Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Právo v ochraně přírody

Půl roku praxe s novelou liniového zákona

Právo v ochraně přírody

Autor: Tereza Begic', Eva Mazancová

Půl roku praxe s novelou liniového zákona

S účinností od 1. ledna 2021 vstoupila v účinnost novela1 liniového zákona,2 která s sebou přinesla řadu zásadních změn jak do procesů povolování liniových staveb, tak i do „běžné“ stavební agendy. Ušetřen nezůstal ani zákon o ochraně přírody a krajiny3 (dále jen „ZOPK“), jak už nastínil ve svém článku publikovaném v čísle 5/2020 Petr Svoboda.4 Při uvádění novely v aplikační praxi však s ohledem na nedostatky textového znění novely vyvstala řada nejasností a nesrovnalostí, se kterými se aplikační praxe musela vyrovnat prostřednictvím výkladů. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s těmito výklady a posunem aplikační praxe dopadajících na orgány ochrany přírody nad rámec prezentace změn uvedených již v článku Petra Svobody – pro případný úvod do problematiky, resp. osvěžení základní koncepce změn v novele odkazujeme na tento článek.

Ochrana přírody 4/2021 26. 8. 2021 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Třicet let mezi Skyllou a Charybdou

Právo v ochraně přírody

Autor: Slavomír Mlčoch, Miloš Tuháček

Třicet let mezi Skyllou a Charybdou

Letos si připomínáme 30. výročí vyhlášení Národního parku Šumava (dále jen „NPŠ“) vládním nařízením č. 163/1991 Sb., což je jistě příležitost také k ohlédnutí nad tím, jak se vyvíjel přístup k právním problémům ochrany přírody na území tohoto NP.

Ochrana přírody 3/2021 24. 6. 2021 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Olovo a mokřady. Co vyplývá z nově přijatého nařízení Evropské komise?

Právo v ochraně přírody

Autor: Libuše Vlasáková

Olovo a mokřady. Co vyplývá z nově přijatého nařízení Evropské komise?

Otravy volně žijících živočichů patří mezi zásadní problémy celosvětové ochrany přírody. Nejvýznamnější dopady mají v tomto směru zejména pesticidy a jejich rezidua, volně pokládané otrávené návnady, ale i zbytky léčiv včetně veterinárních. Četné vědecké studie, které byly na toto téma zpracované, dokazují, že jedním z významných rizik otrav pro volně žijící živočichy je i olovo přijímané s potravou zejména vodními ptáky v podobě olověných broků, případně olověných zátěží používaných v rybářství. Uvedenou problematiku se již dlouhodobě snaží řešit řada mezinárodních úmluv a dohod, u nichž je Česká republika signatářským státem. A tématem se před několika lety začala vážně zabývat také Evropská komise (EK), která k němu na začátku letošního roku přijala nové Nařízení v rámci legislativy v oblasti používání chemických látek.

Ochrana přírody 2/2021 21. 4. 2021 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Špatné zákony  jsou nejhorším druhem tyranie

Právo v ochraně přírody

Autor: Vladimír Mana

Citát britského konzervativního politika Edmunda Burkeho (žil v letech 1729 až 1797) je zcela jistě vhodným úvodem k pojednání na téma nový stavební zákon. Zákony jsou jako zbraně. Mohou lidi chránit, mohou pro ně být ale i nebezpečné. A občas se může účelově napsaný zákon obrátit proti těm, kdo si ho připravili a vylobovali. Teprve příští léta ukážou, čeho bude nový stavební zákon nástrojem. Zda bude představovat rychlejší cestu k vyšším ziskům finančních skupin a developerů, nebo zda to bude rychlejší cesta k modernizaci veřejné infrastruktury a k zavádění myšlenek evropského Green Deal v České republice. Je však také možné, že se ze současného návrhu stane po projednání v parlamentu legislativní monstrum, které nepomůže nikomu a bude jenom škodit.

Ochrana přírody 1/2021 21. 2. 2021 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Malé vodní elektrárny a jejich environmentální bonifikace, „greening“

Právo v ochraně přírody

Autor: Pavel Marek, Jiří Musil

Malé vodní elektrárny a jejich environmentální bonifikace, „greening“

Malé vodní elektrárny (MVE) spolu se vzdouvacími příčnými objekty, jezy, jsou velmi významným negativním antropogenním tlakem na takto „zasažených“ vodních tocích (VT). Mezi nejzásadnější dopady patří ztráta kontinuity VT, a to především změn hydromorfologických podmínek celého VT, a dopadů na jeho biologické oživení. Důsledkem fragmentace VT jsou často slabé, oddělené populace a při provozu hydroenergetiky dochází navíc často k přímému zraňování, poškozování či usmrcování jedinců. Přitom konkrétní opatření k minimalizaci těchto negativních dopadů jsou známá. Zpravidla však nejsou realizována anebo následně v provozu plně aplikována, např. efektivní provoz prvků poproudových ochran MVE. Kontrola a vynucování ze strany odpovědných správních orgánů bývá natolik náročné a neefektivní, že je na něj často rezignováno. Taková situace je však nadále již neúnosná a to i vzhledem k vynakládání veřejných finančních prostředků např. k řešení problematiky migračního zprůchodňování VT v ČR (viz náš druhý příspěvek v tomto čísle). Je tedy třeba změnit princip podpory a podmínek výroby elektrické energie sektorem hydroenergetiky, resp. zohlednit konkrétní negativní dopady výroby do přímých nákladů jednotlivých provozoven.

