Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Novodobé báchorky o vlcích ožívají přes sociální sítě
Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.
První lednový víkend zveřejnil pan Chmelík na facebooku videa, která měla zobrazovat „nebojácného“ vlka, krmícího se nejspíše kolouchem někde v Lužických horách. V jednom z nich stojí autor pouhých pár metrů před zvířetem, které se v jeho přítomnosti nerušeně krmí, a dokonce se prý mělo muži před samotným natočením videa otřít o nohu. Ukázalo se ale, že údajný vlk je ve skutečnosti zaběhnutý československý vlčák. O celé události již informoval web Šelmy.cz, případ šíření tohoto hoaxu zpracoval také web manipulatori.cz.
Jak se video vlka, z kterého se vyklubal pes, dále šířilo?
Odhalení nepravdivého videa však celou věc neuzavřelo. Jak jsme již zmínili, pan Chmelík nenatočil pouze jeden záznam, ale minimálně tři. Po stažení té verze snímku, ve které autor stojí přímo před oním psem, se dál po internetu začalo šířit video, které je již natočené z opodál stojícího auta. Tentokrát byl ale způsob jeho distribuce opatrnější a díky tomu i nebezpečnější. Záznam putoval spíše přes soukromé zprávy, občas byl sdílený v menších facebookových skupinách či přes aplikaci WhatsApp. Za šiřitele byl vždy označen někdo jiný – např. lesníci, veterináři či myslivci. Zde je jen krátký seznam různých míst, odkud mělo být pokaždé stejné video s vlčákem pořízeno:
- 4. ledna – video se objevilo na fb pana Chmelíka a na dalších fb stránkách jako „vlk v Lužických horách“
- 14. ledna – video obdržela krušnohorská koordinátorka jako „vlka u Klášterce“
- 20. ledna – koordinátor programu Šelmy video obdržel jako „vlka od Stříbrné“
- 26. ledna – video bylo zasláno jedné z dobrovolnic Vlčích hlídek jako „vlk v Bochovských lesích“
- 26. ledna – video se objevilo v nejmenované fb skupině jako „vlk z Kovářské“
- 27. ledna – video obdržela krušnohorská koordinátorka jako „vlka u Nejdku“
- 27. ledna – video bylo zasláno koordinátorce Vlčích hlídek jako „vlk u Rotavy“
- 27. ledna – video obdržela krušnohorská koordinátorka jako „vlka u Kraslic“
- 27. ledna – video bylo ukázáno jednomu z dobrovolníků Vlčích hlídek jako „vlk u Bublavy“
Vlčí smečka z Krušných hor byla ve skutečnosti z Ukrajiny
Stejnou cestou se dá šířit jakákoliv fotografie či video, vytržené z kontextu. Jak je vidět z tohoto případu, nemusí jít ve skutečnosti ani o vlka. Podobně během ledna na internetu kolovala například fotka početné vlčí smečky.
Fotografie 12členné vlčí smečky z fotopastí v ukrajinském
Národním parku „Skole Beskids“
Opět se šířila v soukromých zprávách nebo se objevila v některých skupinách, např. ve skupině „Znovuobjevené Krušnohoří“, kde byla za místo pořízení označená Rusová.
Printscreen stejné fotky ukrajinské vlčí smečky z fb
skupiny „Znovuobjevené Krušnohoří“. Fotka tu byla
uvedená jako vlci na Rusové
Fotografie přitom ve skutečnosti pochází z Ukrajiny, konkrétně z oblasti Národního parku Skole Beskids, který fotografie sdílel na svém facebooku. Všechny fotografie jsou také dostupné třeba na internetovém deníku dyvys.info.
Printscreen článku na dyvys.info, který fotografii uvádí s jejím
pravým místem pořízení – tedy v NP Skole Beskids.
