Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2016 — 24. 6. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Střední Čechy, k 10. 5. 2016 vydala Stanovisko ke studii Protipovodňová ochrana dolní Berounky – Studie retenční nádrže (Povodí Vltavy, s. p., 11/2015) a k záměru výstavby suché retenční nádrže na Berounce nad Roztoky u Křivoklátu. Celé stanovisko je k dispozici webové na adrese:
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/vystavba-suche-retencni-nadrze-na-rece-berounce-je-neprijatelna/
Zde uvádíme podstatné teze stanoviska:
1. aCelkově je studie zpracována jednostranně a nevyváženě. Pojednány jsou hlavně aspekty hydrologicko – hydrotechnické, které produkují v daných oborech pozitivní zjištění. Zpracování v jiných aspektech, zejména v těch, kde lze očekávat jakási negativní vyznění, zcela chybí, je pouze náznakové nebo se omezuje na výčty ovlivněných objektů (zejm. ovlivnění přírodního a kulturního prostoru Křivoklátska). Environmentální aspekty záměru studie pojednává nanejvýše v poloze povšechně informativní, nerovnocenné úrovni zpracování aspektů technických a ekonomických.
Rešerše literatury byla provedena velmi úzce. Uváděny jsou pouze zdroje z oblasti hydrologie a hydrotechniky. Relevantní zdroje z jiných oborů zřejmě nebyly těženy.
2. aChybí analýza rizika změny určení a funkce nádrže v budoucnosti. Nejsou vyhodnoceny záruky, že v budoucnu nebude nádrž například nějakým politickým rozhodnutím proměněna v nádrž s trvalým nadržením, což by technicky nebylo zcela vyloučené, ale znamenalo by to zásadní změnu ve vztazích mezi nádrží a prostředím.
3. aProblematika protipovodňových opatření v rozsáhlém povodí nad uvažovanou nádrží prakticky není řešena. Při prezentaci studie byla pokryta jen mělkou zmínkou o tom, že objemy stávajících nádrží v povodí jsou vzhledem k relevantním povodňovým objemům, ovladatelným nádrží Křivoklát, málo významné až nepatrné. V této etapě studie chybí hlubší analýza možností souborů krajinářských a vodohospodářských opatření ve výše ležících částech povodí, včetně zvážení jejich možných dalších efektů (akumulace vody pro doby sucha, podpora hodnot přírody a krajiny). Není vyhodnocena skutečnost, že výstavba VD Křivoklát by na rozdíl od těchto opatření nijak neovlivnila vodohospodářské poměry v Plzni a v dalších lokalitách ve vyšších částech povodí.
4. aNejsou posouzeny scénáře dlouhodobějšího udržování nádrže v zaplněném stavu (např. reakce na hydrologické poměry v nižších částech povodí nebo poruchy funkčnosti vypouštěcích zařízení), které mohou být významné například z hlediska ovlivnění porostů, resp. celé bioty v zátopě a reakcí terénu na následné vypouštění vody z nádrže.
5. aStudie dostatečně neřeší otázky transportu povodňových splavenin a spláví v povodí a jejich ukládání v nádrži. Studie ani na základě srovnatelných případů ze světa (jsou-li takové k dispozici), ani jinak nevyhodnocuje plošný a objemový rozsah pokrytí ploch v zátopě splaveninami, možné vlastnosti splavenin, dopady tohoto pokrytí na vlastní zátopu i na navazující území, včetně lokalit obytné nebo rekreační zástavby, a to z hledisek hygienických, z hlediska využitelnosti území atp. Studie se nezabývá možnými vlastnostmi splavenin, jejich možnou chemickou a biologickou kontaminací. Nejsou řešeny otázky následného vyplavování materiálů z prostoru nádrže a možné vlivy tohoto vyplavování na níže ležící části toku.
6. aStudie neřeší problematiku nakládání s usazeninami a splávím po skončení povodňové události. Chybí odhad objemů a vlastností usazenin, s nimiž by mělo být manipulováno, a jejich rizikovosti ve všech možných ohledech. Nejsou uvažována místa, způsoby a organizace odstraňování takto vzniklých odpadů, příslušné odpovědnosti, rizika pro životní prostředí a náklady s tím spojené. Proti opomíjení této problematiky ve studii lze stavět obavu, že rozsáhlá zátopová plocha by po povodňové události byla ve velmi problematickém stavu – odumřelé a poškozené porosty, rozsáhlé usazeniny spláví a splavenin, následný rozvoj ruderální vegetace, hygienické problémy.
7. aVe studii není dostatečně řešena problematika stability svahů v zátopovém území ve všech fázích fungování suché nádrže.
8. aNení dostatečně zohledněna problematika stability samotné hráze suché nádrže – mimo jiné se zřetelem k tomu, že by se jednalo o stavbu ojedinělou zřejmě i ve světovém měřítku. Nejsou uváděny možné srovnávací objekty ve světě, není zohledněna obtížná předpovídatelnost chování hráze jenom na základě zkušeností s tradičními přehradními nádržemi.