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Povolování kácení dřevin  pro účely stavebních záměrů fikcí?

Právo v ochraně přírody

Autor: Jitka Jelínková

V Ochraně přírody 5/2020 představil P. Svoboda zásadní změny, které pro právní ochranu přírody a krajiny přináší zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), a další související zákony, mj. zákon o ochraně přírody a krajiny, stavební zákon a správní řád. V tomto příspěvku se budu věnovat otázce, zda se nově zaváděná obecná fikce souhlasného závazného stanoviska dotčeného orgánu, pokud není vydáno ve lhůtě, vztahuje na závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení pro účely stavebních záměrů podle § 8 odst. 6 ZOPK. 

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Novela urychlovacího zákona: další deregulace výstavby na úkor ochrany přírody

Právo v ochraně přírody

Autor: Petr Svoboda

Novela urychlovacího zákona: další deregulace výstavby na úkor ochrany přírody

Tak jak v ČR postupuje globální změna klimatu, pokračuje náš zákonodárce v protichůdném legislativním trendu, který pod sloganem urychlení výstavby dále oslabuje klíčové nástroje v právní ochraně přírody. Nejnovějším legislativním příspěvkem v tomto směru je zákon č. 403/2020 Sb., kterým se novelizuje zákon o urychlení výstavby infrastruktury (pod novým názvem „liniový zákon“, dále též jen „LinZ“) a další související zákony, mj. stavební zákon (č. 183/2006 Sb., dále též jen „StavZ“), zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., dále též jen „ZOchrPř“) a správní řád (dále též jen „SprŘ). Tato novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 13. 10. 2020 a má nabýt účinnosti od 1. 1. 2021. Pojďme se podívat na dvě nejvýznamnější změny, které přinesla pro právní ochranu přírody v ČR.

Ochrana přírody 5/2020 1. 11. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Vypouštění odchovaných zvláště chráněných živočichů do přírody prostřednictvím úředního soukolí:

Právo v ochraně přírody

Autor: Olga Svobodová

Vypouštění odchovaných zvláště chráněných živočichů do přírody prostřednictvím úředního soukolí:

V červnu t. r. byl Krajský úřad Jihomoravského kraje („krajský úřad“) Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR („AOPK ČR“) požádán o vydání souhlasu dle § 54 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („ZOPK“), k vypouštění jedinců kriticky ohroženého druhu sysla obecného, odchovaných v lidské péči v rámci realizovaného záchranného programu, a to na lokalitu Břeclav-Ladná. Požadovaný souhlas byl vydán ve lhůtě co možná nejkratší, přesto nescházelo mnoho a pověstné úřední soukolí by dotčená zvířata na lokalitu letos nepropustilo. Sdílením rozboru této kauzy bych ráda přispěla k debatě o možném zjednodušení úřední praxe v obdobných případech.

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Přístupy ke škodám způsobeným vlkem

Právo v ochraně přírody

Autor: Lucie Zdráhalová

Přístupy ke škodám způsobeným vlkem

Původním místem výskytu vlka obecného byla téměř celá Evropa, v souvislosti s pronásledováním v minulosti je dnes teritorium tohoto druhu podstatně zmenšeno. Kromě toho má vliv na populace vlků i úbytek vhodných stanovišť.

Ochrana přírody 3/2020 26. 6. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Odstranění následků neoprávněných zásahů podle § 86 ZOPK – otázky praxe

Právo v ochraně přírody

Autor: Jitka Jelínková

Důvodová zpráva k § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) uvádí, že „ustanovení o odstranění následků neoprávněných zásahů jsou prakticky stěžejními instituty zákona, neboť umožňují v praxi napravovat, resp. kompenzovat vzniklou ekologickou újmu na přírodě a krajině“. Ve skutečnosti je aplikace § 86 ZOPK nepříliš častá. Důvodem je nejen to, že některé typy ekologické újmy jsou prakticky nekompenzovatelné, ale rovněž nesprávně chápaný prostor pro správní uvážení („může“ uložit opatření k nápravě) a neochota řešit právní a věcné otázky spojené s rozhodováním o možnosti a účelnosti uvedení do původního stavu a zejména ukládáním přiměřených náhradních opatření k nápravě. Článek shrnuje, jak na sporné otázky odpovídá judikatura správních soudů. 

Ochrana přírody 3/2020 26. 6. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf