
K 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nové právní úpravě jsme se na stránkách našeho časopisu opakovaně věnovali v průběhu roku 2016 a 2017. Po roce a půl účinnosti přestupkového zákona můžeme říci, že přechod na novou právní úpravu v oblasti ochrany přírody proběhl vcelku bez problémů. Jedno pro praxi obtížně aplikovatelné ustanovení bylo novelizací zákona od 1. 1. 2019 změněno a zjednodušeno. Další v některých ohledech administrativně náročná povinnost, a to povinnost zpracovat přehled přestupků za uplynulý kalendářní rok, právě v těchto dnech správní orgány čeká.
Ochrana přírody 1/2019 — 20. 2. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Právní vztahy k dřevinám
Biologové a ochránci přírody se denně setkávají s otázkami spojenými s ochranou dřevin a péčí o ně, s významem a funkcemi dřevin v urbanizovaném prostředí i ve volné krajině, s dřevinami jako nedílnou součástí ekosystémů i s dřevinami jako biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů. Vedle toho stromy a keře a jejich skupiny či porosty utvářejí typický malebný vzhled české krajiny.
Ochrana přírody 6/2018 — 19. 12. 2018 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Novelizace správního řádu − řešení tzv. systémové podjatosti
Dnem 1. listopadu 2018 nabude účinnosti novelizace § 14 správního řádu provedená zákonem
č. 176/2018 Sb. Cílem novely je legislativně řešit problematiku tzv. systémové podjatosti úředních osob. V tomto článku chci čtenáře seznámit s novou právní úpravou a objasnit její dopady na praktickou správně rozhodovací činnost orgánů ochrany přírody.
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Nový komentář zákona o ochraně přírody a krajiny
Na samém sklonku roku 2017 nás renomované nakladatelství právní literatury C. H. Beck potěšilo novým komentářem k zákonu o ochraně přírody a krajiny:
Vomáčka Vojtěch, Knotek Jaroslav, Konečná Michaela, Hanák Jakub, Dienstbier Filip, Průchová Ivana: Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. První vydání. Praha: 2017, ISBN 978-80-7400-675-3, s. 704.
Ochrana přírody 1/2018 — 19. 2. 2018 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Novela stavebního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny
Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a další související zákony (dále jen novela stavebního zákona). Tento zákon kromě stavebního zákona novelizuje v souvislosti se změnami stavebního zákona ještě dalších čtyřicet čtyři zákonů, a to včetně zákona o ochraně přírody a krajiny. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s nejpodstatnějšími změnami stavebního zákona, zejména s těmi, které mají vazbu na postavení orgánu ochrany přírody jako dotčeného orgánu, a dále čtenáře seznámit se změnami zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 6/2017 — 29. 12. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech
Po opakovaných novelizacích zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon EIA) vidím jako účelné pro čtenáře shrnout, jaké z nové právní úpravy vyplývají možnosti účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem. Současně tím navazuji na úvodník z předchozího čísla časopisu.
Ochrana přírody 5/2017 — 21. 10. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ohlédnutí za Zdeňkem Ciprou, velkým lesníkem
Zdeněk Cipra se narodil v roce 1927 v Bělečku v Poorličí. Jeho dědeček byl lesní správce, který patřil k iniciátorům založení jednoho z našich nejstarších chráněných území Buky u Vysokého Chvojna (1884). To ovlivnilo celý jeho profesní život. Po vystudování střední lesnické školy (Písek, Hnanice) a lesnické fakulty (Praha) se prakticky celý život věnoval pěstování a ochraně lesa v Jizerských horách, v různých pozicích u státních lesů a státní ochrany přírody. V roce 1997 obdržel za celoživotní prosazování přírodě blízkých forem lesního hospodaření Cenu ministra životního prostředí.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Náhrada škody a náhrada ekologické újmy
Protiprávní jednání jak fyzických, tak i právnických osob může způsobit vznik ekologické újmy a současně v některých případech může také vzniknout škoda na majetku třetích osob. Jde o dva zcela odlišné instituty. Správné rozlišení obou institutů ještě nabyde na významu s novou úpravou správní odpovědnosti provedenou zákonem č. 250/2016 Sb., o přestupcích a řízení o nich. Zdá se, že nejen veřejnost, ale i někteří pracovníci orgánů ochrany přírody mají problémy ekologickou újmu a majetkovou škodu od sebe odlišit, proto se pokusím v tomto článku věc přehledně objasnit. Ekologickou újmou a majetkovou škodou se v nedávné době zabýval na základě dovolání i Nejvyšší soud ČR (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2466/2014 ze dne 30. 3. 2016).
Ochrana přírody 1/2017 — 5. 3. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Počátkem srpna 2016 byl ve Sbírce předpisů ČR publikován zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Dlouho očekávaná obecná úprava správního trestání je tedy platná; účinnosti nabude ke dni 1. 7. 2017. Zákonodárce stanovil delší legisvakanční dobu, neboť bude třeba, aby se veřejná správa na účinnost tohoto zákona důkladně připravila. Cílem článku je seznámit zaměstnance orgánů ochrany přírody se základními principy nové právní úpravy. V článku nebylo možné podrobněji rozebírat jednotlivá ustanovení zákona.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Právo v ochraně přírody