Odstranění následků neoprávněných zásahů podle § 86 ZOPK – otázky praxe
Důvodová zpráva k § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) uvádí, že „ustanovení o odstranění následků neoprávněných zásahů jsou prakticky stěžejními instituty zákona, neboť umožňují v praxi napravovat, resp. kompenzovat vzniklou ekologickou újmu na přírodě a krajině“. Ve skutečnosti je aplikace § 86 ZOPK nepříliš častá. Důvodem je nejen to, že některé typy ekologické újmy jsou prakticky nekompenzovatelné, ale rovněž nesprávně chápaný prostor pro správní uvážení („může“ uložit opatření k nápravě) a neochota řešit právní a věcné otázky spojené s rozhodováním o možnosti a účelnosti uvedení do původního stavu a zejména ukládáním přiměřených náhradních opatření k nápravě. Článek shrnuje, jak na sporné otázky odpovídá judikatura správních soudů.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Účast veřejnosti ve stavebním řízení po reformě stavebního práva

Jak podrobně rozebrali autoři článku s názvem „Pravda o účasti veřejnosti na rozhodování ve správních řízeních,1 v zákonodárství České republiky postupuje trend omezování práva veřejnosti na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny či ochrany celého životního prostředí. Podstatou tohoto trendu je snaha o urychlení výstavby především velkých infrastrukturních záměrů. Urychlení výstavby je taktéž hlavním deklarovaným cílem připravované reformy stavebního práva. Po přijetí věcného záměru stavebního zákona bylo zveřejněno již jeho paragrafové znění současně s novelami souvisejících zákonů. V tomto článku se blíže zaměříme na navržené změny v oblasti účasti veřejnosti na ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Nový stavební zákon: jak vykastrovat ochranu přírody v ČR
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Faktomluva a tvorba zákonů
Lidé se nerozhodují podle čísel ani podle ověřených informací, ale podle příběhů, které v nich vyvolávají emoce. A čím je příběh jednodušší, tím je jeho účinek silnější, protože mu porozumí větší část společnosti. Současně je ale také známo, že přemýšlení bolí. Snad právě proto nemají lidé přirozenou tendenci hledat pravdu a spokojí se s důvěrou v novinové titulky. Odborníci na politický marketing velmi dobře vědí, že skutečně účinná propaganda musí být omezena na několik jednoduchých hesel, která jsou opakována často a stále dokola, až jim začne věřit celá společnost.
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Malé vodní nádrže a terénní úpravy k zadržování vody v krajině

Dne 1. února 2020 nabyl účinnosti zákon č. 312/2019 Sb., kterým se mění stavební zákon a vodní zákon za účelem podpory výstavby malých vodních nádrží a terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině. Přes bohulibý úmysl v boji proti suchu představuje přijetí poslaneckého legislativního návrhu přinejmenším „výkladový oříšek“, pokud jde o vztah k zákonu o ochraně přírody a krajiny a působnostem orgánů ochrany přírody.
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Vliv zábavní pyrotechniky a ohňostrojů na ptáky

Ohňostroje vyvolávají napříč společností smíšené pocity. Část populace ohňostroje a pyrotechniku vítá jako nevšední zábavu, druhá část vnímá takovou zábavu spíše negativně, a to z různých individuálních důvodů. Tento článek vznikl z aktuální potřeby posoudit škodlivost zábavní pyrotechniky na volně žijící ptáky z pohledu jejich biologie a z potřeby zasadit konkrétní kauzy do legislativního rámce zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“) v aktuálním znění.
Ochrana přírody 6/2019 — 20. 12. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Veteranizace, pollarding a kroužkování stromů vs. jejich ochrana

Přihlížíme proměnám krajiny probíhajícím nebývalou rychlostí. Nemáme nyní na mysli mnohokrát skloňované dopady změny klimatu, ale zejména důsledky změn v užívání krajiny člověkem. Ještě před sto lety, kdy se živila zemědělstvím a lesnictvím třetina obyvatel České republiky a průměrná velikost zemědělského podniku nedosahovala ani 5 hektarů (Kučera 1994), bylo využívání krajiny v řadě ohledů intenzivnější, ale zároveň mnohem mozaikovitější. V současnosti se na obhospodařování krajiny podílí desetkrát méně lidí, industrializované zemědělské hospodaření probíhá na rozsáhlých zcelených plochách a bylo upuštěno od obhospodařování ekonomicky marginálních ploch a od tradičních forem hospodaření náročnějších na lidskou práci.
Ochrana přírody 6/2019 — 20. 12. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Omezení a zákaz činnosti opatřením obecné povahy
Čas od času se setkáváme s nutností z důvodů preventivní ochrany obecně či zvláště chráněných částí přírody regulovat lidskou činnost, a to včetně potřeby regulace činností předem blíže nekonkretizovaných subjektů. Základním obecným preventivním nástrojem sloužícím k předcházení nedovolené změny částí přírody je omezení a zákaz činnosti podle § 66 ZOPK. Článek si klade otázku, zda činnost, která představuje hrozbu nedovolené změny chráněných částí přírody, lze podle § 66 ZOPK omezit či zakázat opatřením obecné povahy.
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven
Dne 1. 4. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 86/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Hlavním důvodem novely vyhlášky bylo zohlednit změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), provedenou spolu s velkou novelou stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, a sice nový odst. 6 § 8 upravující závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů.
Novela vyhlášky upravila případy, kdy závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK, případně též rozhodnutí o povolení kácení podle § 8 odst. 1, lze vydat, aniž by žadatel doložil vlastnické právo nebo uživatelský vztah k pozemku včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením. Jak správně aplikovat tuto výjimku zakotvenou pro případy žádosti o kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění (§ 4 odst. 1 písm. b) novelizované vyhlášky), není podle prvních zkušeností autorky článku orgánům ochrany přírody zdaleka jasné.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Nová vyhláška o lesích
S účinností od 1. ledna 2019 platí nová vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) a o vymezení hospodářských souborů (nahrazuje vyhl. č. 83/1996 Sb.). V paragrafovém znění nedošlo k významným změnám. V § 3 je upřesněn obsah OPRL. V rámci hospodářských způsobů (HZ) je opět uveden i HZ výběrný, ale žádná další doporučení k němu již uvedena nejsou. V § 4 je zakotven typologický systém a v §§ 5 a 6 se řeší způsob a aktualizace zařazení pozemků do něj. § 7 se věnuje vymezení hospodářských souborů (HS) a nově v odst. 4 obsahuje možnost při zpracování LHP či LHO vymezit HS s rozdílnými stanovištními podmínkami nebo s různými porostními typy. Podle odst. 5 se pro území národních parků při vymezení HS vychází ze zásad péče o národní parky. Hlavní změny, které novela přináší, jsou tak v jejích přílohách.
Ochrana přírody 3/2019 — 22. 6. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf