Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Studie proveditelnosti:

„Zvýšení ekonomické prosperity venkovské komunity a zlepšení ochrany přírody s využitím rozvoje ekot

Autor: František Pelc, Michal Lodin

Počet zahraničních turistů přes množství výkyvů v Zambii v posledních desetiletích narůstá a v roce 2018 poprvé přesáhl jeden milion. Turismus se stal jedním z nejrychleji rostoucích zambijských ekonomických odvětví (vytváří přes 6 % HDP a více než 8  % zahraničního obchodu) a zaměstnává přímo a nepřímo na 319 000 lidí (ATC 2018). 

Podrobnější rozbor však ukazuje, že pouze zhruba čtvrtinu zahraničních turistů je možné spojit s ekoturismem s vazbou na chráněná území, a to s obrovskými rozdíly. Více než 140 000 turistů totiž zavítá k Viktoriiným vodopádům a na 23 000 z nich navštíví navazující malý národní park Mosi oa Tunya. Nejznámější národní park South Luangwa velký jako půl Moravy hostil v posledních letech více než 40 000 turistů za rok. Obří národní park Kafue, rozprostírající se na 22 400 km², vykazuje roční návštěvnost okolo 13 000 turistů a do národního parku Lower Zambezi zamíří ne víc než 10 000 návštěvníků ročně. Ostatní národní parky mají roční návštěvnost ve stovkách či jednotkách tisíců turistů, a někdy ještě méně. Do této kategorie patří i národní park Sioma Ngwezi. Pro porovnání lze uvést, že v Krkonošském národním parku o rozloze méně než 400 km² se roční návštěvnost pohybuje okolo 4 milionů osob. V africkém kontextu je pro srovnání vhodné uvést roční návštěvnost věhlasného obřího Krugerova národního parku (90 % plochy národního parku Kafue), přesahující 1,8 milionu osob. Uvedené údaje a porovnání zřetelně potvrzují obrovský potenciál pro změnu současného stavu, a to v podobě udržitelné, k přírodě šetrné turistiky (cf. UKAid & World Bank 2011).

Vývoj počtu zahraničních turistů v Zambii (Světová banka 2017)

Stručně o historii projektu 
Záměr podpořit rozvoj ekoturistické infrastruktury v zájmu ochrany přírody a místní ekonomické prosperity vznikl již v roce 2016 (Pelc l.c.). Na základě jednání mezi MoTA a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zambijská strana oficiálně požádala o realizaci projektu v rámci rozvojové pomoci České republiky dopisem vyjadřujícím značný zájem o spolupráci v této oblasti i podáním žádosti MoTA Velvyslanectví ČR v Zambii. Záměr byl ze strany české rozvojové pomoci vyhodnocen jako postrádající přijatelné parametry upřednostňující projekty podpory rozvoje zemědělství na zambijském venkově, a tudíž nevhodný. Po následných opakovaných konzultacích se podařilo dojednat s Českou rozvojovou agenturou možnost zpracování studie proveditelnosti, která by věrohodně identifikovala prioritní zájmové prostory a zároveň stanovila expertními posouzeními investiční a provozní náklady. V roce 2017, resp. 2018 zažádala zambijská strana o provedení této studie jak samostatným dopisem státního tajemníka adresovaným Velvyslanectví ČR v Lusace, tak následně podanou žádostí o realizaci studie proveditelnosti posuzující tři zájmové oblasti pro podporu rozvoje nové ekoturistické infrastruktury v národních parcích Kafue, Sioma Ngwezi a Lower Zambezi. Zmiňovaná iniciativa zambijských úřadů vyústila v polovině roku 2019 v uzavření smlouvy mezi Českou rozvojovou agenturou a AOPK ČR o realizaci této studie. AOPK ČR studii vypracovala a realizovala ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity Praha.

Vlastní studie proveditelnosti 
MoTa požádalo o provedení studie proveditelnosti, která by určila ve třech zambijskou stranou navržených národních parcích (viz mapa) vhodná místa k výstavbě ekoturistických zařízení včetně orientačních ekonomických nákladů a na základě komplexní porovnávací SWOT analýzy i nezpochybnitelné priority pro případnou realizaci pilotního projektu.

