Tomáš Just

Nevhodně a nesprávně užívaná věta o potřebě ochrany příznivých průtokových poměrů se může stávat škodlivou floskulí používanou k odůvodňování některých problema- tických zásahů do vodních toků, nebo naopak k odmítání některých snah o zlepšování morfologie toků. Podobně jako u jiných odvětví lidské činnosti platí, že argumenty by měly být v odborné diskuzi používány s přiměřenou znalostí celého kontextu dané problematiky.

V letech 2006 až 2008 probíhala v působnosti Povodí Moravy, s. p., jako investora výstavba suché povodňové nádrže Žichlínek. Má jít o největší objekt svého druhu v republice, nádrž je významným faktorem protipovodňové ochrany v povodí Moravské Sázavy a Moravy. Vznikla přepažením nivy Moravské Sázavy zemní hrází o délce v koruně téměř 1,6 km, o výšce nad terénem 7,6 m. Hráz je opatřena dlouhým bezpečnostním přelivem v koruně a objektem se spodním odtokem o nastavitelné kapacitě. Rozloha zátopy dosahuje 166 hektarů v plochých nivách Moravské Sázavy a jejího pravostranného přítoku, Lukovského potoka. Sahá na Lukovském potoce prakticky k silničnímu mostu pod Veterinárním asanačním ústavem Žichlínek, vzdušná vzdálenost od tohoto místa k odtokovému objektu v hrázi nádrže činí 2,68 kilometru. 

Na pragmatické rady svého otce, právníka, se gymnazista Milan Damohorský, narozený v dubnu 1963 v Praze 7, rozhodl rovněž ke studiu právních věd. Zřejmě však byl tehdy jeho osud na vážkách, neboť do té doby projevoval silné zájmy přírodovědné, hlavně zoologické. Již jako dítě byl nadšeným návštěvníkem, posléze členem spolku přátel a držitelem permanentní vstupenky Zoologické zahrady v Praze-Troji. Při vytrvalém pozorování tam chovaných zvířat vzala počátek jeho práce o levorukosti u paviánů anubi, se kterou pak zaujal v gymnaziální soutěži SOČ – Studentské odborné činnosti. Nestal se zoologem, ale i tak měla tato práce značný význam pro jeho další směřování. Zajímaví sočkaři z letenského gymnázia Nad Štolou byli totiž odlovováni do činorodé Komise pro tvorbu a ochranu životního prostředí (KTOŽP) při obvodním výboru Socialistického svazu mládeže v Praze 7. Tato komise se scházela ve staré letenské vodárenské věži, náležíci Obvodnímu domu pionýrů a mládeže, později dětí a mládeže. Vyvíjela různé zajímavé přírodovědné a ochranářské aktivity, osvětové i výkonné, byla v začátcích terénní ochrany přírody v Praze 7 a stala se pařeništěm, z něhož převážně vzcházel tehdejší tzv. obvodní aktiv dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody, silná obvodní organizace hnutí Brontosaurus... a v roce 1981 také základní organizace tehdy nově vzniknuvšího Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Milan Damohorský se stal pro následujících dvacet let horlivým činovníkem právě této 01/30. ZO ČSOP „Troja“, která se brzy od obvodní svazácké komise odloupla a stala se samostatně bojeschopnou jednotkou. 

Povodně let 1997 a 2002 přinášely náročné situace, na jaké nebyl nikdo připraven. Byly pro dotčené lidi těžkou zkouškou, většina ovšem dělala to nejlepší, co mohla a uměla. Jistě bylo možné dělat mnohé lépe, mimo jiné při následném odstraňování povodňových škod na vodních tocích (OPŠVT). Povodně v těchto ohledech přinesly mnohá ponaučení, i co se týče zapojení pracovišť ochrany přírody, jejichž zástupci, nakolik jsou zváni k jednání příslušných komisí svolávaných správci vodních toků, mohou pomáhat tomu, aby se nedělaly některé věci zbytečné a škodlivé, a naopak bylo využito některých příznivých aspektů povodňových událostí.

Publikaci České společnosti krajinných inženýrů ČSSI, z. s., vydalo v roce 2020 Ministerstvo zemědělství (ke stažení například na stránkách eagri.cz).

Berounka vzniká v Plzni soutokem řek, které odvodňují velké vějířovité povodí a předurčují tak její povodňovou aktivitu. Tento rys posiluje Litavka, významný přítok ústící v Berouně, odvodňující Brdy a jejich zemědělsky využívaná úpatí. Mezi Plzní a Berounem si řeka uchovala poměrně přirozený ráz, především v přírodně a krajinářsky excelentním údolí nad Křivoklátem. Pod Křivoklátem se údolí rozšiřuje, vede jím železnice, přibývá zástavby, řeka je větší měrou vzduta jezy, dílčí úseky byly v minulosti různě upravovány. Řeka od Berouna dolů se již výrazně liší od řeky na Křivoklátsku. V minulosti prodělala souvislé technické úpravy koryta, a to i v  přírodně cenném území Českého krasu.

Říční (též potoční) pás je území dominantně formované vodním tokem, sloužící jeho funkcím a vývoji. Bývá přirozeně zamokřené a často povodňované, hostí specifická rostlinná a živočišná společenstva. Je normální v něm nestavět a neorat. Pokud je podél vodního toku vyvinuta niva, říční pás zaujímá její významnou část nebo i nivu celou. Od začátku revitalizačních snah není sporu o tom, že obnovení říčního pásu představuje podstatně větší přínos než zpřírodnění samotného koryta, dříve technicky upraveného.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Střední Čechy, k 10. 5. 2016 vydala Stanovisko ke studii Protipovodňová ochrana dolní Berounky – Studie retenční nádrže (Povodí Vltavy, s. p., 11/2015) a k záměru výstavby suché retenční nádrže na Berounce nad Roztoky u Křivoklátu. Celé stanovisko je k dispozici webové na adrese:
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/vystavba-suche-retencni-nadrze-na-rece-berounce-je-neprijatelna/

Dlouholetý tahoun a vedoucí pražského a středočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Ing. Pavel Mudra dosáhl na začátku letošního roku šedesátky.

Rozvolňování koryta Mohanu u Ebensfeldu bylo připravováno již před rokem 2010. Nevzniklo tedy vysloveně jako úsporný koncept pro období hospodářských obtíží, přestože nyní tak může být vnímáno. Vyšlo z prosté snahy dosáhnout za přijatelné peníze, v reálně omezených pozemkových podmínkách alespoň částečných zlepšení průchodu povodní a zároveň zlepšení morfologicko-ekologického stavu řeky. Po technologické stránce nešel nositel opatření, Vodohospodářský úřad v Kronachu, cestou vědecky podložené aplikace morfologicky autentických říčních tvarů ani vzhledově dokonalých a bezpečně stabilizovaných povrchových úprav. Tentokrát si vzal příklad z povodně, která drsně narušuje terén, nechává za sebou členitě obnažené štěrkové povrchy a říční břehy otvírá pro další korytotvorné působení vodního toku.