Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2021 18. 12. 2021 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Konference Kras, jeskyně a lidé

Autor: Olga Suldovská

Konference Kras, jeskyně a lidé

Rok 2021 byl vyhlášen Mezinárodním rokem jeskyní a krasu – International Year of Caves and Karst (IYCK). K této příležitosti se po celém světě konají různé akce související s uvedeným tématem. A tak i v České republice byla uspořádána konference pod záštitou Mezinárodní speleologické unie – Union Internationale de Spéléologie (UIS) – a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha za podpory MŽP. Role hlavního organizátora se ujala Správa jeskyní ČR (SJ ČR) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Českou speleologickou společností (ČSS) a Českou geologickou službou (ČGS).

Konference probíhala ve dnech 17. a 18. září 2021 v Blansku, městě nazývaném „Brána Moravského krasu“. Účastníci (v celkovém počtu kolem 90) přijeli z celé republiky, přítomen byl i zástupce Správy slovenských jaskýň. Po delší odmlce způsobené vládními opatřeními, kdy muselo být mnoho odborných seminářů odloženo, zrušeno či přesunuto do virtuálního on-line prostředí, všichni přítomní uvítali jednu z prvních příležitostí, kdy se mohli tváří v tvář setkat lidé z různých oborů, svou činností úzce či volněji související s daným tématem.

OP60106
Konference IYCK v Blansku. 
Foto Ivo Stejskal

Po úvodním slovu odborného náměstka Správy jeskyní ČR Karla Drbala (zastupujícího ze závažných důvodů omluveného ředitele) dostala slovo senátorka v obvodě Blansko Jaromíra Vítková, která zdůraznila body svého zájmu ovlivňující prostředí krasu – kvalitu odpadních vod a cestovní ruch. Dále účastníky přivítal emeritní ředitel SJ ČR Jaroslav Hromas, jenž připomněl moto IYCK, kde na prvním místě je poznávání jeskyní a krasu, následováno pochopením a jejich ochranou. Zdůraznil, že právě k poznávání by měla přispět tato konference. Viceprezident UIS Zdeněk Motyčka účastníky upozornil na skutečnost, že podobné konference se odehrávají po celém světě, a vyslovil přání, aby tato nebyla u nás poslední. Předseda ČSS Marek Audy vyjádřil potřebu podobných mezinárodních akcí vzhledem k tomu, že na bazální výzkum jeskyní, jejich prvotní mapování a dokumentaci navazuje stále se rozrůstající řada vědních oborů.

Po úvodních slovech následovaly bloky odborných příspěvků. Jako první představil Zdeněk Motyčka Mezinárodní speleologickou unii – nevládní celosvětovou organizaci, založenou roku 1965 ve Slovinsku. UIS dnes sdružuje 54 členských zemí a pracuje v ní 21 komisí různých oborů souvisejících s krasem a jeskyněmi. Následovalo propagační video UIS pořízené k IYCK za účelem naplnění prvního cíle IYCK, kterým je osvěta lidí. Mimo jiné v něm bylo připomínáno, že cca 13 % pitné vody pochází z krasu, i to, že na území krasu žije dnes cca 1,2 mld. lidí. 

Tématu vody a krasu se pak věnovali i další přednášející – Jiří Otava z České geologické služby, který představil šestiletý výzkumný projekt věnovaný podzemním vodám v krasovém systému, a Eva Kryštofová, také z ČGS, popsala negativní působení člověka na krasové vody činnostmi, jako jsou průmysl, zemědělská činnost, odpady a další. Roman Šebela z ČSS a současně také starosta obce Rudice přiblížil problematiku budování jednotné kanalizace a čistírny odpadních vod ve dvou obdobích, v letech 1987 a 2015.

Geochemickému výzkumu krasových hornin a sintrů se věnuje Patricie Žilová z Vysoké školy báňské, která účastníkům přiblížila území krasů Moravského, Jihomoravského, Jesenického a Štramberského. Další zástupce této univerzity, Markéta Vojnarová, zkoumá výskyt a genezi krasových útvarů v důlních dílech Hornoslezské pánve, které byly představeny ze štoly Landek, Vodní jámy Žofie, Vodní jámy Jeremenko a Dolu ČSM jih.

