Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 02-03 2020

(přehled vybraných aktualit za období únor–březen 2020)

Autor: Právní  oddělení AOPK ČR

Nařízení vlády č. 31/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění pozdějších předpisů

Toto nařízení má za cíl upravit nastavení kontrolních podmínek a jejich hodnocení. Novelizuje sedm bodů a příslušné přílohy a reaguje na dosavadní aplikační praxi v poskytování evropských zemědělských dotací Státním zemědělským intervenčním fondem.

Účinnost od 15. 2. 2020, ustanovení čl. I bodů 3 až 6 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Nařízení vlády č. 29/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů

Tímto nařízením došlo k zařazení nové evropsky významné lokality Louky u Přelouče na národní seznam. Žijí zde vzácní modrásci bahenní a očkovaní. Zároveň bylo jako předmět ochrany lokality Porta Bohemica doplněno stanoviště štěrkopískových náplavů (3270). Návrh doplnění reaguje na potřebu zajištění ochrany přírodovědecky cenných fenoménů a dlouhodobý požadavek Evropské komise na jejich zařazení do soustavy Natura 2000.

Účinnost od 21. 2. 2020

Nařízení vlády č. 64/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády

Hlavním cílem novely nařízení vlády je odstranění možnosti zařazení do opatření porostního typu topolový – kód 8, a to z důvodu zajištění souladu s novou vyhláškou č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Dalším cílem novely je ukončení příjmu žádostí v opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů od roku 2021. Důvodem je konec programového období Společné zemědělské politiky EU pro období 2014–2020.

Účinnost od 15. 3. 2020

Vyhláška č. 59/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů

Změna vyhlášky č. 29/2004 Sb. byla přijata především z důvodu přehodnocení systému rostlinolékařské péče na úrovni Evropské unie, resp. s ohledem na řízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031. Nově vznikla povinnost doplnit průvodní listy určené k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin v souladu se zákonem č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, o novou podobu rostlinolékařského pasu, a to i pro chráněné zóny.

Účinnost od 15. 3. 2020

Vyhláška č. 60/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů

Hlavním cílem novely vyhlášky je v návaznosti na přijatou novelu veterinárního zákona, která implementuje evropské nařízení o úředních kontrolách, upravit problematiku veterinárních osvědčení, specializovaných školení se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami. Dále dochází k úpravám žádosti o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát, vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou podle § 67a a 67b veterinárního zákona, vzorů průkazů proškolené osoby a prohlížitele včelstev, opatření biologické bezpečnosti v chovech prasat, podmínek atestačního studia úředních veterinárních lékařů a k úpravám vzorů služebních průkazů veterinárního inspektora, úředního veterinárního asistenta a inspektora státního dozoru nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat.

Účinnost od 15. 3. 2020

Vyhláška č. 42/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava

NP Šumava bude rozdělen do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let. Nahradí současné členění, které má tři zóny. Přírodní zóna vznikne na 27,7 procenta plochy a ponechá se pouze přírodním procesům. Zóna přírodě blízká počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.

Účinnost od 1. 3. 2020

Dne 1. 3. 2020 nabyla účinnost vyhláška o vymezení zón ochrany NP Šumava. Foto archiv AOPK ČR

Nález Ústavního soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19 ve věci návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Ústavní soud zrušil část přechodného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, které přikazovalo užít úpravu promlčení dle tohoto zákona i na činy spáchané před jeho účinností. Tento zákon vstoupil v platnost v polovině roku 2017 a oproti předchozí úpravě prodloužil horní hranici promlčecí doby u vážnějších přestupků ze dvou na tři roky. V důsledku jmenovaného přechodného ustanovení tak docházelo k tomu, že obecné soudy byly povinny odpovědnost za přestupky spáchané před účinností nového zákona posuzovat podle v mezičase změněné úpravy promlčecí doby, ačkoliv v případě aplikace staré právní úpravy by již došlo k jejímu uplynutí. Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že přechodné ustanovení skutečně odporuje Listině, neboť porušuje princip právní jistoty a zákaz retroaktivity. Tedy že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán.

Účinnost od 26. 2. 2020

Věstník MŽP ROČNÍK XXX – leden 2020 – ČÁSTKA 1
Aktualizovaná metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody.

Metodická instrukce vysvětluje pojmy uváděné v ZOPK a ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a zabývá se postupem orgánů ochrany přírody podle § 8 a § 9 ZOPK ve vztahu ke kácení dřevin rostoucích mimo les a k ukládání náhradních výsadeb. Účelem metodické instrukce je sjednocení výkonu státní správy při povolování kácení dřevin a ukládání opatření ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Metodická instrukce též obsahuje tabulku s působnostmi jednotlivých OOP a vzor závazného stanoviska vydávaného podle § 8 odst. 6 ZOPK.

Společné sdělení sekce státní správy a sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke vztahu § 15a a § 15b zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

V souvislosti s vydáním zákona č. 312/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) se zavádí kategorie vodních děl se stanovenou maximální plochou 20 000 m2 a s nejvyšší možnou výškou hráze 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod. K provedení těchto děl, za předpokladu, že nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, se předepisuje režim ohlášení vodoprávnímu úřadu uvedeným zákonem, dále dochází k vymezení kategorie terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině v nezastavěném území se stanovenou plochou v rozmezí od 300 m2 do 20 000 m2 a s největší možnou hloubkou 1,5 m. Rovněž k provedení těchto terénních úprav je předepsán režim ohlášení vodoprávními úřadu. Uvedený zákon představuje de facto nepřímou novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, když stanoví, že pro účely ohlášení jak výše vymezené kategorie vodních děl, tak výše vymezené kategorie terénních úprav se nevyžaduje závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, nejde-li o záměr umisťovaný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté ZOPK (tj. zvláště chráněná území a území tvořící soustavu Natura 2000). Systematicky je vyloučení závazného stanoviska orgánu ochrany přírody zařazeno v náležitostech ohlášení vodního díla (§ 15a odst. 4 písm. a/ vodního zákona ve znění zákona č 312/2019 Sb.), resp. terénní úpravy (§ 15b odst. 2 vodního zákona ve znění zákona č. 312/2019 Sb.), tj. stavebník nemá povinnost jej předložit jako podklad pro projednávání ohlášení.