Kulér-Medailonky

Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf

Jubilující Petr Moucha – lesník a ochranář v jedné osobě

Autor: Pavel Pešout, František Pelc

Petr Moucha se narodil 10. září 1939 v Bratronicích v okrese Mladá Boleslav, v rodině vesnického kováře a podkováře jako druhorozený syn. Matka pečovala o domácnost a o menší hospodářství. Otec opravoval zemědělské stroje a nářadí, podkovával koně okolním sedlákům. Do základní školy začal Petr Moucha chodit v roce 1945 do malotřídky v Rejšicích a od šesté třídy do Luštěnic. Po ukončení povinné školní docházky ještě navštěvoval „jednoroční učební kurs“ v Dobrovicích. Po jeho skončení měl zájem studovat na střední lesnické škole. Pro jeho původ (syn živnostníka) a kvóty stanovené tehdy OV KSČ se mu to nepodařilo a byl přijat ke studiu na jedenáctileté škole v Mladé Boleslavi. Tu ukončil maturitou v roce 1957.

Jubilant v CHKO Jeseníky v květnu 2001.
Foto J. Beranová

Poté se znovu pokusil o studium lesnictví a úspěšně absolvoval přijímací zkoušky na tehdejší lesnické fakultě ČVUT v Praze. V padesátých letech měli rodiče potíže způsobené odmítáním vstupu do jednotného zemědělského družstva. V důsledku toho nebylo sestře jubilanta umožněno studovat na střední škole a on sám musel čelit pokusu o „prověření oprávněnosti“ studia na vysoké škole, naštěstí neúspěšnému. Lesnickou fakultu vystudoval s nadprůměrnými výsledky a v roce 1962 složil státní závěrečnou zkoušku a obhájil diplomovou práci na téma „Pěstování červeného dubu“ (Moucha 1962). Ve studiu však neustal, od r. 1973 započal aspiranturu v oboru pěstování lesa – nauku o lesním prostředí na Vědeckém lesnickém ústavu v Kostelci nad Černými lesy pod vedením prof. dr. Aloise Mezery, DrSc. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Péče o přirozená lesní společenstva navrhované chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko“ (Moucha 1978) a byla mu vědeckou radou Vysoké školy zemědělské v Praze udělena vědecká hodnost kandidáta zemědělsko-lesnických věd.

Petr Moucha (vpravo) v NPR Karlštejn v květnu 2011 s prof. Romanem Kodetem. 
Foto M. Mrhalová

Začátky v lesnickém provozu
Vstup do praktického zaměstnání byl dříve vázán na tzv. umístěnky. S ohledem na dobré studijní výsledky měl Petr Moucha možnost volby, a protože chtěl získat zkušenosti v lesnickém provozu, přijal umístěnku na Lesní závod Trhanov. Na Chodsku do nástupu na základní vojenskou službu působil jako technik v polesí „Černá řeka“ (mnohem později nabytý vztah k tomuto kraji a jeho znalost využil při vyhlašování CHKO Český les). Zde se také seznámil se svojí budoucí ženou, lékařkou Janou Krivjanskou, se kterou se oženil v r. 1965. Po skončení dvouleté základní vojenské služby nastoupil u Lesního závodu Nižbor jako technik v polesí Chrustenice. 

V roce 1967 složil zkoušku pro odborné lesní hospodáře a přestěhoval se z Chrustenic do Karlštejna, kde si (po intermezzu bydlení v Berouně) o dvacet let později postavil se svou ženou dům, ve kterém žije dodnes. Mezi lety 1967 a 1969 pracoval ve funkci referenta státní péče o lesy a myslivost na Okresním národním výboru v Berouně.

Otec CHKO Český kras
K ochraně přírody měl Petr Moucha vždy blízko, profesionálně se jí začal zabývat v červenci r. 1969, kdy začal pracovat ve Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje s úkolem podílet se na přípravě vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras. To se v roce 1972 podařilo, Ing. Moucha byl pověřen vedením Správy CHKO (tehdy správu tvořili dva odborní pracovníci a administrativní pracovnice na částečný úvazek) a začal organizovat činnosti spojené s postupným prosazováním ochranných podmínek oblasti i v ní existujících maloplošných chráněných území. Souběžně s utvářením územní ochrany Českého krasu se Petr Moucha podílel na přípravě vyhlášení chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (vyhlášena v r. 1978) a zpracování návrhů na vyhlášení přírodních rezervací na tomto území (nové vymezení nynějších NPR Týřov a Vůznice, PR Lípa, Jezírka). Od roku 1973 do roku 1978 byl pověřen koordinací činnosti správ CHKO ve Středočeském kraji. V CHKO Český kras byly v době jeho působení na správě vybudovány naučné stezky – Zlatý kůň (1977), Svatojánský okruh (1984), ve spolupráci se Správou CHKO Křivoklátsko vodácká naučná stezka Berounka (1985) a naučná stezka Karlštejn (1989). Vyprojektována byla naučná stezka Kněží hora a mototuristická cesta Český krasem. K realizaci těchto projektů nedošlo. U všech zmíněných stezek byl autorem nebo spoluautorem projektů (Hausmannová et al. 2012).

Otevření naučné stezky Zlatý kůň v roce 1977.
Foto Š. Šindelářová

V roce 1991 skončil ve funkci vedoucího správy CHKO Český kras a byl jmenován do funkce náměstka ředitele Českého ústavu ochrany přírody v Praze pro řízení správ chráněných krajinných oblastí ČR a mj. se podílel na finalizaci současného zákona o ochraně přírody a krajiny. V této době si ho aktéři pamatují jako výjimečného moderátora a vyjednávače, k čemuž mu pomáhal jeho odborný i lidský nadhled, klidné vystupování a koneckonců i vzezření seriózního muže obdařeného šedinami středního věku. 

Po vzniku Správy chráněných krajinných oblastí ČR (1995) působil jako odborný náměstek ředitelů této organizace. Po vzniku AOPK ČR pracoval jako odborný poradce ředitele až do roku 2009, kdy odešel do důchodu. Se státní ochranou přírody však aktivně spolupracuje nadále jako člen Rady AOPK ČR. 

Po celou svou praxi v ochraně přírody se snaží sdílet zkušenosti v ochraně přírody a lesnictví na konferencích, seminářích, v profesních časopisech i formou samostatných publikací (viz bibliografie níže).

Petr Moucha v kanceláři Správy CHKO Český kras v Berouně v roce 1979.
Foto Š. Šindelářová

Respektovaný lesník a ochránce přírody
Ještě za působení ve Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje inicioval založení pobočky ČSVTS lesnické společnosti a až do jejího zániku spoluorganizoval pořádání desítky odborných akcí v rámci „Setkání lesníků tří generací“. Z těchto akcí byly vydávány sborníky přednášek, které z většiny uspořádal jako jejich editor (viz bibliografie v el. vydání Ochrany přírody). 

Působil v několika odborných panelech zřízených Ministerstvem životního prostředí, např. byl členem přezkumné komise Ministerstva životního prostření a členem legislativní a výkladové komise (2004–2009), zkušební komise pro ověřování odborné způsobilosti pro posuzování vlivu na životní prostředí (1992–2009), zkušební komise pro zkoušku odborné způsobilosti k provádění „naturového posouzení“ (2004–2009). Od roku 2011 až do roku 2015 byl také členem Rady Národního parku Šumava. 

Po vzniku České lesnické společnosti byl několik funkčních období členem republikového výboru a předsedou odborné komise ochrany přírodního prostředí. Za víceletou aktivní činnost mu v roce 2009 bylo uděleno čestné členství této organizace.

Od roku 1996 je členem České akademie zemědělských věd, jejího odboru lesního hospodářství, od roku 2014 je čestným členem této organizace.

Letos v únoru, jak jsme již krátce uvedli v minulém čísle Ochrany přírody (Anonymus 2020), obdržel cenu ředitele AOPK ČR za celoživotní přínos pro ochranu přírody.

Myslivec, včelař a cestovatel
Petr Moucha se již od roku 1961 angažuje v mysliveckém spolku (dnešní ČMMJ). Od roku 1972 se podílí na výchově nových myslivců jako lektor a zkušební komisař. Od roku 2003 byl předsedou Mysliveckého sdružení Český kras, kde v současné době vykonává funkci mysliveckého hospodáře. Od roku 2010 je čestným členem ČMMJ.

Kromě myslivosti je jeho koníčkem včelaření a zahrada u jeho domu v Karlštejně, a také poznávání jiných krajin. Ať pracovně, či soukromě navštívil většinu evropských zemí, Arabský poloostrov, ale uchvátila ho i jižní a rovníková Afrika (Pelc 2009) či Srí Lanka. 

Při práci i při provozování všech svých koníčků uplatňuje zálibu ve fotografování.

Z převzetí čestného občanství Městyse Karlštejn na hradě Karlštejn 17. 11. 2019.
Foto archiv Městyse Karlštejn

Komunální politik
Jubilant se v Českém krasu vždy angažoval ve „věcech obecních“. Je jedním ze zakládajících členů Karlštejnského kulturního sdružení, kde zastával čtyři roky funkci jednatele. V letech 1998–2010 byl členem zastupitelstva Městyse Karlštejn, řadu let v pozici předsedy komise životního prostředí. Zastupitelstvo Městyse Karlštejn mu také v roce 2019 udělilo čestné občanství. 

Dovolujeme si Petru Mouchovi touto cestou poděkovat za mnohaletou a dosud trvající spolupráci a přátelství a popřát mu ke kulatinám hodně zdraví, seberealizace v jeho četných koníčcích a stále neutuchající zájem o ochranu přírody. A v neposlední řadě mu přejeme hodně spokojenosti v rodinném kruhu, který mu spoluutváří partnerka Marie, syn a dcera s vnoučaty.