Mapa lokalit tří zájmových oblastí. Vypracoval Jan Vrba 

Stručný popis tří studovaných oblastí

Národní park Kafue
Největší národní park Zambie se nachází v převážně rovinaté krajině a pokrývají jej miombové lesy, savany a místy, zejména na severu mokřadní planiny. Na ploše velké jako Morava vzniklo celkem 20 celoročních a několik dalších sezónních ekoturistických zařízení. Nicméně s ohledem na rozsáhlost má park mnohem větší potenciál rozvoje. Z fauny se vyskytují ekoturisticky a ochranářsky atraktivní populace slona afrického (5 000–6 000 jedinců), hrocha, buvola, lva, levharta, geparda, psa hyenovitého a hyeny skvrnité. Z antilop NP Kafue osídluje mj. antilopa vraná, antilopa koňská, impala, puku, buvolec Lichtensteinův, pakůň žíhaný a voduška červená neboli lečve. Jak jsme již uvedli, s ohledem na plochu je návštěvnost parku činící 10 000–15 000 ročně poměrně nízká. Další podrobnosti o zmiňovaném vskutku velkoplošném chráněném území přinášejí Mkanda et al. (2018) a Plesník & Pelc (2018). 

Národní park Sioma Ngwezi
Třetí největší národní park (5 270 km²) leží na jihozápadě země na hranici s Angolou a Namibií a charakterizuje jej rovinatá krajina porostlá miombovovými a akáciovými lesními a savanovými formacemi na kalaharských píscích, někde jsou otevřené travnaté pláně a pánve periodicky zaplňované vodou. V minulosti na faunu velmi bohatý park byl před dvěma desítkami let téměř vypytlačen. V současnosti zlepšená aktivní ochrana a poloha na migračních koridorech velkých savců mezi třemi státy umožnila aspoň částečnou obnovu populací fauny. Stejně jako NP Kafue se také toto chráněné území stalo součástí obřího přeshraničního chráněného území Kavango–Zambezi (KAZA), plochou srovnatelného s Francií (cf. Pelc & Plesník 2016). Z hlediska ekoturismu a ochrany přírody zůstává významná přítomnost autochtonní populace žirafy jižní, která se jinde v Zambii nevyskytuje (populace žiraf v South Luangwě patří k jinému druhu – žirafě masajské). Dříve početná stáda slona afrického byla zdecimována pytláctvím, takže dnes jejich populace čítá nízké stovky jedinců, přičemž dramaticky vzrostl podíl nalezených zabitých zvířat k živým, konkrétně z 3  % v roce 2008 na 85  % v roce 2015. Jinak park nabízí téměř ucelené portfolio další africké charismatické fauny včetně lva, psa hyenovitého, levharta a možná i geparda a některých antilop, avšak stále v mimořádně nízké populační hustotě. Žádné trvalé ekoturistické zařízení ve vlastním  parku neexistuje, pouze podél řeky Zambezi vzdálené od hranice parku asi 30  km na západ funguje pět kempů a lodží.

Národní park Lower Zambezi
Rovněž rozsáhlý národní park (4 094 km²) je situován podél hraniční řeky Zambezi široké 0,5–2 km (v parku v délce asi 120 km), na niž navazuje nivní terasa široká 2–15  km a řetězec kopců vysokých přes 1 000 m n. m. a svahy Velké příkopové propadliny. Četné mokřady a tůně (část nivy parku je několik měsíců pod vodou), rozmanitá buš a savany s dominantami jako baobab a palma Hymphaene ventricosa přispívají k dramatické krajinné scenerii. Široké spektrum africké fauny zahrnuje slona afrického (asi 1 500–1 700 jedinců), hojného hrocha, buvola, zebry, několik druhů antilop, lva (menší populace asi 30–40 jedinců), levharta, hyeny skvrnité a nepočetně i psa hyenovitého, čítajícího 3–5 smeček. Zatímco krokodýl nilský je běžný, nosorožec dvourohý (vypytlačen), gepard (zřejmě vyhuben) a žirafa (mimo areál výskytu) chybějí. Téměř 400 druhů ptáků včetně kolonií vlhy karmínové hnízdící v NP v počtu až 10 000 jedinců lákají milovníky avifauny. Na území parku bylo postupně vybudováno sedm ekoturistických zařízení luxusního charakteru, zatímco na deset zařízení rozmanité kvality se nachází v přilehlé oblasti řízeného lovu zvěře. Park a jeho okolí ohrožuje záměr těžby nerostných surovin. Na protějším zimbabwském břehu se rozkládá unikátní národní park Mana Pools, kde přežívají i ohrožení nosorožci dvourozí. 

Panoramatický snímek místa na soutoku řek Kafue a Shishambe,
kde byl lokalizován návrh nejvhodnějšího umístění ekoturistického zařízení.
Foto František Pelc

Porovnávací SWOT analýza a další aspekty studie proveditelnosti
Účelem studie proveditelnosti bylo jasně definovat projekt a určit, zda ho bude možné realizovat. Možnosti určují dostupné příležitosti a limity zdrojů, trh, životní prostředí, potřeby a požadavky místní komunity a politická realita. Jako součást studie byla vypracována analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Silné a slabé stránky zastupují vnitřní faktory (vlastnosti) navrhovaného projektu; příležitosti a hrozby představují vnější faktory, které mohou ovlivnit výsledek. Podrobná SWOT analýza šesti lokalit ve zmiňovaných třech národních parcích byla navržena podle mezinárodních standardů a provedena samostatně každým odborníkem. Pro vypracování SWOT analýzy porovnávající jednotlivé parky a lokality v nich bylo stanoveno celkem 46 kritérií. Sedmnáct se týkalo silných stránek (např. biodiverzita, krajinná atraktivita a možnosti ekoturistických aktivit), deset mělo vazbu na slabé stránky, jako je sezonnost využití, nedostatek ekoturistického vybavení, nedostatečné zapojení lokálních komunit v ekoturismu, sedm kritérií souviselo s příležitostmi (např. možnosti zapojení místních komunit do projektu, možnosti synergie s dalšími institucemi včetně NGOs, možnosti zvýšení kvality péče o přírodní prostředí) a dvanáct kritérií představovalo ohrožení (např. ohrožení těžbou nerostných surovin, pytláctvím, negativními dopady realizace ekoturistické infrastruktury). Každému parametru SWOT byla přiřazena váha s možnými hodnotami 1, 1,5 a 2 a skóre od 0 do 5. Každý z pěti odborníků nezávisle určil váhu a skóre pro všechny definované a dílčí parametry. Vážené skóre (váha * skóre) posloužilo k porovnání všech výsledků SWOT s použitím kladných hodnot pro příznivé parametry (síly, příležitosti) a záporných hodnot pro nepříznivé charakteristiky. Podrobné hodnocení proběhlo na šesti konkrétních lokalitách vybraných zástupci MoTA, resp. příslušných správ národních parků. Primárním kritériem byl snadný přístup z mezinárodních letišť v Lusace a Livingstonu, jmenovitě dostupnost do půl dne jízdy autem.

Návrh nejvhodnější lokality pro realizaci ekoturistického zařízení v centrální části NP Kafue. 
Vypracovali Jan Vrba a Vladimír Zdražil

Byla také stanovena modelová struktura ekoturistického zařízení střední a nižší třídy.

Vyhodnocení 
Na základě celkového vyhodnocení vyšlo jako nejvhodnější místo pro výstavbu ekoturistického zařízení na soutoku řeky Shishambe a Kafue v národním parku Kafue. U silných stránek dosahovalo hodnocení 116 bodů (ostatní lokality 62–102), u slabých stránek 28 (ostatní 35–67), u příležitostí 64 (ostatní 50–55) a u ohrožení 44 (ostatní 44–54). Silné stránky a příležitosti byly všemi experty hodnoceny vcelku konzistentně, slabé stránky pro lokalitu Sioma Ngwezi a hrozby pro všechny lokality vykazují větší variabilitu.

O realizaci projektu dlouhodobě projevují zájem zástupci MoTA. V čele státní
tajemník Amos Malupenga a první zprava od něj je český velvyslanec Radek Rubeš.
Foto Vladimír Zdražil

Vstupní investiční náklady na definované zařízení pro nízko a středně příjmové turisty byly ohodnoceny rámcově stavebním rozpočtovým expertem na 3–4 miliony Kč a další nezbytné podpůrné investice (vozy, počítače apod.) na 2–3 miliony Kč. Byly odhadnuty i průměrné roční provozní (asi 350 000 Kč) a mzdové (500–900 000 Kč) náklady. Pro nejlépe hodnocenou lokalitu v NP Kafue hovořila především její dostupnost (po dobré cestě od hlavní asfaltové silnice, centrální část obřího parku a blízkost osady zaměstnanců parku), atraktivní a současně praktické umístění na soutoku dvou řek a solidní zazvěření parku. 

Společné foto s ředitelkou NP Kafue (severní sektor) Mirriam Namushi.
Foto Vladimír Zdražil

Na druhý okraj intervalu hodnocení se dostaly lokality v Sioma Ngwezi. Tento park má úžasnou krajinnou scenerii charakteru divočiny a obnovující se fragmenty původních populací fauny. Nicméně jejich komplikovaná dostupnost po cestách s hlubšími kalaharskými písky a absence povrchové vody (nutnost využití vrtů pro zásobování vodou) ve studovaných lokalitách snižuje hodnocení a zvyšuje případné investiční náklady. Jako vhodné řešení se proto nabízí využití lodží u nedaleké řeky Zambezi nebo výstavba nových jako základny pro návštěvníky a zřízení jednoduchého satelitního kempu přímo v národním parku využívaného pro krátkodobé pobyty v divočině. 

Populace hrocha obojživelného v řece Zambezi v NP Lower Zambezi
dosahuje několika tisícovek. Foto František Pelc

Z širšího pohledu jsou studované lokality ve všech cílových národních parcích, byť s různou intenzitou, vhodné k rozvoji ekoturismu a nezbytných zařízení (Lodin et al. 2019). 

Co dál?
Výsledky studie byly předány prostřednictvím Velvyslanectví ČR zambijskému Ministerstvu turismu a umění spravujícímu chráněná území a následně prezentována a předána České rozvojové agentuře. Studie identifikovala prioritní lokalitu, resp. vhodné lokality pro vybudování udržitelné ekoturistické infrastruktury a zahrnuje rovněž expertní odhady investičních nákladů modelového ekoturistického zařízení s kapacitou do 30 návštěvníků (celkově přibližně 6 milionů Kč) a počátečních provozních, resp. mzdových prostředků (ročně okolo 300–400 000 Kč, resp. 500–900 000 Kč) se servisem zajišťovaným asi deseti pracovníky místní komunity. Správa ekoturistického zařízení by postupně přešla do rukou místní komunity za supervize investora. Veškeré příjmy zůstanou v místě (na rozdíl od standardních zařízení provozovaných zahraničními společnostmi). Zároveň byla zdůrazněna potřebná vazba na využívání potravin z produktů místních komunit (zelenina, ovoce, rybářství apod.), což představuje další aspekt žádoucí rozvojové spolupráce.

Zvídavé lvíče ve smečce lvů, NP Kafue. Foto František Pelc

Kde najít finanční podporu pro realizaci projektu? Jako nejracionálnější se jeví využití programu rozvojové spolupráce ČR. V Zambii jako jedné z prioritních zemí byly v roce 2019 na rozvojovou pomoc podle dostupných údajů nevyčerpány dvě desítky milionů Kč, takže tyto prostředky byly redistribuovány pro OSN působící v oblasti. Nicméně tento zdroj by mohl být potenciálně využitelný po nezbytné úpravě indikátorů, kde je dosud uváděn pouze zemědělský (produkční) rozvoj zambijského venkova. Indikátory je nutné doplnit o možnost podpory nezemědělských (neprodučních) aspektů rozvoje venkova, které jsou neméně důležité. Jednání týkající se uvedeného procesu probíhají mj. na úrovni MŽP a MZV. V této souvislosti podotýkáme, že Zambie má paradoxně nadprodukci zemědělských produktů, ale díky extrémně nízké koupěschopnosti obyvatelstva jich velkou část exportuje do bohatších států.

Pláně Busanga v NP Kafue hostí velká stáda antilop lečve červených
přitahujících predátory včetně lva či geparda. Foto František Pelc

V současné době je připravováno alternativní doplnění projektů o studijní a výzkumné výměny mezi ČZU a Zambijskou univerzitou (UNZA) v Lusace včetně vybudování zázemí pro tyto aktivity v navazujícím prostoru ekokempu. Předpokládá se i prostudování vhodnosti a možnosti repatriace vybraných vyhubených taxonů místní fauny (např. nosorožce dvourohého nebo žirafy jižní) a případně vytvoření malé záchranné stanice pro poraněná zvířata ve spolupráci se Safari Parkem Dvůr Králové n. L. 

