Povolování kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven
Dne 1. 4. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 86/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Hlavním důvodem novely vyhlášky bylo zohlednit změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), provedenou spolu s velkou novelou stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, a sice nový odst. 6 § 8 upravující závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů.
Novela vyhlášky upravila případy, kdy závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK, případně též rozhodnutí o povolení kácení podle § 8 odst. 1, lze vydat, aniž by žadatel doložil vlastnické právo nebo uživatelský vztah k pozemku včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením. Jak správně aplikovat tuto výjimku zakotvenou pro případy žádosti o kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění (§ 4 odst. 1 písm. b) novelizované vyhlášky), není podle prvních zkušeností autorky článku orgánům ochrany přírody zdaleka jasné.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Nová vyhláška o lesích
S účinností od 1. ledna 2019 platí nová vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) a o vymezení hospodářských souborů (nahrazuje vyhl. č. 83/1996 Sb.). V paragrafovém znění nedošlo k významným změnám. V § 3 je upřesněn obsah OPRL. V rámci hospodářských způsobů (HZ) je opět uveden i HZ výběrný, ale žádná další doporučení k němu již uvedena nejsou. V § 4 je zakotven typologický systém a v §§ 5 a 6 se řeší způsob a aktualizace zařazení pozemků do něj. § 7 se věnuje vymezení hospodářských souborů (HS) a nově v odst. 4 obsahuje možnost při zpracování LHP či LHO vymezit HS s rozdílnými stanovištními podmínkami nebo s různými porostními typy. Podle odst. 5 se pro území národních parků při vymezení HS vychází ze zásad péče o národní parky. Hlavní změny, které novela přináší, jsou tak v jejích přílohách.
Ochrana přírody 3/2019 — 22. 6. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Pravda o účasti veřejnosti na rozhodování ve správních řízeních
V zákonodárství ČR postupuje trend omezování práva spolků na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody či životního prostředí. Účelem tohoto trendu je urychlení výstavby. Jeho rysy jsou nepromyšlenost a ovládnutí legislativního procesu podnikatelskými svazy. Zmíněný trend má čtyři fáze. Dvě již máme za sebou a dvě se chystají. Na konci tohoto procesu se rýsuje model, v němž budou mít spolky právo účastnit se správních řízení již jen o úzké množině těch největších záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to jen za velmi přísných podmínek. Článek poukazuje na to nejdůležitější, k čemu již došlo i co se chystá a co bez nadsázky představuje demontáž demokratického rozhodování veřejné správy ve věcech životního prostředí po roce 1989.
Ochrana přírody 3/2019 — 22. 6. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Věcný záměr nového stavebního zákona aneb zrušení působnosti orgánů ochrany přírody
Počátkem února t. r. byl do připomínkového řízení rozeslán věcný záměr stavebního zákona, který fakticky vypracovala Hospodářská komora ČR. Reálně nejde o „pouhý“ záměr rekodifikace veřejného stavebního práva, ale záměr, který zcela zjevně upřednostňuje „rychlé“ povolování staveb před ochranou všech veřejných zájmů, které při stavební činnosti mohou být dotčeny, včetně zájmu na ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Právo v ochraně přírody
Dvě poznámky k přestupkovému zákonu
K 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nové právní úpravě jsme se na stránkách našeho časopisu opakovaně věnovali v průběhu roku 2016 a 2017. Po roce a půl účinnosti přestupkového zákona můžeme říci, že přechod na novou právní úpravu v oblasti ochrany přírody proběhl vcelku bez problémů. Jedno pro praxi obtížně aplikovatelné ustanovení bylo novelizací zákona od 1. 1. 2019 změněno a zjednodušeno. Další v některých ohledech administrativně náročná povinnost, a to povinnost zpracovat přehled přestupků za uplynulý kalendářní rok, právě v těchto dnech správní orgány čeká.
Ochrana přírody 1/2019 — 20. 2. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Právní odpovědnost za pastevecké psy
Ve svém stručném článku bych se rád zabýval třemi úseky právní odpovědnosti, a to trestní, přestupkové a občanskoprávní, pokud jde o možnou odpovědnost vlastníka pasteveckého psa, sloužícího k ochraně stád, zejména před vlkem obecným.
Ochrana přírody 6/2018 — 16. 12. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Novelizace správního řádu − řešení tzv. systémové podjatosti
Dnem 1. listopadu 2018 nabude účinnosti novelizace § 14 správního řádu provedená zákonem
č. 176/2018 Sb. Cílem novely je legislativně řešit problematiku tzv. systémové podjatosti úředních osob. V tomto článku chci čtenáře seznámit s novou právní úpravou a objasnit její dopady na praktickou správně rozhodovací činnost orgánů ochrany přírody.
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Provoz dronů ve zvláště chráněných územích
Vzhledem k velmi rychlému technologickému rozvoji a zlepšování cenové dostupnosti se stále více rozšiřuje použití tzv. dronů i mezi běžné fyzické osoby. S tím nutně souvisí také neustálé zvyšování počtu osob, které tato zařízení provozují také ve zvláště chráněných územích („ZCHÚ“), aniž by si uvědomovaly rizika s tím spojená. Ať už se jedná o vyrušování zvířat, zejm. hnízdících ptáků, nebo o riziko požáru, provoz těchto zařízení může být v ZCHÚ rizikový. Cílem tohoto článku je objasnit tuto ne vždy přehlednou právní úpravu.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování II
Existenci velké části ohrožených druhů nelze v podmínkách České republiky dlouhodobě zajistit pouze prostřednictvím soustavy chráněných území. Patří mezi ně také zvláště chráněné druhy velkých savců. Pro ochranu jejich biotopu je proto třeba zapojit dostupné nástroje ovlivňující využití krajiny; základním je územní plánování.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování
Druhová ochrana v České republice je tradičně založena převážně na ochraně jedinců a na ochraně omezených výskytů v chráněných územích. Dlouhodobou existenci většiny ohrožených druhů nelze pouze s využitím soustavy chráněných území zajistit a ochrana jedinců těchto druhů na ostatním území není efektivním nástrojem k zajištění dlouhodobé existence druhů v naší krajině. Mnoho let trvají snahy o legislativní změny a posun směrem k biotopové ochraně, opakovaně se tento úkol objevuje v různých koncepcích a strategiích, naposledy v aktualizované Strategii ochrany biodiverzity (2016). Potřebná legislativní změna v druhové ochraně však bude ještě dlouhá cesta. Proto je potřebné účinně využívat i nástroje obecné ochrany přírody, nastavení pozitivně stimulujících ekonomických nástrojů (především v rámci společné zemědělské politiky) a nástroje určující využití krajiny. Základním nástrojem pro regulaci využití území je proces územního plánování.
Ochrana přírody 2/2018 — 21. 4. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf