Podrobné vyhledávání v článcích

Od nepaměti lidé na Bouzovsku znali na úbočích vrchu Sprang, dnes zvaném Špraněk, tři podivuhodné krasové jevy. Propast Zátvořici, skalní bradlo Zkamenělého zámku, na němž stával menší hrádek, a také jeskyni Svěcenou díru. Ta zvláště jitřila fantazii obyvatel z okolních vesnic, a tak není divu, že se ke kopci Špraněk váže hned několik pověstí. Nejčastěji jsou spojovány s drahými kameny a dalšími poklady ukrytými v podzemí.

V červenci 2019 byly vybrané části českého i saského Krušnohoří zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Protože oblast byla po dlouhou dobu v obecném povědomí spojována spíše s dopady těžby v hnědouhelných revírech na úpatí tohoto rozsáhlého horského masivu na obraz krajiny a lesní porosty, setkávali jsme se již v době přípravy podkladů k nominaci s řadou dotazů a pochybností. Článek proto dodatečně přispívá k objasnění, v čem kulturně-historické hodnoty Krušnohoří vynikají, a je inspirací k prohloubení mezioborové spolupráce. Zároveň jde o příspěvek k úvaze, jak s těmito hraničními horami z hlediska národní ochrany nakládat do budoucna. Krušné hory, i přes vysoký podíl zajímavé krajiny, představují totiž paradoxně pohoří, které na rozdíl od jiných hraničních masivů nemá na svém území ani národní park, ani chráněnou krajinnou oblast.

Čtenářům našeho časopisu určitě neuniklo, že v říjnu 2019 oslavila státní ochrana přírody na Slovensku vskutku významné výročí – 100 let existence. Uvedeným kulatinám je věnováno zvláštní číslo vědeckopopulárního časopisu o životním prostředí Enviromagazín, vydávaného Ministerstvem životního prostředí Slovenské republiky a Slovenskou agenturou životního prostředí.

(přehled vybraných aktualit za období říjen – listopad 2019, judikatura září – listopad 2019)

Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České zemědělské univerzity vyhodnotili na žádost Ministerstva turistiky a umění Zambijské republiky (MTA) možnosti výstavby nové ekoturistické infrastruktury ve třech tamějších národních parcích. Představitelé jak MTA, tak všech navštívených národních parků a místních komunit iniciativu, uskutečňovanou v rámci rozvojové pomoci České republiky a financovanou Českou rozvojovou agenturou, uvítali a plně podpořili. Turistika šetrná k životnímu prostředí a zaměřená na poznávání přírodních krás patří v celosvětovém měřítku k nejdynamičtěji se rozvíjejícím aktivitám a na africkém kontinentě představuje pro řadu států významný pravidelný zdroj příjmů.

Jizerka, 27. listopadu 2019 – Celkem 102,23 hektaru v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory nově ponechávají lesníci s ochránci přírody přírodnímu vývoji. Člověk do něj nebude zasahovat. Smlouvu o vyhlášení bezzásahového území dnes přímo na místě podepsali generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Savci a ptáci patří spolu s cévnatými rostlinami k nejlépe prozkoumaným skupinám organismů. I když dohromady čítají více než 15 000 druhů, u mnohých z nich máme k dispozici řadu informací o jejich bionomii, morfologii, fyziologii a fenologii, takže můžeme prostřednictvím rozmanitých znaků určit jejich roli ve fungování ekosystémů.

Do Banskej Bystrice v polovici novembra 2019 opäť po dvoch rokoch zavítali slovenskí a českí zoológovia i ochrancovia prírody, venujúci sa cicavcom. V dňoch 14.–15. 11. 2019 sa v priestoroch Fakulty prírodných vied Univerzity Mateja Bela uskutočnila 14. celoštátna vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku. Už tradične ju zorganizovali Katedra biológie a ekológie Fakulty prírodných vied UMB v Banskej Bystrici, Stredoslovenské múzeum v Banskej Bystrici, Slovenská zoologická spoločnosť pri SAV, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky Banská Bystrica a Ústav ekológie lesa SAV vo Zvolene. Tohoročná konferencia sa konala nielen v rámci Týždňa vedy a techniky na Slovensku, ale zároveň aj pri príležitosti 100. výročia vzniku prvej štátnej inštitúcie ochrany prírody na Slovensku (v roku 1919 zriadili Vládny komisariát na ochranu pamiatok na Slovensku) a 25. výročia konania týchto konferencií (prvá sa konala 12.–13. 10. 1994). Záštitu nad ňou prebrala dekanka FPV UMB v Banskej Bystrici Jarmila Kmeťová.