Z přípravného jednání s kancléřem (v červené košili) královského litungy
Jižního Barotsolandu před setkáním s vlastním litungou. Foto Pavel Pešout

V případě úspěšných úprav formálních podmínek by pak mohlo zambijské ministerstvo požádat   na základě studie proveditelnosti o podporu v průběhu roku 2021. Mělo by se jednat o pilotní projekt, na jehož realizaci by se měli podílet i zástupci dalších komunit dvou regionů, kde proběhlo vyhodnocení vhodnosti s cílem rozšířit získané kapacity, dovednosti a přístupy i do dalších prověřovaných lokalit. V případě úspěchu nelze do budoucna vyloučit ani zaměření rozvojové pomoci do těchto oblastí. 

Celý projekt vykazuje značné multiplikační účinky výstupů podpory: přispěje mj. k omezení chudoby a k podpoře prosperity lokálních komunit, ke zlepšení kvality ochrany přírodního prostředí a biodiverzity a také k omezení migrace místních lidí z venkova do městských oblastí a případně dále. Začlenění výchovných a výzkumných aktivit a případných zoologických repatriačních projektů naznačuje další potenciál rozvoje podpory. 

Oponentní posudky k projektu vypracovala expertka podnikající v oblasti ekoturismu v subsaharské Africe Lídie Stellová (Stella Travel) a přední odborník ve výzkumu a ochraně biodiverzity v subsaharské Africe David Storch (Přírodovědecká fakulta UK Praha a Centrum pro teoretická studia Praha, společné pracoviště UK a Akademie věd ČR). 

Populace slona afrického v Národním parku Sioma Ngwezi vykazuje
velké početní fluktuace, zčásti způsobené pytláctvím, zčásti pohybem
zvířat za dostupnou vodou v rámci migračního makrokoridoru mezi Zambií,
Angolou, Namibií a Botswanou. Toto stádo u obce Sioma v počtu cca 50 jedinců
šlo pít k řece Zambezi mimo plochu. Foto František Pelc 

Poděkování
Na závěr bychom chtěli poděkovat pracovníkům velvyslanectví ČR v Lusace, zejména velvyslanci Radku Rubešovi, za skvělou přípravu pěti jednání s klíčovými partnery na Ministerstvu turismu a umění Zambijské republiky a správám studovaných národních parků.

Seznam použité literatury

ATC (2018): Analysis of the tourism value chain in Zambia. Final report. Acorn Tourism Consulting Ltd. Flimwell, U.K., 48 pp. - Eagles P.F.J., McCool S.F. & Haynes Ch.D.A. (2002): Sustainable tourism in protected areas. Guidelines for planning and management. IUCN Gland, Switzerland, 183 pp.+xv. - Lindsey P., Nyirenda V., Barnes J., Becker M., McRobb R., Tambling C. et al. (2014): Underperformance of African protected area networks and the case for new conservation models: Insights from Zambia. PLoS ONE 9 (5): 1-14, e94109. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0094109. - Lodin M., Pelc F., Zdražil V., Bejček V., Pešout P. & Plesnik,J. (2019): Implementation and development of eco-tourism infrastructure in one Zambian national park aiming at improvement of local economic prosperity, reduction of poverty in the countryside and   improvement of the conservation of the natural environment. Vol. I Feasibility study. Vol. II Background document. Nature Conservation Agency of the Czech Republic and Czech University of Life Sciences Prague, 140 + 170 pp. - Mkanda F., Munthali S., Milanzi J., Chifunte C., Kaumba Ch., Muswema N., Milimo A. & Mwakifwamba A. (2018): The giant sleeps again? Resource, protection and tourism of Kafue National Park, Zambia: Parks 24: 23-34. - Pelc F. (2017): Návrh projektu rozvojové spolupráce v Zambii. Ochrana přírody 72 (6): 42-48. - Pelc F. & Plesník J. (2016): Nová naděje pro ochranu velkolepé africké přírody, nebo jenom další formální zákres na mapě? Ochrana přírody 71(1): 44-48. - Plesník J. & Pelc F. (2018): Národní park Kafue − nezaslouženě přehlížená ukázka subsaharské Afriky. Ochrana přírody 73(5): 42-48. - UKaid & World Bank (2011): What would it take for Zambia´s tourism industry to achieve its potential. U.K. Ministry of International Cooperation London & World Bank Washington, D.C., 16 pp.