Vlci před sněžnou rolbou neprobíhají v Česku, ale v Tyrolsku
Krušné hory jsou evidentně oblíbeným terčem vlčích hoaxů. Poslední zaznamenaný pokus o manipulaci se zahraničním videem byl opět zasazen sem, konkrétně k Horní Blatné. Krušnohorské koordinátorce přišel 24. února během několika hodin od dvou různých myslivců snímek, na kterém několik vlků probíhá před sněžnou rolbou. Po našem opětovném pátrání jsme video našli na několika německy píšících serverech, které se shodují na původu snímku v Jižním Tyrolsku.
Printscreen videa na serveru tageszeitung.it, kde bylo video lokalizováno
do oblasti Val Badia (německy Gadertal) v Jižním Tyrolsku. Stejné video
přišlo krušnohorské koordinátorce jako video vlků z Horní Blatné.
Hoaxy se pravidelně šíří již několik let
Už v roce 2018 jsme řešili také video vlků, natočené nejspíš z posedu. Snímek opět přicházel od různých lidí s označením rozličných míst původu. Tu Krušné hory, tu Drážďany… Stejně tomu bylo ovšem v Německu. I tam totožné video koluje už minimálně dva roky, ale možná i déle, často přes WhatsApp a je prý známé i jako „barevný pes“ (více např. na onetz.de). Německý Státní úřad pro životní prostředí si dokonce vyžádal vypátrání zdroje, což se podle našich informací ovšem prozatím nezdařilo. Jaké bylo překvapení, když se video znovu objevilo v komentářích na facebooku letos v lednu, s tvrzením, že jeho původ je v Jizerských horách.
Printscreen komentáře na fb, ve kterém
jeho autor přidává poměrně známé
virální video vlků, točené nejspíš z posedu,
s udáním původu videa v Jizerských horách.
Printscreen ze stránek onetz.de se stejným videem, které uvádějí,
že záznam už dlouhou dobu putuje Německem, dosud se však
nepodařilo zjistit, odkud pochází.
Jasný důkaz tajného vypouštění šelem ochranáři? Ve skutečnosti návrat polootráveného vlka do přírody po záchraně italskými veterináři
Již poměrně známým příkladem lživých zpráv bylo šíření fotky, jež měla dokazovat, že ochránci přírody sami cíleně vypouští vlky do krajiny. Fotografie ale ve skutečnosti pocházela z akce navrácení divokého vlka zpět do přírody poté, co byl nalezen polootrávený a zachráněn veterináři. Odhalit dezinformaci se podařilo díky spolupráci expertní skupiny Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE).
Fotografie vypuštěného vlka bez udání kontextu se šířila jako důkaz
vypouštění vlků ze zajetí do přírody ochranáři, za cílem umělého zvýšení populace.
Printscreen z článku o vypuštěném vlkovi – ve skutečnosti se jednalo
o polootráveného divokého jedince, kterého zachránili italští veterináři
a vrátili zpět do přírody.
Jak zabránit šíření hoaxů a lží?
Příkladů podobně nezodpovědného nakládání s fotografiemi či videi je mnoho. Obáváme se bohužel, že v mnoha případech jde o cílené dezinformování nebo vzbuzování strachu mezi veřejností. Je pochopitelné, že společnost má na návrat vlků různé názory. Co ale není akceptovatelné, je manipulace pomocí lživých informací.
Prosím, ověřujte si zprávy, které se k vám dostávají z různých neoficiálních zdrojů. Ptejte se lidí, kteří vám pošlou podobné fotky či videa, odkud je mají a odkud snímky pochází. (A pokud jim je někdo zničehonic poslal přes WhatsApp nebo Messenger bez udání konkrétního zdroje, zbystřete.) Případně podobné dokumenty sdílejte a ptejte se, zda už někdo stejnou fotku nebo video nezaznamenal. V případě nejistoty o pravosti některých informací kontaktujte například nás na e-mailu info@selmy.cz nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Je důležité, abychom se o věcech rozhodovali podle pravdivých poznatků a bez tlaku strachu, vzbuzeného výmysly a dezinformacemi.
Na přípravě článku se podílel tým programu Šelmy.cz, publikováno 1. 4. 2020, Olomouc (www.selmy.cz)