Přednášky věnované ochraně jeskyní a krasu zahájil Zdeněk Motyčka z ČSS zamyšlením nad tím, proč potřebujeme Mezinárodní rok jeskyní a krasu. V dnešní době, kdy krasová území mohou být ohrožena průmyslovou činností, zemědělstvím, odlesňováním, komunálním odpadem, masovým turismem, nevhodným průzkumem či způsobem zpřístupnění, je třeba podporovat interdisciplinární vědy, zlepšit komunikaci, výměnu informací, poskytovat si vzájemnou podporu a pomoc a společně hledat nejlepší řešení. Antonín Tůma ze Správy CHKO Moravský kras (AOPK ČR) představil činnost této organizace v oblasti ochrany nepřístupných jeskyní na území Moravského krasu, kde základní pravidla jsou nastavena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podrobnější ochranné podmínky dále stanovují vyhlášky jednotlivých zvláště chráněných území. Ochrana konkrétních lokalit je také upřesňována stanovisky k lokalitám soustavy Natura 2000 a plány péče zvláště chráněných území. V terénu pak na dodržování dohlížejí dobrovolní strážci přírody. Způsob ochrany krasových jevů, aplikovaný na povrchu krasu, přiblížila Marie Kotyzová z AOPK ČR, Správy CHKO Moravský kras, ukázkami realizace zatravnění I. zóny CHKO, vymezené nad podzemními krasovými jevy i povrchovými závrty, a nastínila problematiku vyjednávání změny v hospodaření v daných lokalitách s místními zemědělci.

Krasové i jeskynní biotopy popsal Zdeněk Musil na příkladu bioty v propasti Macocha, Antonín Krása (oba z AOPK ČR, Správy CHKO Moravský kras) pak poukázal na zajímavosti ze života jeskynní fauny. Alena Nováková (z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR) seznámila účastníky s výskytem a způsobem života hub v jeskyních a Martina Roblíčková (z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea) přiblížila živočichy, jejichž kosti se v jeskyních dodnes nacházejí.

Přímo na Moravský kras a jeho jeskyně se zaměřil Marek Audy (ČSS) příspěvkem ve formátu 3D prezentace fotografií podzemí v ukázce z Amatérské jeskyně i fotografiemi z povrchu území, poukazujícími na neviditelné ekologické excesy pohledem člověka narozeného i žijícího v krasu, kterému není toto území lhostejné. Zdůraznil, že mladou generaci bychom měli vzdělávat přímo v přírodě pozitivními příklady. Historie i aktuální stav mapování nejdelšího systému ČR – Amatérské jeskyně – popisoval Jan Sirotek (ČSS). S průzkumem jeskyně Býčí skála i jeho výsledky seznámil posluchače Martin Golec (Univerzita Palackého Olomouc) a ukázal, že v jeskyni je stále co objevovat a je stále nad čím bádat. Aktuální průzkum sond pod betonovou plochou z období 2. světové války přináší nový vhled do historie této jeskyně a průzkumy budou dále pokračovat. V jeskyni je též studováno jeskynní mikroklima, jehož stálost je narušována dny otevřených dveří, s kteroužto studií nás seznámil Pavel Pracný z Masarykovy univerzity. V čase zpátky, konkrétně do období paleolitu, nás přenesl Martin Oliva, antropolog z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, který představil prehistorii převážně jižní části Moravského krasu. Ve střední části, konkrétně v jeskyních Kateřinská, Sloupsko-šošůvské a Býčí skála se Petr Zajíček (SJ ČR) zaměřil na epigrafické výzkumy uhlíkových čar, kde překvapivé výsledky přinesl rozbor těchto stop z Kateřinské jeskyně, datovaného stáří 6300 let. Vlastislav Káňa z Muzea Blanenska představil metody práce při paleontologických výzkumech jeskyní v jejich počátcích i dnes. Připomněl staré badatele i jejich přínosy, poukázal na současné metody i možnosti výzkumu. Dnes je mnohdy obtížně zjistitelné, kde přesně naši předchůdci v jeskyních kopali. Pro budoucí badatele je žádoucí nechat pracoviště otevřené, aby i další výzkumníci mohli na výzkum svých předchůdců navázat.

