Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Stane se jeskyně Arsena Okrodžanašviliho další zpřístupněnou jeskyní západní Gruzie?

Autor: Vratislav Ouhrabka

Co víme o jeskyni Arsena Okrodžanašviliho, resp. Toba-2?
Jeskyně Toba-2, nově pojmenovaná po významném gruzínském speleologovi Arsenu Okrodžanašvilim, se nachází v atraktivní krasové oblasti v jižním předpolí horského masivu Askhi, patřícím k nejrozsáhlejším krasovým územím v Gruzii. Vlastní masiv Askhi dosahuje nadmořské výšky přes 2000 m (Godirakili 2520 m n. m.) a nachází se v něm řada hlubokých jeskyní a propastí. Kras i vegetace zde mají převážně vysokohorský charakter. Oblast jižně od Askhi tvoří členité, z velké části hustě zalesněné plato dosahující výšek od 800 do 1400 m n. m. Po obvodu je ohraničují hluboká údolí řek Abaša a Tskhenistkali. Zpětnou erozí se pak do plata zařezávají jejich menší přítoky formující hluboké kaňony a vodopády. Na východním okraji představuje typický příklad říčka Satsiskvilo, známá turisty hojně navštěvovaným kaňonem Okatse a vodopádem Kinchkha: oba byli vyhlášeni přírodní památkou. Na západním okraji najdeme podobné kaňony a vodopády na řece Abaša a Toba. Gruzie si těchto fenoménů velice považuje, což dokazuje i jejich územní ochrana. Právě v této části plata můžeme hledat přírodní památky kaňon Martvili (viz Ochrana přírody, OP 5/2017 str. 40-43), kaňon Balda, vodopád řeky Abaša, vodopád Oniore s jeskyní Toba-1 a konečně vodopád Toba s již zmiňovanou jeskyní Arsena Okrodžanašvili (Toba-2).

Vodopád Oniore vysoký 67  m je dalším vývěrem dosud neznámé podzemní řeky.
Foto Jan Mocek

Úvahy o možnostech turistického zpřístupnění
Zatímco okrajové části krasového území (Okatse, Martvili) jsou vybaveny turistickou infrastrukturou a zejména jsou dopravně lehce přístupné, jádro plata je v současné době z důvodu špatné kvality přístupových cest a zcela chybějícího zázemí navštěvované velmi málo. Přitom se jedná o oblast přírodovědně a turisticky velmi cennou. Gruzínští kolegové si jsou vědomi, že pro zajištění kvalitního a kontrolovatelného turistického využití tohoto území je třeba udělat ještě mnoho kroků. Jedním z nich je i úvaha o případném zpřístupnění jeskyně A. Okrodžanašviliho turistům. Původní představy místních o rychlém vybudování přístupových cest, turistických stezek, vyhlídek a zpřístupnění jeskyně pomocí lanovky a vodní plavby bylo nutné hned v počátku přibrzdit. Důvodem byly zejména nevyjasněné hydrologické poměry v jeskyních a následné velké nebezpečí, které tak může hrozit případným návštěvníkům.

Potřeba prozkoumání hydrologických poměrů
Hydrologické povodí jeskyně totiž tvoří část krasového plata o rozloze více než 30 km² a nachází se na něm rovněž rozsáhlá uzavřená deprese, tzv. krasové polje, do kterého je odvodňována velká část vod jak z povrchu plata, tak z krasových vývěrů v jeho úbočích. Největší z těchto vývěrů jeskyně Gamosadivari vytváří říčku Turchu, jež po asi pětikilometrové trase po dně polje opět mizí do podzemí v neprostupných ponorech. Odsud zatím neznámými cestami putuje do vývěrových jeskyní v pramenné oblasti říčky Toba (jeskyně Toba-1 a jeskyně Arsena Okrodžanašviliho). Vzhledem k tomu, že zde nejsou známy údaje o množství srážek a sněhové pokrývce ani o průtocích a výšce vzdutí hladiny v jednotlivých jeskyních, stalo se v této fázi úvah o zpřístupnění jeskyní úkolem gruzínské mise pracovníků Správy jeskyní ČR především zahájit hydrologické monitorování, odpovídající alespoň na část uvedených otázek. 

Panorama krasové planiny táhnoucí se z údolí řeky Abaša po vrcholy masivu Askhi.
Foto Vratislav Ouhrabka

Nejvyšší vodopád v Gruzii i říčky v podzemí
Vchod do jeskyně A. Okrodžanašviliho se nachází v závěrové skalní stěně asi 240 m nad dnem údolí. Z otevřeného vchodu jeskyně o rozměrech 15 × 20 m vyvěrá jedno z ramen říčky Toba a do údolí padá 234 m vysokým stupňovitým vodopádem, jenž je nejvyšší v celé Gruzii. Jednotlivé stupně tvoří mohutné na sebe navazující pěnovcové kaskády. V roce 1991 byla jeskyně dokumentována ruskými a gruzínskými jeskyňáři, v roce 2018 dokumentaci doplnili jeskyňáři z České republiky. V současné době je jeskyně známá v délce 1600 m při maximálním převýšení 23 m, z nichž je volně přístupná pouze asi 500 m dlouhá, 5–15 m vysoká hlavní chodba: po celé délce jí protéká podzemní říčka, místy s hlubokými jezery, jež je nutné přebrodit či přeplavat. Mimořádná je rovněž výzdoba reprezentovaná všemi druhy krápníků a sintrových kaskád. Navazující přítoková chodba je dostupná pouze potápěčsky a dosud se podařilo překonat pouze tři až 60 m dlouhé a 6 m hluboké sifony. Další známé prostory jeskyně tvoří většinou postupně se snižující a uzavřené odbočky, mnohdy s bohatou sintrovou výzdobou.

 
Mapa krasových oblastí Gruzie s vyznačením širšího okolí masivu Askhi
(upraveno podle L. Asanidze, 2019)

Nejprve průzkum a teprve potom konkrétní návrhy k možnosti zpřístupnění
Pracovníci Správy jeskyní ČR navrhli, aby do ukončení hydrologického monitorování trvajícího minimálně dva roky a konečného rozhodnutí o možném způsobu zpřístupnění nebyly v jeskyni prováděny žádné nevratné technické zásahy. Vzhledem k narůstajícímu tlaku potenciálních návštěvníků a rychle se rozvíjejícímu turistickému ruchu v Gruzii doporučili jeskyni prozatím zpřístupnit pouze jednoduchým „adventure“ způsobem. Zabezpečení pohybu turistů kaskádou vodopádu by měli správci lokality provést zajištěnou cestou s případnými žebříky a bezpečnostním lanovým vedením, k překonání jezer by bylo nejvhodnější využít gumové čluny, neopreny apod. Vstup do jeskyně by měl být umožněn jen za doprovodu odpovědných průvodců, a to pouze v období, kdy nehrozí větší srážky. 

V každém případě je už dnes jeskyně A. Okrodžanašviliho významným cílem pro řadu dobrodruhů. Zajištění vhodných a bezpečných přístupových cest a vybudování infrastruktury zejména pro uvažovanou agroturistiku v okolí by bylo pro celou oblast jistě přínosem.