Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Podloudný obchod s ohroženými luskouny
Každoročně si třetí únorovou sobotu připomínáme Světový den luskounů. Bylo tomu tak i letos, kdy jsou luskouni podezřelí z přenosu koronavirů na člověka.
V roce 2019 čínští vědci objevili u kriticky ohrožených luskounů ostrovních, později uhynulých na infekci dýchací soustavy a zabavených čínskými celníky, že jsou hostiteli mnohých koronavirů. V polovině února 2020 badatelé z Baylorovy lékařské fakulty univerzity v texaském Houstonu, známé výzkumy lidského genomu, potvrdili značnou příbuznost koronavirů odebraných z těchto luskounů s koronaviry, které způsobily epidemii SARS v letech 2002 až 2004, vzniklou v Číně. Tehdy se koronaviry přenesly pravděpodobně z netopýrů na ovíječe a cibetky a následně na člověka, protože ovíječi a cibetky jsou v Číně oblíbenou potravou. Nyní je jejich prodej v zemi zakázán. Nejrozšířenější je na území Číny ovíječ maskovaný a omezeně se vyskytují ovíječ pruhovaný a největší, vážící až 9 kg, je cibetka asijská, žijící v jižní Číně.
K blízkému styku luskounů s člověkem dochází proto, že pokrmy z nich se považují za pochoutku a luskouni a jejich šupiny se využívají v tradičním čínském lékařství, ale i v jiných asijských a afrických státech. Z těchto důvodů z dřívějších početných afrických a asijských populací luskounů zůstaly dnes jen zbytky. Na jejich decimaci se velkou měrou také podílí mezinárodní podloudný obchod.
Zoologická čeleď luskounovitých zahrnuje čtyři asijské a čtyři africké druhy rodu Manis, přičemž africké druhy se někdy řadí do dvou jiných rodů /Phataginus a Smutsia/. Ve vlastní Číně žije na jihovýchodě státu luskoun krátkoocasý, mimo Čínu v jihovýchodní Asii žijí luskoun ostrovní, l. filipínský a l. tlustoocasý, který spolu s africkým l. velkým patří k největším luskounům, dosahujícím hmotnosti až 30 kg. V Africe ještě žijí l. dlouhoocasý, který naopak patří se svými 2 kg k nejmenším druhům, l. bělobřichý a l. stepní. K nejvíce ohroženým patří asijský l. krátkoocasý, l. ostrovní a l. filipínský, jejichž početnost v posledních dvaceti letech poklesla na 10 až 20 % původního stavu. Z afrických druhů to jsou l. velký a l. bělobřichý, jejichž počty se zmenšily na polovinu, nepochybně v důsledku podloudného exportu do Číny. Všichni luskouni jsou neútoční savci, živící se mravenci a termity, pohybují se na zemi, někteří šplhají i na stromy, jiní si vyhrabávají nory. Všechny druhy luskounů jsou podle Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) obecně ohrožené druhy v různých stupních ohrožení a mezinárodní obchod je s nimi od roku 2017 zakázán.
Zpráva nevládní organizace Wildlife Justice Commission /WJC/ z 10. února 2020 uvádí, že v letech 2016 až 2019 organizovaný podloudný obchod s luskouny a jejich šupinami velmi vzrostl. Šetření provedené touto organizací zjistilo, že během těchto čtyř let bylo v 52 případech celkem zabaveno 206 tun šupin luskounů, což představuje 60 až 600 tisíc luskounů v závislosti na druhu. Podle WJC představuje zabavené množství jen malou část podloudného obchodu, protože většina kontrabandu zůstane neodhalena. Podle Interpolu je zabavené množství jen viditelným vrcholkem ledovce, protože se podaří zachytit jen 10 až 20 % z tohoto nelegálního obchodu. Vzhledem k tomu, že klesá cena slonoviny, diverzifikuje organizovaný zločin obchodující se zvířaty a jejich částmi činnost a musí transportovat velké množství šupin luskounů, aby udržel své zisky, protože cena kilogramu šupin luskounů je nižší než cena kilogramu slonoviny. V r. 2018 činila v Nigérii cena kilogramu šupin 52 dolarů, po transportu do Asie to bylo již 250 dolarů a při prodeji v malém množství více než 730 dolarů. Přitom Nigérie a Vietnam hrají významnou roli v nové cestě šupin luskounů z Afriky do Asie, protože občané obou států byli zapleteni do 85 % zásilek odhalených v posledních dvou letech. Zásilky pocházejí i z Kamerunu, Demokratické republiky Kongo a z Ugandy, z Asie jde zejména o Indonésii a Malajsii.
Tento podloudný obchod vyvolává silná poptávka zemí kontinentální jihovýchodní Asie, především Číny. V roce 2012 pouze 1 % zadržených zásilek pocházelo z Afriky, dnes to je 80 až 90 %.
I když lov a obchod s luskouny zůstávají v Číně nelegální, farmaceutický průmysl může jejich šupiny využívat pro výrobu tradičních preparátů. V souvislosti se současnou pandemií onemocnění COVID-19 však čínské zdravotní pojišťovny neproplácejí léky zhotovené na bázi šupin luskounů, což může snížit poptávku po šupinách, a tedy omezit i pytlačení luskounů v Asii i v Africe, což se možná již děje.