Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Monitoring návštěvnosti v územích spravovaných AOPK ČR

Autor: Ondřej Vítek

Co a jak měříme

K monitoringu návštěvnosti používáme metodu automatických sčítačů. Ty jsou umístěny na vybraných trasách a počítají průchody a průjezdy – pěších návštěvníků, ale i těch na kolech, koních, běžkách, případně i aut nebo lodí. V některých případech sčítáme různé uživatelské skupiny odděleně, jindy zase zvlášť sledujeme směr pohybu. Automatické sčítání je vždy doplněné několikadenním fyzickým sledováním, které ověřuje přesnost měření a přináší další údaje o návštěvnících, na které jsou čidla sčítačů krátká.

Na některých místech máme sčítače trvale. Na dalších sčítáme z finančních důvodů jen 2–3 roky, potom přesouváme sčítač na další místo. Sběr dat a jejich roční vyhodnocení pro nás zajišťují dva externí dodavatelé. Zakázky jsou soutěžené pod rámcovou dohodou, která obsahuje i závaznou a poměrně podrobnou metodiku měření. Do ní jsme promítli i zkušenosti diskutované s řadou zahraničních partnerů na mezinárodních konferencích. Výsledky od obou dodavatelů jsou tak kvalitativně nejen na vysoké úrovni, ale především rovnocenné a všechna data můžeme navzájem bez problémů porovnávat.

V roce 2021 probíhalo měření na 75 profilech, dříve to bylo i více než 100. Pro rok 2022 jsme z finančních důvodů byli nuceni počet redukovat na 59, z čehož 10 profilů v jeskyních financujeme z projektu OPŽP. I v tomto redukovaném rozsahu ale data představují cenný zdroj informací o rekreačním využívání chráněných území a svou kvalitou a objemem i za předešlé roky nás řadí ke světové špičce.

Z výše uvedeného je zřejmé, že monitoring návštěvnosti nemůže v této podobě poskytnout například roční počty návštěvníků v jednotlivých CHKO. Údaje o návštěvnosti se vztahují výhradně k jednotlivým bodům na cestách, respektive úsekům cest mezi nejbližšími rozcestími.  Všechny  sčítače  dohromady představují jen zlomek veřejností využívaných cest v chráněných územích spravovaných AOPK ČR, i tak ale zaznamenaly v roce 2021 téměř 3,8 milionu průchodů a průjezdů.

Data se ukládají ve sčítači a stahují manuálně při návštěvě v terénu. Nahrání dat do internetové databáze probíhá většinou čtyřikrát do roka. Ucelené údaje za předchozí rok tak míváme k dispozici až v květnu roku následujícího.

Oddělené sčítání pěších a cyklistů umožňuje kombinace různých čidel.    Zdroj: Eco-Counter / Partnerství, o. p. s.

Výsuvný sloupek sčítače umožňuje od jara do podzimu sčítání pěších na cestě a v zimě běžkařů ve stopě klidně o pár metrů výš.    Foto Ondřej Vítek

Příklady výsledků pro rok 2021

V roce 2021 do našich chráněných území zamířilo opět o něco více návštěvníků. To souvisí  s  celkovým  trendem i s proticovidovými opatřeními a jejich rozvolňováním. Ovšem zatímco v roce 2020 například návštěvnost sledovaných profilů na Křivoklátsku výrazně stoupla (průměrně o 61 %), v roce 2021 poklesla o 16 % a vrátila se tak blíže k očekávatelným hodnotám.

Na cestě mezi Pustevnami a Radhoštěm v Beskydech jsme za rok 2021 zjistili nejvyšší počet průchodů ze všech profilů, a to zhruba 350 000. K nejvytíženějším patřily také cesty na Lysou horu v Beskydech, na Praděd v Jeseníkách a na Svatý kopeček v CHKO Pálava.

V delších časových řadách zaujmou zejména dva výrazné poklesy návštěvnosti. Shodou okolností se oba objevily v Beskydech. Přístup na Lysou horu od Mazáku zaznamenal meziroční pokles o 22 % z důvodu zrušení dříve hojně využívané neoficiální parkovací plochy „u transformátoru“ v Ostravici. Nelegální parkování je zde nyní intenzivně pokutováno, 264 217 průchodů je nejnižší roční úhrn od roku 2016. Ještě větší propad, a to o celých 66 %, ukázaly výsledky sčítání na Travném. Tam bylo odstraněno turistické značení v roce 2020 kvůli zajištění větší klidovosti lokality s výskytem plachého a kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Přestože zmíněné opatření nepředstavuje zákaz vstupu, je jeho účinnost vysoká.