9. aVe velmi omezeném, nedostatečném rozsahu jsou zpracovány vlivy existence a provozování nádrže na charakter a využitelnosti. Studie se omezuje na výčet dotčených území, budov, komunikací, průmyslových objektů a území zájmu ochrany přírody a krajiny. (Předpokládá se zřejmě demolice budov v zátopě.) Jen v nejhrubší úrovni studie naznačuje potřebu kompenzačních komunikačních staveb. Vliv zátopových událostí na území je odbyt povšechnou zmínkou možného negativního ovlivnění lesních porostů, umístěnou v pasáži o riziku svahových nestabilit. Zpracovatelé studie evidentně dospěli jenom k velmi mlhavým představám o zásadních problémových okruzích, případně se těmito záležitostmi vůbec nezabývali. Jde hlavně o tyto okruhy:
a
Populace silně ohroženého vstavače osmahlého
(Orchis ustulata) na zbytcích zachovalých nivních
luk by výstavbou hráze definitivně zanikla. Foto Petr Hůla
10. aJen velmi náznakově jsou zmíněny vlivy samotné výstavby a následné existence hráze na přírodu a prostředí. Není řešena například zátěž plynoucí ze staveništní dopravy. Není řešeno získávání a doprava zemin pro výstavbu zemní hráze.
11. aNení rozpracována otázka zajištění migrační prostupnosti hráze pro vodní i suchozemské živočichy.
12. aZcela nedostatečně jsou řešeny vlivy existence a funkce nádrže na hodnoty přírodně a krajinářsky unikátního území Křivoklátska. Tato problematika, přestože je zásadní z hlediska avizovaného komplexního posouzení socio – environmentálních aspektů, je ve studii hodnocena jenom okrajově, informativně a zcela nedostatečně směrem k vyhodnocení rizik ohrožujících proveditelnost díla. Absence řešení je zřejmá ve všech hodnotitelných aspektech. Oblast kompenzací za škody na přírodě a krajině není ve studii řešena. Rovněž škody na přírodě a krajině a na ně reagující kompenzace zřejmě vůbec nejsou zahrnuty v rozvaze o ekonomické stránce záměru nádrže.
13. aDostatečně nejsou pojednány vztahy k dolnímu toku Berounky a toku středního a dolního toku Vltavy, kde mají působit protipovodňové účinky díla. Mimo jiné i pro potřeby ekonomického hodnocení nejsou dostatečně podrobně zohledněny možnosti lokálních protipovodňových opatření na dolním toku Berounky, a to jak opatření k zajištění rozlivů s vznikem škod menšího rozsahu, tak opatření k vymístění objektů trvale ohrožovaných významnými škodami v porovnání s obdobnými zásahy v retenčním prostoru navrhovaného VD Křivoklát. Není vyhodnocena možnost provádět na dolním toku Berounky opatření s využitím přírodě blízkých přístupů a řešení, přinášejících vedle posilování protipovodňové ochrany též další efekty (zlepšení morfologicko-ekologického stavu řeky a nivy včetně posílení biodiverzity, podpora rekreační a rybářské hodnoty říčního území).
14. aPokud jde o vlastní záměr výstavby suché nádrže na Berounce v blízkosti Křivoklátu, stanovisko AOPK ČR upozorňuje na to, že v mnoha aspektech by bylo rozsáhle negativně ovlivněno přírodně a krajinářsky velmi cenného území. Ojedinělá koncentrace rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, výjimečná minimálně v evropském měřítku, by byla výstavbou jakékoliv nádrže (suché, či naplněné) z významné části ohrožena až ztracena, v řadě aspektů by byla zahájena její postupná degradace. Bylo by možné očekávat zejména:
a
V závěrech stanovisko AOPK ČR shrnuje, že zpracování studie pokládá v řadě podstatných směrů za zcela nedostatečné. Neuspokojivě jsou řešeny zejména oblasti, kde lze očekávat kolize mezi výstavbou a provozováním nádrže s jinými zájmy. Zcela nedostatečně je pojednána oblast možných – vzhledem k záměru výstavby nádrže – alternativních přístupů a opatření protipvodňové ochrany a celkově zlepšování vodohospodářských poměrů v povodí Berounky, a to jak nad nádrží, tak pod ní.
Závažnost zatápění přírodně a krajinářsky mimořádně hodnotného území se zdá být zcela mimo rámec rozborů, předkládaných studií.
Vzhledem k uváděným skutečnostem, po zohlednění nastíněných rizik v oblasti socio – environmentálních aspektů, pak AOPK ČR považuje záměr výstavby suché nádrže za neproveditelný. Studii doporučuje odložit jako dokument prakticky neupotřebitelný a vzhledem k nepřijatelnosti uvažovaného řešení nedoporučuje pokračovat v jakýchkoliv přípravných pracích tohoto zaměření.
Studie uvažuje se stavbou přes 40 m vysoké hráze „suchého poldru“
na Berounce dokonce v PR Čertova skála! Foto Petr Hůla
AOPK ČR naopak doporučuje v dalším se zabývat třemi perspektivními přístupy, kterými jsou:
Informaci dle stanoviska AOPK ČR, Regionálního pracoviště Střední Čechy, zpracovali Ing. Tomáš Just, vedoucí oddělení péče o krajinu, tamtéž, a RNDr. Petr Hůla, vedoucí správy CHKO Křivoklátsko.