Ladislav Miko: Nature Restoration Law – výhra, prohra, či Pyrrhovo vítězství?
Návrh nařízení o obnově přírody (NRL) je jedním z právních předpisů, které byly navrženy v rámci naplňování strategie pro biodiverzitu v rámci Evropské zelené dohody (EU Green Deal, GD). Jde o zcela nový a dá se říct průlomový návrh – neboť se poprvé v historii nesnaží biodiverzitu chránit tím, že ji nějakým způsobem oddělí, vymezí území, ve kterém se kvůli ochraně přírody omezí či upraví jiné činnosti a tím vznikne nějak definované území ochrany přírody – ať už je to přísná rezervace, národní park, nebo volněji chráněná území v rámci NATURA 2000. Obnova přírody je naopak především směřována do krajiny či do prostoru, které jsou člověkem primárně využívány – ať už zemědělsky, lesnicky, nebo třeba pro sídla a ekonomické aktivity.
Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Ohlédnutí za předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie
Druhé pololetí r. 2022 se v mezinárodní agendě související s ochranou přírody, resp. biologickou rozmanitostí, neslo ve znamení celé řady akcí, ať už v globálním a celoevropském měřítku, či v Evropské unii. V důsledku opatření přijatých proti šíření nemoci covid-19 totiž musely všechny mezinárodní mnohostranné úmluvy zaměřené na biodiverzitu, tedy normy mezinárodního práva, opakovaně odložit jednání, která měla mj. odsouhlasit jejich další směřování. Na předsednictví České republiky v Radě EU (CZ PRES 2022) probíhajícím právě od 1. července do 31. prosince 2022 proto čekal rozsah činností, jenž bez nadsázky neměl obdoby.
Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Budování klimaticky odolné krajiny – vlajková konference českého předsednictví v životním prostředí
Priority českého předsednictví v Radě Evropské unie v druhém pololetí roku 2022 do značné míry určil stav projednávání významných legislativních iniciativ současné Evropské komise – především jde o celou řadu právních norem v souvislosti se schválenou novou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), zejména pak balíček opatření k dosažení cíle uhlíkově neutrální Evropy do roku 2050, zvaný Fit for 55 – s cílem snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 % . K probíhajícím legislativním procesům patří i právní normy k zastavení velkoplošného odlesňování, nařízení o bateriích nebo návrh Evropské komise o obnově přírody (Nature Restoration Law) . Velký objem legislativní práce, ať už s cílem dosáhnout společné pozice Rady, nebo v následném jednání s Evropským parlamentem v tzv . trialozích, nenechával takřka žádný prostor pro extenzivní rozšiřování předsednické agendy, a to zejména s ohledem na limitovaný čas a také nezbytně omezené kapacity předsednického týmu.
Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je za dveřmi
Dnem 1. července 2022 se Česká republika již podruhé ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Protože části veřejnosti utkvěl v paměti z prvního pololetí roku 2009 ponejvíce okřídlený slogan „Evropě to osladíme“, provokující plastika Davida Černého Entropa nebo hodinová mzda zvukařů legendární firmy ProMoPro směle konkurující gáži nejlepších světových fotbalistů, připomeňme, že ČR nebude předsedat EU, jak se stále ještě občas traduje, ale její Radě.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Půda jako hotspot biodiverzity aneb ráj drobných půdních členovců
Pokud bychom měli jmenovat příklady opravdu druhově bohatých ekosystémů, s největší pravděpodobností zazní tropické korálové útesy, případně některé druhy tropických deštných či galériových lesů. Každopádně jde o ekosystémy, za kterými se musíme vypravit daleko za hranice nejenom vlasti, ale i našeho kontinentu. Přesto lze i v našich podmínkách najít ekosystém, který si v druhovém bohatství s uvedenými příklady nijak nezadá a který z pohledu biodiverzity tak trochu uniká pozornosti – patrně proto, že tisíce druhů, které ho obývají, lze jen zřídka možno rozpoznat pouhým okem a většinou jsou mikroskopických rozměrů. Tímto hotspotem „za humny“ je zdravá a dobře fungující půda, v našich podmínkách nejlépe půda listnatých nebo smíšených lesů. Výskyt určitých druhů, celkové druhové bohatství i abundance půdních organismů je současně skvělým indikátorem stavu půdního prostředí a zprostředkovaně často i nadzemního ekosystému, který na dané půdě najdeme.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ivana Jongepierová, Pavel Pešout a Karel Prach (eds): Ekologická obnova v České republice II. Vydala
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Ekologické sítě, zelená infrastruktura a ekonomické zájmy – jak to sladit?
Myšlenka funkčního propojení ekologicky cenných částí našeho (či jiného) území je v odborných kruzích ochrany přírody, přinejmenším ve střední Evropě, známa již několik desetiletí. Českou metodiku na vytváření tzv. územních systémů ekologické stability máme dokonce už 20 let zakotvenou v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Evropská komise si dala za cíl vytvořit koherentní soustavu (síť) chráněných území podle směrnice o ptácích a biotopech před více než 15 lety a stále pilně pracuje na jejím naplnění; projekt Celoevropské ekologické sítě či Evropská úmluva o krajině tady jsou již také řádku let – a přesto lze často z praxe slyšet, že to jsou sice pěkné myšlenky, ale jejich realizace je buďto nicotná (PEEN), velmi lokální (ÚSES) nebo nedostačující (Natura 2000). Čím to je?
Ochrana přírody 2012 — 21. 4. 2013 — Zvláštní číslo
Editorial zvláštního čísla (7/2009)
Vážení čtenáři,
probíhající a očekávané změny podnebí bezesporu patří k nejvíce diskutovaným globálním problémům současnosti. Možná i proto, že jejich dopady vidíme v nejrůznější podobě bezprostředně kolem nás. Naproti tomu ubývání biologické rozmanitosti nezřídka chápeme jako něco, co se nás až tolik netýká, něco, co probíhá někde daleko, v deštných pralesích Amazonie nebo na tichomořských korálových útesech. Nicméně, i když méně nápadně, ke snižování biodiverzity dochází také tady a teď.
Ochrana přírody 2009 — 1. 9. 2009 — Zvláštní číslo
Biodiverzita a změna podnebí v Evropské unii
Biodiverzita, ekosystémové služby a změna podnebí spolu úzce souvisejí. Vliv změny podnebí na biodiverzitu představuje pro ochranu přírody novou výzvu. Pro dosažení cílů ochrany přírody za měnících se klimatických podmínek budou nezbytná adaptační opatření. Ochrana přírody současně přispívá k udržení zdravých ekosystémů nezbytných pro jakoukoli strategii snižování negativních dopadů změny podnebí a přizpůsobování se jí.
Ochrana přírody 2009 — 1. 9. 2009 — Zvláštní číslo