Podrobné vyhledávání v článcích

Na přelomu srpna a září 2016 zamířilo více než 10 000 návštěvníků na Havajské ostrovy. Do světově proslulé turistické destinace se ale nejeli opalovat na pláži Waikiki, známé z kultovních hollywoodských filmů, ani zkoumat diverzitu místních barů a vyhlášených značkových obchodů. Delegáti ze 192 zemí se 1.–10. září 2016 zúčastnili v Honolulu v pořadí již šestého Světového kongresu ochrany přírody, konaného pod působivým heslem Planeta na křižovatce. V jeho průběhu nejen zhodnotili současný stav péče o přírodní a krajinné dědictví na Zemi, ale shodli se i na celosvětových prioritách v této oblasti do roku 2020. Rozsáhlou akci uspořádala nejuznávanější nevládní ochranářská organizace světa – Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) sdružující státy, vládní instituce, mezinárodní mezivládní a nevládní organizace, nevládní organizace působící v jednotlivých zemích, vědeckovýzkumná pracoviště a výjimečně formou čestného členství i vynikající osobnosti globální ochrany přírody.

Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.

V dubnu letošního roku jsem měl jako člen výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny možnost navštívit Národní park Šumava, konkrétně česko-rakousko-bavorské trojmezí, a hovořit se zástupci správy Národního parku o ochraně místní přírody, rozvoji a plánech do budoucna a také o připravovaných právních předpisech, týkajících se národních parků.

Veřejnost v Beskydech a na Valašsku dobře zná jméno František Šulgan. Nejen že je skoro čtvrt století naším kolegou na Správě CHKO Beskydy, ale hlavně – v našem regionu jsou nepřehlédnutelné jeho aktivity v práci s mládeží a v ekologické výchově. A nic na tom nezmění fakt, že tento rodák ze slovenských Kysuc je svým vzděláním geolog. Mnoho amatérských, ale i profesionálních biologů začínalo v oddílu mladých ochránců přírody Ledňáček, který právě on založil a dlouhé roky vedl.

Indonésie je jednou ze zemí s nejúžasnější biologickou rozmanitostí, s mnoha druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a dalších organismů, které nenajdete nikde jinde na světě. Nicméně i ve zmiňované ostrovní zemi ustupují pralesy a s nimi i jejich fauna a flóra z hospodářského hlediska lukrativnější činnosti, jako je pěstování palmy olejné a následná výroba palmového oleje. Jsou však druhy zvířat, které víc než úbytek jejich přirozeného prostředí ohrožuje jiný činitel – ilegální obchod. Mezi takové patří právě i outloni.

Neonikotinoidy, chemické sloučeniny odvozené z nikotinu, patří celosvětově k nejlevnějším a také v praxi nejrozšířenějším látkám určeným k hubení ekonomicky a epidemiologicky závažného hmyzu. I přes nízkou cenu představují celou třetinu globálního trhu s insekticidy, jsou registrovány ve 120 zemích a ošetřují se jimi zejména kukuřice, řepka olejka, bavlník a cukrová třtina (Simon-Delso et al. 2014). I když se mohou rozprašovat nebo vpravovat do stonků či kmenů ošetřovaných rostlin, nejčastěji se jimi moří semena, takže je následně obsahují celé rostliny.

V jubilejním roce 25. výročí vzniku národních parků Šumava a Podyjí se uskutečnila první mezinárodní konference na téma České národní parky. Konferenci předcházelo slavnostní setkání osobností spojených s našimi národními parky v Lichtenštejnském paláci, kde ministr životního prostředí Richard Brabec opakovaně vyzdvihl význam národních parků. Na samotné konferenci pak to nejdůležitější ze své historie i současnosti prezentovaly nejenom všechny naše národní parky se svými přeshraničními protějšky, ale zazněla i vystoupení zahraničních účastníků. K nejzajímavějším patřila prezentace Karla Fried­richa  Sinnera z EUROPARC Deutschland, o metodice a výsledcích hodnocení národních parků v Německu a Rakousku, kdy ambicí je, aby se vyvinutá metodika stala standardem pro hodnocení evropských národních parků. Neméně zajímavou byla prezentace Ruediho Hallera (Švýcarsko), ředitele pro výzkum a geoinformace Švýcarského národního parku, na téma Švýcarský národní park: minulost, současnost a poučení pro budoucnost.