Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Podepsáno: koniklec otevřený má vlastní záchranný program
Koniklec otevřený kvete právě v těchto dnech, ale už jen na 24 místech v celé České republice.
Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program, který nyní schválilo Ministerstvo životního prostředí. Jeho cílem je zastavit úbytek koniklece otevřeného v pěti vymezených oblastech. Bylo vytipováno dvacet prioritních lokalit, na kterých bude záchranný program probíhat přednostně.
„Záchranné programy pomáhají udržet vzácné druhy rostlin a živočichů v naší krajině. Nyní jich běží již devět a připravují se další. Díky nim se z naší přírody nevytratil hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Věřím, že díky tomu nejnovějšímu se začne v ČR lépe dařit konikleci otevřenému,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Koniklec otevřený je jedním z mnoha druhů rostlin, které u nás v posledních desetiletích téměř vymizely, protože se změnil způsob hospodaření. Vyhovovalo jim totiž, že pastva udržovala v krajině nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklece a další stepní druhy v ní nemají vhodné podmínky pro život. Záchranný program počítá s péčí o jednotlivé lokality, aby se v nich zachovaly či obnovily vhodné životní podmínky pro tuto krásnou rostlinu,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
„Záchranný program přistupuje k ochraně koniklece komplexně, to znamená, že kombinuje péči o lokality výskytu i o samotný druh, zahrnuje opatření v oblasti monitoringu, komunikace s vlastníky i veřejností a tak podobně. Bude se pravidelně kosit a také hrabat travní porost, plánuje se pastva ovcí a koz, vyřezávání náletů či narušování travního drnu. Některá místa bude potřeba oplotit, aby koniklece nelikvidovala přemnožená spárkatá zvěř. Součástí programu je také pěstování konikleců. Již dnes je do něj zapojeno několik botanických zahrad. Jejich výpěstky mohou představovat záložní populace pro případ vyhynutí druhu na lokalitě. Samozřejmostí je také pravidelný monitoring a průběžné vyhodnocování efektu jednotlivých opatření,“ popisuje Eliška Blažejová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Historicky byl koniklec u nás relativně hojně rozšířenou rostlinou, která rostla na extenzivních pastvinách, často v okolí skalních výchozů nebo kamenných snosů. Pastviny pravidelně přepásávala stáda ovcí a koz (které nejen že udržovaly porost travin, ale také narušovaly terén) a alespoň jednou ročně se kosily. Přístup člověka ke krajině se však po druhé světové válce radikálně změnil. Upuštění od tradičního obhospodařování krajiny (zánik extenzivní pastvy, eutrofizace, zarůstání a zalesňování stanovišť) způsobilo výrazné změny ve složení rostlinných společenstev. Lokality výskytu koniklece začaly zarůstat a početnost této světlomilné, konkurenčně slabé rostliny se začala snižovat. V posledních několika desetiletích se velikosti jednotlivých populací dále zmenšovaly, snižoval se počet jedinců na většině lokalit a později některé lokality i zcela zanikly.
Více informací naleznete na http://www.zachranneprogramy.cz/koniklec-otevreny/zachranny-program-zp/
Záchranné programy jsou nyní realizovány pro 5 druhů rostlin: hořeček mnohotvarý český, hvozdík písečný český, matizna bahenní, rdest dlouholistý, koniklec otevřený, a čtyři druhy živočichů: hnědásek osikový, perlorodka říční, sysel obecný, užovka stromová. Více na http://www.zachranneprogramy.cz/