Olga Suldovská

Každá jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. Mnohdy obsahují paleontologické nálezy i archeologické památky spojené s vývojem lidského rodu. Vklesáváním sutí a naplaveninami se do jeskyní dostávají pozůstatky živočichů. Zvířata jeskyně také využívají k zimnímu spánku, jiným slouží jako úkryty, doupata a zásobárny potravy. A některá pak v podzemí nacházejí smrt poté, co zůstanou uvězněna v přírodní pasti…

Kras a jeskyně – tyto pojmy neodmyslitelně patří k sobě. V Českém krasu ale přibývalo známých jeskyní velmi pomalu, byla na ně soustředěna mnohem menší pozornost badatelů a objevitelů než například v Moravském krasu. I samotné označení Český kras se prosazovalo pomalu a klopotně. Příspěvek velmi stručně shrnuje rozvoj poznání jeskyní v této krasové oblasti. Český kras není jedinečný velikostí či délkou jeskyní, ale mimořádně dlouhodobým vývojem krasu, složitými speleogenetickými procesy a mezinárodně významnými paleontologickými a archeologickými nálezy v jeskynních sedimentech.

Rok 2021 byl vyhlášen Mezinárodním rokem jeskyní a krasu – International Year of Caves and Karst (IYCK). K této příležitosti se po celém světě konají různé akce související s uvedeným tématem. A tak i v České republice byla uspořádána konference pod záštitou Mezinárodní speleologické unie – Union Internationale de Spéléologie (UIS) – a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha za podpory MŽP. Role hlavního organizátora se ujala Správa jeskyní ČR (SJ ČR) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Českou speleologickou společností (ČSS) a Českou geologickou službou (ČGS).

ProKARSTerra je mezinárodní projekt Bulharské akademie věd, zabývající se ochranou krasových území. Za účelem spolupráce odborných institucí z různých států vznikla v rámci projektu v roce 2009 vědecko-praktická síť International Scientific and practical Network ProKARSTerra, mezi jejíž partnerské organizace patří i instituce z České republiky.

Zástupci veřejnosti přístupných jeskyní Evropy se v roce 2018 sešli, aby společně prodiskutovali aktuální problematiku spojenou se správou, ochranou a provozem zpřístupněných jeskyní. Stalo se tak na 12. ročníku konference EuroSpeleo Forum v rakouském Ebensee, kde se uskutečnil první průkopnický ročník semináře EuroSpeleo Show Cave Symposium.

Dokumentace krasové krajiny se odehrává ve dvou rovinách. Nejčastější je mapování jeskyní či speleolo-gické měřictví. Pro účely ochrany přírody a krajiny je však významnější komplexní pohled na krasové území. Spočívá v současném zobrazení zemského povrchu a jeho vzájemné komunikace s podzemím, to vše doplněné např. o detailní mapy a řezy, fotografie, odborné zprávy, literaturu atd. Takto koncipovaný náhled na krajinu je pak jedinečným podkladem pro další analýzy, např. vymezení zón ochrany přírody, řešení majetkoprávních vztahů, podklady pro geologické, hydrologické, hydrochemické, mikroklimatické a další výzkumy.

Lidé z různých států, odborníci z rozmanitých oborů, avšak všichni se společnými zájmy, to jsou hlavní důvody, proč se pořádají různá setkání na mezinárodní úrovni. A stejně jako v jiných oblastech, tak i v ochraně přírody se konají mezinárodní konference, kde mají účastníci příležitost vyměňovat si své zkušenosti, prezentovat aktuální poznatky, na danou problematiku nahlížet z úhlů pohledů ostatních kolegů, vzájemně diskutovat aktuální témata a v neposlední řadě i navazovat další spolupráce. Evropský speleologický kongres EuroSpeleo 2016 se v roce 2016 konal popáté.

Po čtyřiceti letech se v České republice opět sešli jeskyňáři z jedenašedesáti zemí světa na 16. mezinárodním speleologickém kongresu, který proběhl 21.–28. července 2013 v Brně. Naposledy se toto prestižní setkání uskutečnilo v roce 1973 v Olomouci, tehdy ještě v bývalém Československu.