Podrobné vyhledávání v článcích

Druhově bohaté smilkové trávníky jsou jedním z předmětů ochrany EVL Beskydy. Tato prioritní stanoviště 6230* (biotop T2.3B) se často vyskytují v horských oblastech na neúživných půdách, proto také patří mezi první společenstva, o která se vlastníci přestávají starat. Projekt LIFE se zaměřil nejen na revizi stavu prioritního biotopu, ale především na hledání a provádění nejvhodnější péče realizované během 5 let. Opuštěné louky a pastviny čeká postupná přeměna v les a tím ztrácí příroda další cenné prvky diverzity vázané na kulturní bezlesí. Jako nejvhodnější a historicky patrně nejužívanější péčí je pastva, ale je tomu opravdu tak?

Tajemná, nehostinná, zakázaná krajina – to jsou přívlastky spojované s CHKO Brdy. Dobře vystihují aspekty, které musíme brát v úvahu, máme-li hodnotit výskyt ochranářsky významných druhů v Brdech a srovnávat ho s historií. Stejně pusté a nehostinné území, jako bylo odjakživa pro lidi, neláká k osídlení ani velké množství druhů a nikdy se nestalo „hot spotem“. A zapovězenost a tajemnost se zase odrážejí v naší míře poznání zdejší fauny a flóry. Srovnávání současného stavu brdské přírody s historií je často nemožné prostě proto, že zejména u živočichů není s čím srovnávat. Snad jen z botanických prací si lze udělat obrázek o změnách, které zde probíhají.

Někdy v ochraně přírody teprve začínající pracovníky ohromí, jestliže v některém porostu dřevin v chráněném území zjistí kalamitní výskyt motýlích škůdců. Často s vtíravým dojmem, že takové stromy už nic nezachrání. Příroda ale není ani v takových hrozivě vypadajících situacích zcela bezmocná. Zpravidla totiž – kromě jiných schopností vzdorovat – nasazuje proti těmto útočníkům zdatné obránce, k nimž patří spolu s nenápadnou obří armádou blanokřídlých a dvoukřídlých také některé druhy krásných střevlíkovitých brouků krajníků, rovněž skvělých biologických regulátorů.

Vypůjčil jsem si první slova z textu, který nechvalně ovlivnil život naší civilizace. Opět ale nejsou daleko od reality. Globální změna, především změna klimatu (GZK), je skutečným „strašidlem“ ― fenoménem, který zásadně mění naše pozemské bytí. NAŠE bytí, životy nás všech. Jakékoliv popírání toho je extrémně nebezpečné, včetně neuvěřitelně arogantního odmítání oprávněných aktivit nastupující generace. Čím dříve totiž problém uchopíme, tím větší je snad ještě šance zvládnout jej.

Dne 15. listopadu 1939, ve smutném válečném roce, se narodil pozdější doktor přírodních věd, velevýznamný speleolog a dlouholetý odborný pracovník státní ochrany přírody.

Máme moderní a vyspělé zemědělství. Anebo ne? Lesnictví také bylo celá desetiletí považováno za vyspělé, až teprve kůrovec odhalil „jisté chyby“. Překvapení to ale nebylo – na rizika monokultur vědci poukazovali dávno, byli však ignorováni. Vědecké poznatky, které mají potenciál ohrozit zisky, jsou bohužel ignorovány systematicky, ani v zemědělství tomu není jinak. Příkladem může být pokračování užívání glyfosátů v EU poté, co si chemický koncern Bayer za 66 miliard dolarů „shodou okolností“ zrovna koupil firmu Monsanto – vynálezce nejenom glyfosátu. Týká se to nás všech, hra o životy pokračuje a Německo i EU si prostřednictvím firmy Bayer koupily nekonečné břemeno zodpovědnosti za její následky. A nejde jenom o glyfosáty, těm se jen dostalo větší publicity.

Při příležitosti 150. výročí narození mírotvůrce a environmentalisty Mahátmy Gándhího byla ve středu 2. října letošního roku nedaleko obce Vyskeř v CHKO Český ráj vysazena alej ovocných dřevin.

V úvodní přednášce celostátní konference o výzkumu v ochraně přírody konané v září 2008 v Olomouci si jeden tehdy mladý akademický lev posteskl, že nejlepší absolventi univerzity zůstávají na škole nebo zamíří do některého ústavu Akademie věd ČR, zatímco ve státní ochraně přírody nacházejí uplatnění ti zbylí. Zastánce uvedeného názoru proto určitě potěší, že se jak v ochranářské biologii, tak v praktické péči o přírodní a krajinné dědictví stále více uplatňuje umělá inteligence, když už se přirozené nedostává.