Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Budování klimaticky odolné krajiny – vlajková konference českého předsednictví v životním prostředí
Priority českého předsednictví v Radě Evropské unie v druhém pololetí roku 2022 do značné míry určil stav projednávání významných legislativních iniciativ současné Evropské komise – především jde o celou řadu právních norem v souvislosti se schválenou novou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), zejména pak balíček opatření k dosažení cíle uhlíkově neutrální Evropy do roku 2050, zvaný Fit for 55 – s cílem snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 % . K probíhajícím legislativním procesům patří i právní normy k zastavení velkoplošného odlesňování, nařízení o bateriích nebo návrh Evropské komise o obnově přírody (Nature Restoration Law) . Velký objem legislativní práce, ať už s cílem dosáhnout společné pozice Rady, nebo v následném jednání s Evropským parlamentem v tzv . trialozích, nenechával takřka žádný prostor pro extenzivní rozšiřování předsednické agendy, a to zejména s ohledem na limitovaný čas a také nezbytně omezené kapacity předsednického týmu.
Každé předsednictví však nicméně má ambici přinést do evropské debaty svůj pohled na vybraná témata, případně rozdiskutovat oblasti, které v dosavadní debatě chybějí a v kterých má případně nějakou širší domácí zkušenost či které považuje za urgentní. Česká republika a konkrétně resort životního prostředí má dnes již letité zkušenosti s obnovou vybraných částí krajiny a s péči o přírodní území (desítky let fungující programy revitalizace řek a mokřadů, programy péče o krajiny, biologický monitoring atd.), vcelku ojedinělé je i zarámování krajinno- ekologických nástrojů v národní legislativě (územní systémy ekologické stability, ÚSES) či existence samostatné finanční organizace, jakou je Státní fond životního prostředí. Praxe v ČR přitom přináší celou řadu otázek, které souvisejí s problémy při naplňování legislativy v ochraně přírody, ochraně vod, půdy a v oblasti mitigace a adaptace na klimatické změny. Ukazuje se, že separátní implementace opatření podle jednotlivých témat může přinášet střety a nežádoucí efekty. Dobrým příkladem mohou být konflikty klimatických opatření (např. budování obnovitelných zdrojů energie) s opatřeními k ochraně přírodních stanovišť nebo druhů. Není proto překvapením, že jednou z priorit českého předsednictví byla debata o těchto problémech a o hledání synergií a postupů, které pomohou s řešením důležitých problémů bez toho, aby vznikaly problémy nové.
Hlavním nástrojem této diskuse byla jedna z vlajkových odborných konferencí českého předsednictví, nazvaná „Vytváření klimaticky odolné krajiny“ („Designing climate resilient Landscapes), konaná v Praze ve dnech 13–14. září 2022. Jak už napovídá název, téma vychází z potřeby nejenom aplikovat klimatická mitigační opatření, ale také z nutnosti nalézt řešení adaptovaná na změněné vnější podmínky prostředí ve volné krajině a budovat krajinu se všemi potřebnými funkcemi (např. produkční, vodoochranná a vodozádržná, protierozní, podporující biodiverzitu atd.), která bude dostatečně resilientní a dokáže odolávat změnám. Konference vycházela z několika důležitých, již implementovaných, nově navržených či připravovaných legislativních návrhů Evropské komise. Především šlo o novou evropskou Strategii adaptace na klimatickou změnu, vyžadující vypracování národních adaptačních strategií, ale také novou Strategii pro biodiverzitu, existující rámcovou směrnici o vodách, právě se rozjíždějící novou Společnou zemědělskou politiku či nové, v různých stadiích rozpracované strategie „z farmy na stůl“ či o lesích. V neposlední řadě byla mezi priority projednávané na konferenci zařazená připravovaná legislativa o ochraně evropských půd.
Konference byla vedená ve velmi praktickém duchu (takzvaně hands-on), tedy s cílem přinést co nejvíce praktických poznatků a zkušeností z již uskutečněných postupů v celé Evropě a vytvořit tak užitečnou zpětnou vazbu pro další legislativní práci, ale i praktickou realizaci existujícího rámce. Hlavními cíli tedy bylo: (1) umožnit expertům z celé Evropy sdílet jejich příklady dobré praxe, informovat o úspěšných pilotních projektech a metodických postupech k adaptačním opatřením na úrovni krajiny – obecně, ale také specificky v oblastech retence vody, obnovy a ochrany půdy, odolnosti lesních ekosystémů a obecně v oblasti obnovy poškozených ekosystémů; (2) povzbudit zájem rozhodujících institucí a zapojit veřejnost do plánování, navrhování a péče o klimaticky odolnou krajinu; (3) povzbudit diskusi k relevantním a už předloženým nebo připravovaným právním předpisům a k jejich synergiím (obnova přírody, ochrana půdy, ochrana a péče o les apod.) a (4) napomoci ke sladění pozic členských zemí EU v problematice klimatických adaptací v rámci přípravy na konference smluvních stran Úmluvy o klimatu (COP27 v Egyptě) a Úmluvy o biodiverzitě (COP15 v Kanadě), kde bude Česká republika vystupovat v roli předsednické země, a tedy vyjednávat jménem Evropské unie.
Mezioborový a integrativní přístup k diskusi, současně se širokým přehledem desítek úspěšných a zajímavých projektů z celé Evropy (kde se opravdu neztratila řada projektů z ČR), vyvolal opravdu široký zájem. Mezi asi 150 fyzicky přítomnými hosty jsme přivítali velmi významné řečníky z vysokých pozic v rámci evropských institucí, ale také přední evropské experty z řady oblastí. Důležitost konference byla podtržena úvodními proslovy českých ministrů – za hostitele ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové, dále ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a také náměstkyně ministra místního rozvoje Leony Gergelové Šteigrové. Za EU a mezinárodní organizace vystoupil v úvodním panelu jeden ze spolupředsedů II. pracovní skupiny IPCC Hans- Otto Pörtner, výkonný ředitel Evropské agentury životního prostředí Hans Bruninckx a pověřená generální ředitelka DG Clima Evropské komise Clara de la Torre. I v odborných sekcích konference se kromě relevantních vedoucích pracovníků Evropské komise představili přední evropští experti, namátkou Wim van der Putten (Univerzita Wageningen) a Katarina Hedlund (Univerzita Lund) v ochraně půdy, Jane Madgwick (CEO Wetlands International) v diskusi o vodách či Bart Muys (Katolická univerzita Lovaň) a Patrik Worms (prezident EURAF) k problematice managementu lesů. V diskusích se rozhodně neztratily ani české zkušenosti prezentované zástupci v každé ze sekcí (Martin Smetana, soukromý zemědělec a spolupracovník Nadace Partnerství, Iva Bufková z NP Šumava či Tomáš Vrška ze Školního lesního podniku Mendelovy univerzity v Brně). Diskuse moderované střídavě Michalem Nekvasilem a Ladislavem Mikem se zúčastnili nejenom fyzicky přítomní účastníci, ale i zájemci, kteří sledovali konferenci online, a to prostřednictvím online nástroje sli.do.
Velmi podstatnou částí konference byla následná prezentace projektů z celé Evropy a diskuse nad jejich silnými a slabými stránkami a zkušenostmi z jejich realizace. Sumář zkušeností, a zejména hledání společných bodů, které jednak definují úspěšné a fungující projekty a na druhé straně, které vytvářejí na cestě k jejich implementaci administrativní či jiné problémy, byl spolu s výsledky odborných diskusí v sekcích hlavním vstupem k vypracování základního dokumentu konference, schváleného spolu s podrobným zápisem v jejím závěru – tzv. Pražské výzvy („Prague Appeal“), kterou se účastníci konference a zprostředkovaně české předsednictví obrací do rozhodovací sféry na evropské i národní úrovni s cílem urychlit odstraňování bariér a umožnit účinnou realizaci adaptačních a regeneračních projektů na krajinné úrovni v členských státech Evropské unie tak, aby významně napomohly k dosahování společného cíle – emisně neutrální a klimaticky adaptované, odolné Evropy do roku 2050. Druhý den konference byl věnován exkurzím, při kterých účastníci mohli navštívit zajímavé a úspěšné adaptační projekty v České republice ve všech na konferenci diskutovaných oblastech – ochraně půdy, vodního režimu, přírody a přírodních stanovišť i lesa.
Schválený výsledný dokument – Pražskou výzvu – spolu s podrobnou informací o průběhu konference a sborníkem všech prezentovaných adaptačních projektů bude české předsednictví ústy ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové prezentovat na Radě pro životní prostředí v říjnu 2022 všem unijním kolegům – ministrům životního prostředí. Zájemci mohou konferenční dokumenty nalézt také elektronicky na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Závěrem lze konstatovat, že konference vzbudila opravdu široký zájem a řada účastníků mimořádně kvitovala právě její multidisciplinární, průřezový a horizontální záběr, který v dosavadních – většinou více nebo méně úzce specializovaných – diskusích nebyl obvyklý. Potřeba hledání řešení v integrované podobě, tedy s využitím synergií a s odstraněním nechtěných negativních dopadů, která jsou prakticky realizovatelná, a také potřeba formy přicházejících právních norem EU v podobě, aby do takto širokého rámce dobře zapadly, byla tak přijata a podpořena všemi účastníky úspěšné konference. ■