Zvláštní číslo

Ochrana přírody 2009 — 1. 9. 2009 — Zvláštní číslo

Editorial zvláštního čísla (7/2009)

Autor: Ladislav Miko

Vážení čtenáři,

probíhající a očekávané změny podnebí bezesporu patří k nejvíce diskutovaným globálním problémům současnosti. Možná i proto, že jejich dopady vidíme v nejrůznější podobě bezprostředně kolem nás. Naproti tomu ubývání biologické rozmanitosti nezřídka chápeme jako něco, co se nás až tolik netýká, něco, co probíhá někde daleko, v deštných pralesích Amazonie nebo na tichomořských korálových útesech. Nicméně, i když méně nápadně, ke snižování biodiverzity dochází také tady a teď.

Nejen v České republice míváme ve zvyku nahlížet na oba uvedené nadmíru závažné problémy odděleně. Přitom spolu úzce souvisejí, ba co víc, představují dvě strany téže mince. Ještě před deseti lety uváděly uznávané učebnice ochranářské biologie, že v důsledku klimatických změn zatím na Zemi nevyhynul žádný druh. Dnes toto tvrzení zdaleka neplatí. Změny podnebí sice zatím nejsou oním nejvýznamnějším činitelem, vyvolávajícím vymírání druhů a velkoplošné ničení přírodního prostředí a omezujícím schopnost ekosystémů poskytovat lidem služby, na nichž jsou existenčně závislí. Předpovědi vycházející z nejnovějších vědeckých poznatků ale hovoří o tom, že se tato situace může již v blízké budoucnosti dramaticky změnit. Na druhou stranu ochrana přírody a krajiny dokáže významným způsobem přispět nejen ke zmírňování dopadů klimatických změn snižováním koncentrací skleníkových plynů v ovzduší, ale i k přizpůsobování lidské civilizace zmiňovanému procesu. Ekosystémové služby představují mnohdy nejlevnější způsob, jak se na klimatické změny adapto-vat: vzpomeňme jen na snižování důsledků povodní, udržování uhlíku v biomase mimo ovzduší a řadu dalších věcí, které bez přírody nezvládneme. Uznávané scénáře navíc předpokládají, že v důsledku klimatických změn mohou být v České republice častější dosud neobvyklé extrémní projevy počasí jako bleskové povodně, které citelně zasáhly část našeho státu na přelomu června a července 2009.

Právě otázkou vzájemných vazeb mezi změnami podnebí a biologickou rozmanitostí se zabývá zvláštní číslo našeho časopisu. Snažili jsme se v něm poskytnout čtenářům nejen stručný přehled současných znalostí o rozmanitých aspektech uvedené problematiky, ale také představit možná řešení, a to s důrazem na Českou republiku.

Ne náhodou patřila ochrana klimatu a péče o biologickou rozmanitost k prioritám České republiky během jejího předsednictví v Radě Evropské unie. Rok 2009 se odehraje ve znamení usilovného vyjednávání, jakým směrem se bude globální ochrana klimatu ubírat po roce 2012, kdy vyprší platnost známého Kjótského protokolu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Světové společenství by mělo rovněž jasně říci, jaké budou priority ochrany biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek po roce 2010. Chtěl bych proto, aby vláda ČR začala připravovat zatím chybějící klíčový koncepční dokument – národní strategii adaptace na klimatické změny.

Jsem přesvědčen, že problém klimatických změn včas a úspěšně nevyřešíme bez toho, aniž bychom zabránili pokračujícímu úbytku biodiverzity, a že úspěšné zvládnutí ochrany biodiverzity a ekosystémů není možné bez účinného řešení problému klimatických změn.

Ladislav Miko

ministr životního prostředí České republiky