Využití jeskyní pro účely speleoterapie představila Jarmila Überhuberová (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Připomněla práci i metody českých lékařů Drahoslava Říčného a Pavla Slavíka i německého lékaře Karla Hermanna Spannagela, aplikujícího speleoterapii od padesátých let 20. století. Při své speleoterapické praxi obohatila dosavadní metody o pulzní terapii, jejíž pomocí dochází k prokrvení organismu a zvýšení účinku speleoterapie.

O přestávkách mezi jednotlivými přednáškovými bloky si účastníci mohli prohlížet výstavu 8 posterů. Problematiku pak mohli přímo s jejich autory diskutovat v bloku navazujícím na přednášky. Přímo na přednášky navazovaly postery ČGS Podzemní vody v krasovém systému, pojednávající o dopadech antropogenní činnosti na podzemní vody v krasech Moravském, Hranickém, Chýnovském, Mladečském a Javoříčském, poster věnovaný prehistorickým skalním kresebným stopám nalezeným v Kateřinské jeskyni a poster o ochraně vybraných jeskyní a krasových jevů ve zvláště chráněných územích ČR. Přednášku o speleoterapii volně doplnila dvě plakátová sdělení Spolku pro krasovou speleoterapii nazvané Bezpečnost v jeskyni při speleoterapii a Historie zpřístupňování Císařské jeskyně. Další dva postery se zabývaly různou odbornou problematikou Českého krasu. Jeden byl zaměřen na fosilní mikroby ve speleotémách Koněpruských jeskyní, druhý na záchranu motýlů na území Českého krasu. Zpět do prostředí Moravského krasu nás přivedl poster Českého hydrometeorologického ústavu a Ústavu geoniky Akademie věd ČR nazvaný Punkva a její přívlastky ukázkou zpracování výsledků konduktivity a teploty při extrémním suchu pozdního léta 2018 a říjnové povodni roku 2020. Poslední z vystavených posterů se věnoval výzkumu lampenflory, konkrétně mechům ve slovenských jeskyních.

Následující den byly účastníkům nabídnuty exkurze do vybraných jeskyní. Zpřístupněnými jeskyněmi Punkevními a Sloupsko-šošůvskými provázeli dlouhodobí zaměstnanci SJ ČR Jaroslav Hromas a Karel Drbal. Výklad byl oproti běžnému obohacen o mnohé další informace a návštěvníci si odnesli z exkurze více poznatků. Z veřejnosti nepřístupných jeskyní bylo možno navštívit Novou Amatérskou jeskyni a jeskyni Býčí skála, kterým byly předchozí den věnovány samostatné příspěvky. V posledně jmenované jeskyni Býčí skála zhlédli exkurzanti místa aktuálních průzkumů v Předsíni, hlouběji v jeskyni pak historické podpisy, pamětní desky věnované významným návštěvám, část podzemního toku Jedovnického potoka i místo s bohatou brčkovou výzdobou.

Konference byla celkově hodnocena pozitivně, byla ceněna rozmanitost uvedených příspěvků i možnost vzájemných diskusí odborníků z různých oborů. Bylo vysloveno přání, aby na konferenci takového charakteru v budoucnosti navázaly další. Vedoucí Správy CHKO Český kras František Pojer předběžně slíbil, že se o návaznost pokusí uspořádáním obdobné konference v roce 2023, a mohl by tak být položen základ série odborných konferencí s tematikou jeskyně, kras a člověk. Zatím se můžeme těšit na připravovaný sborník z konference stávající.