Denní maxima pocházejí z již výše zmíněných profilů: Radhošť (5155, 5. 7.) a Svatý kopeček (4187, 25. 8.), druhé nejvyšší však překvapivě zaznamenal sčítač na cestě u zříceniny hradu Dívčí kámen v Blanském lese (4255, 17. 6.). Ze všech sledovaných profilů dosáhly nejvyšších hodnot většinou ve dnech kolem květnových (17 profilů) a červencových svátků (15 profilů). U několika profilů byla maxima kolem svátků 28. 9., 28. 10. a na silvestra či Nový rok. Na 14 profilech pak byla denní maxima zapříčiněna hromadnými akcemi. Nejvýrazněji se projevila akce Beskydská 7 na profilu Čertův mlýn: 28. srpna tu sčítač zaznamenal 35,5násobek průměrné denní návštěvnosti (celkem 2697 průchodů).

Graf 1: Vývoj návštěvnosti na profilech s nejdelší časovou řadou. S výjimkou profilu Ovčárna došlo k poklesu počtů oproti roku 2020, dlouhodobě však převažuje rostoucí trend návštěvnosti přírody.

Nejnavštěvovanějším měsícem byl jako obvykle červenec. Nejvyšší měsíční hodnoty právě z července zaznamenalo 42 profilů. Sedm profilů ale mělo nejvyšší návštěvnost v dubnu, což tradičně souvisí s jarními výlety za kvetoucími bylinami (nejčastěji bledule) a také s prodlouženým víkendem o Velikonocích. Jiných sedm profilů mělo měsíční maximum v srpnu. Výjimečně vysoká měsíční návštěvnost pro rok 2021 ve srovnání s předchozími lety se týkala října. Byla dána hlavně krásným počasím s barevným listím, pět profilů mělo říjnovou návštěvnost nejvyšší za celý rok. Naopak nejslabším měsícem byl březen, kdy mělo 35 profilů počty nejnižší z celého roku. Bezpochyby šlo o důsledek tvrdých covidových lockdownů, kdy byly zavřené hranice okresů a posléze obcí. Navíc bylo chladno.

Covid přinesl v roce 2020 zvýšenou návštěvnost přírody ve všedních dnech. V roce 2021 se situace postupně vracela do původního schématu, kdy návštěvnost o víkendech a státních svátcích výrazně převažuje nad všedními dny. Poměr mezi průměrnou návštěvností v nepracovní den vůči průměrné návštěvnosti v pracovní den měl u srovnatelných profilů průměrnou hodnotu 3,04 (2019), 2,86 (2020) a 2,90 (2021). Většinou je návštěvnost nejvyšší v sobotu (69 profilů), výjimečně v neděli (5 profilů).

S vyrovnanou návštěvností v průběhu týdne souvisí i výskyt profilů, kde nejnižší denní hodnota průchodů za celý rok neklesla až na nulu. Pro pochopení je dobré si představit výlet do přírody ve všední podzimní den se sychravým počasím. Profilů, kudy i v takových dnech vždy někdo prošel, v roce 2020 přibylo – bylo jich celkem 17, v roce 2021 už jen 14. Na nejvyšší hodnotu (20 průchodů) se toto minimum dostalo na cestě k vrcholu beskydské Lysé hory od Mazáku, deset zaznamenal Valdštejn v Českém ráji.

Nejčastěji spadá hodinové maximum průchodů do intervalu mezi 12. a 13. hodinou (19 profilů), celkem často ale i do odpoledních hodin – mezi 15. a 16. hodinou (16 profilů). U žádného ze sledovaných profilů nebylo hodinové maximum před 10. nebo po 17. hodině.

Zatímco některé cesty vylučují jiný pohyb než pěšky (např. Císařská a Tetínská rokle v Českém krasu, pálavský Svatý kopeček a beskydská Kněhyně), jsou i cesty, kde jednoznačně převládají cyklisté. Ti tradičně dosahují podílu až 95 % zejména na profilech na Třeboňsku.

Noční provoz od soumraku do úsvitu je překvapivě častý na Kněhyni (11 %), na severním přístupu k beskydské Lysé hoře (8,6 %) a v křivoklátském údolí Vůznice (8,5 %).

Cyklistika je čím dál oblíbenější.    Foto archiv AOPK ČR

Graf 2: Meziroční srovnání návštěvnosti po měsících ze všech profilů měřených v letech 2018–2021 (39 profilů).

Využití

Zjištěné charakteristiky návštěvnosti chráněných území jsou důležité zejména pro posuzování různých záměrů ve vztahu k návštěvnosti, například různých sportovních akcí. Významné jsou ale i pro plánování aktivit stráže přírody. Jsou také cenným podkladem pro plánování práce s veřejností včetně budování a údržby návštěvnické infrastruktury (lávky, povaly, zábradlí, ale také třeba zábrany).

Internetová databáze Eco-Visio, ve které výsledky monitoringu máme, umožňuje jejich zobrazení i základní analýzy. Zájemcům tak můžeme kromě ročních zpráv nabídnout i podrobnější pohled. Využíváme ho zejména pro partnery, kteří jsou ochotni sdílet náklady na sběr dat.    ■

- - - -

Úvodní foto: Přírodní památka Tiské stěny. Pískovcová skalní města patří k nejoblíbenějším turistickým cílům.    Foto archiv AOPK ČR