Právo v ochraně přírody

Čas od času se setkáváme s nutností z důvodů preventivní ochrany obecně či zvláště chráněných částí přírody regulovat lidskou činnost, a to včetně potřeby regulace činností předem blíže nekonkretizovaných subjektů. Základním obecným preventivním nástrojem sloužícím k předcházení nedovolené změny částí přírody je omezení a zákaz činnosti podle § 66 ZOPK. Článek si klade otázku, zda činnost, která představuje hrozbu nedovolené změny chráněných částí přírody, lze podle § 66 ZOPK omezit či zakázat opatřením obecné povahy.

Dne 1. 4. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 86/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Hlavním důvodem novely vyhlášky bylo zohlednit změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), provedenou spolu s velkou novelou stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, a sice nový odst. 6 § 8 upravující závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů.

Novela vyhlášky upravila případy, kdy závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK, případně též rozhodnutí o povolení kácení podle § 8 odst. 1, lze vydat, aniž by žadatel doložil vlastnické právo nebo uživatelský vztah k pozemku včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením. Jak správně aplikovat tuto výjimku zakotvenou pro případy žádosti o kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění (§ 4 odst. 1 písm. b) novelizované vyhlášky), není podle prvních zkušeností autorky článku orgánům ochrany přírody zdaleka jasné.

S účinností od 1. ledna 2019 platí nová vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) a o vymezení hospodářských souborů (nahrazuje vyhl. č. 83/1996 Sb.). V paragrafovém znění nedošlo k významným změnám. V § 3 je upřesněn obsah OPRL. V rámci hospodářských způsobů (HZ) je opět uveden i HZ výběrný, ale žádná další doporučení k němu již uvedena nejsou. V § 4 je zakotven typologický systém a v §§ 5 a 6 se řeší způsob a aktualizace zařazení pozemků do něj. § 7 se věnuje vymezení hospodářských souborů (HS) a nově v odst. 4 obsahuje možnost při zpracování LHP či LHO vymezit HS s rozdílnými stanovištními podmínkami nebo s různými porostními typy. Podle odst. 5 se pro území národních parků při vymezení HS vychází ze zásad péče o národní parky. Hlavní změny, které novela přináší, jsou tak v jejích přílohách.

Počátkem února t. r. byl do připomínkového řízení rozeslán věcný záměr stavebního zákona, který fakticky vypracovala Hospodářská komora ČR. Reálně nejde o „pouhý“ záměr rekodifikace veřejného stavebního práva, ale záměr, který zcela zjevně upřednostňuje „rychlé“ povolování staveb před ochranou všech veřejných zájmů, které při stavební činnosti mohou být dotčeny, včetně zájmu na ochraně přírody a krajiny.

K 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nové právní úpravě jsme se na stránkách našeho časopisu opakovaně věnovali v průběhu roku 2016 a 2017. Po roce a půl účinnosti přestupkového zákona můžeme říci, že přechod na novou právní úpravu v oblasti ochrany přírody proběhl vcelku bez problémů. Jedno pro praxi obtížně aplikovatelné ustanovení bylo novelizací zákona od 1. 1. 2019 změněno a zjednodušeno. Další v některých ohledech administrativně náročná povinnost, a to povinnost zpracovat přehled přestupků za uplynulý kalendářní rok, právě v těchto dnech správní orgány čeká.